Polovina seniorů trpí podvýživou. Jak to změnit?
Počet lidí v seniorském věku stále stoupá. Jejich podíl na celkovém počtu obyvatel by se tak měl zvýšit ze současných dvaceti procent na třicet procent. Většina z nich se přitom špatně stravuje. Co je na jejich výživě specifické a jak ji změnit?
I když je senior v pořádku a soběstačný, je jisté, že některé změny fyziologicky v těle probíhají. Tou nejdůležitější je pokles chuťového a čichového vnímání, dochází totiž k atrofii chuťových pohárků. Nižší je také potřeba pít, což vede k dehydrataci, ale také k dalšímu snížení chuti k jídlu. Na ni má vliv i užívání velkého množství léků, stejně jako problémy s chrupem, s dásněmi, ústní sliznicí a s polykáním.
Jak vysvětluje PhDr. Tamara Starnovská, odborná konzultantka systémů nutriční péče v oblasti sociální a komunitní péče, přirozeně také dochází k stárnutí vnitřních orgánů čili k snížení sekrece trávicích šťáv, činnosti trávicího traktu a funkčnosti tenkého střeva. To může vést k nepříjemnému zažívání, sníženému vstřebávání živin ze stravy a jejich menšímu využití, k průjmu a zácpě.
Zhoršený zrak
Nečekaný vliv na kvalitu jídelníčku má ale také zhoršená pohyblivost a zhoršený zrak. „Ty vedou k tomu, že starší lidé mají omezené schopnosti nákupu i přípravy pokrmů a následně pak jedí jednostrannou a nevyváženou stravu,“ říká Starnovská.
Situaci zhoršuje i porucha schopnosti udržet moč, někdy i stolici (inkontinence), proto někteří lidé mívají obavy z příjmu jídla a pití. K tomu se pak přidává zhoršení duševních funkcí, jako jsou třeba demence či jen prostá zapomnětlivost, a s ním související zapomínání jíst a pít. Mnohé lidi také trápí samota, takže je vlastně ani nebaví nic vařit a jedí pořád stejná jídla, často levná s vyšším obsahem sacharidů, které jsou finančně méně náročné.
Kolik vody denně pít? Více čtěte zde.
Ve stravě proto poměrně často chybí bílkoviny. Vinou nevhodného stravování obecně dochází ke zhoršování zdravotního stavu, zejména k poruchám imunity, k úbytku svalů, tím ke snížení hybnosti a narušení schopnosti o sebe pečovat.
Jaká by měla být strava seniorů?
Strava by měla být chutná a lákavá na pohled, aby podporovala chuť k jídlu, která bývá často snížená. V tomto směru hraje důležitou roli také kultura stolování, to znamená milá společnost, příjemné prostředí, dobře větraná místnost, pozitivní barvy apod. „Rozvržení jídel během dne se sice řídí individuálními potřebami, nicméně jejich konzumace by měla být pravidelná, aby mohl organizmus optimálně využít poskytnuté živiny. Například denní dávku bílkovin je výhodné rozdělit do tří porcí,“ říká Starnovská.
Ve výběru pokrmů a surovin se senioři nemusí příliš omezovat. Jejich strava musí respektovat dietetické požadavky a přihlížet k aktuálnímu zdravotnímu stavu, ale dietní omezení je vždy třeba zvážit s ohledem na riziko nedostatečné výživy. Mnohdy se musí počítat i s úpravou konzistence stravy, obvykle převedením do kašovité formy, jako je mleté maso, bramborová kaše a podobně.
Více vitamínů i minerálů
Množství živin, vitamínů a minerálních látek ve stravě starších lidí by mělo být přizpůsobeno vyšší potřebě, horšímu vstřebávání i využití. Pokud tomu tak není, dochází k podvýživě ve smyslu špatného složení potravy s nedostatkem bílkovin, vitamínů, s níž se potýká zhruba 50 procent seniorů.
Kolik jednotlivých živin by senior měl denně mít: 1,2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti a 30 kcal/120 kJ na jeden kilogram tělesné hmotnosti, například starší člověk vážící 70 kg potřebuje denně 84 g bílkovin a 2100 kcal/8400 kJ).
Potřeba energie může klesat v souvislosti se snížením fyzické aktivity, ale jen v případě zdravých osob. Doporučená výše energetického příjmu lidí starších 60 let se pohybuje v rozmezí 8000–8400 kJ (pro střední věk je to 9200–15000 kJ). Základní energetická potřeba však bývá často zvýšena, zejména vlivem některých chronických onemocnění, jako jsou srdeční či plicní nedostatečnosti. Takové situace je pak ale dobré konzultovat s odborníkem.
Kolik kalorií má svařák, langoš nebo klobása? Více čtěte zde.
