Podvýživa

Podvýživa, odborně malnutrice, je stav, kdy tělu chybí základní živiny a spotřebovává jich více, než dostává. Podvyživený nejen ztrácí na váze, ale také mu ubývají fyzické a psychické síly, je unavený, hůře se hojí a léčí z nemocí. V krajním případě hrozí i úmrtí například v důsledku nedostatku tekutin. Na riziko podvýživy je třeba myslet i v nemocnici, kdy se jen málo sleduje, zda nemocný opravdu jí.

Jak poznáte podvyživeného

Obvykle má body mass index nižší 18,5, je tedy vyhublý, v důsledku malého množství podkožního tuku je mu často zima, má zácpu a bývá mu nevolno. S nedostatečnou výživou souvisí chudokrevnost, člověk je bledý, nemá energii, nespí, dříve nebo později bude mít problémy s řídnutím kostí, s vlasy, zuby, nehty a zhoršenou pletí. Ženy v produktivním věku přestávají menstruovat, u dětí se zpomaluje růst a nástup puberty.

Příčiny podvýživy

Málo energie a zejména bílkovin

Dochází k tomu často ve chvíli, kdy chronicky nemocný člověk nemá chuť k jídlu a trpí nechutenstvím. To se děje také u nádorových onemocnění. Nedostatek bílkovin nastává například po velkých zákrocích, jako jsou operace nebo třeba léčba úrazu. Při ní nemocný ztrácí svalovou hmotu a přitom nás nic nevaruje, protože nehubne. Má ale celkovou slabost, ochablost svalů rukou a nohou. Následně dochází k zhoršení srdce a dýchací soustavy či vzniku zápalu plic.

Poruchy trávení

Nastávají například u vážných onemocnění, jako jsou nemoci slinivky, po operaci žaludku, střev nebo u Crohnovy nemoci. I když nemocný stravu přijímá, tělo ji nedostatečně vstřebává.

Psychické problémy

Nechuť k jídlu mohou vyvolat psychické potíže jako demence, deprese, ale i obyčejný smutek například ze ztráty partnera, vliv má i nedostatek peněz na jídlo či ztráta soběstačnosti či jen neznalost správné výživy. Starší lidé už navíc prostě nemají takovou chuť k jídlu. Nezanedbatelný je i špatný stav chrupu.