Syndrom karpálního tunelu | Moje zdraví

Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu je v dnešní době nejčastějším onemocněním ruky. Problémy s karpálními tunely, oblastí propojující předloktí a zápěstí, trápí více ženy. Onemocnění je způsobeno útlakem nervu v zápěstním kanálu. Tím probíhají šlachy, cévy a také takzvaný střední (nebo středový) nerv, který ovlivňuje pohyb a citlivost prstů a dlaně (palce, ukazováku a prostředníku). Typickými příznaky je bolest zápěstí, brnění prstů vystřelující i do dalších částí ruky a zhoršená jemná motorika.

Karpální tunel (co to je)

Jako karpální tunel je anatomicky označována oblast, která propojuje předloktí a zápěstí a kterou vedou nervy, cévy a šlachy ohybačů. Karpál tvoří vlastně průchod, díky kterému se některé nervy, šlachy a cévy dostávají od předloktí do dlaně. Vyvýšeniny na zápěstní kosti ohraničují karpální tunel ze stran. Vazivová přepážka ho rozděluje na dva oddíly – větší ulnární na malíkové straně a radiální na palcové straně. V ulnární části se nachází tzv. středový nerv, který syndrom karpálního tunelu de facto způsobuje. Pokud totiž dojde k jeho dlouhodobému stlačení, stává se ruka méně pohyblivou, bolí a nastávají i další obtíže.

Postihuje

muži
ženy
děti

Projevuje se

zápěstí

Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu je vyvolán tlakem na středový nerv, který tvoří jednu z částí karpálu. K takovému tlaku na středový nerv dochází nejčastěji v důsledku dlouhodobého přetěžování zápěstí, pokud člověk například v práci často opakuje stejné neergonomické pohyby nebo vystavuje zápěstí tlaku. K útlaku může dojít také v důsledku úrazu ruky (po zlomeninách zápěstí, zánětech vazů nebo šlach) nebo některých onemocnění (například snížené funkce štítné žlázy nebo revmatoidní artritidy). Někdy je onemocnění karpálního tunelu spojováno též s hormonálními změnami, které ženské tělo postihují při užívání antikoncepce, v období menopauzy nebo v těhotenství. Právě hormonální změny jsou důsledkem, proč syndrom karpálního tunelu postihuje z větší části ženy.

Syndrom karpálního tunelu se ve většině případů vyskytuje u lidí, kteří zápěstí přetěžují. Obvykle se jedná o osoby, které pracují na počítači a mají myš v nevhodné poloze, osoby hrající na klavír, je typický také pro manuálně pracující lidi (například se sbíječkou). Proto syndrom karpálního tunelu patří také mezi tzv. nemoci z povolání, respektive civilizační choroby.

Příznaky syndromu karpálního tunelu

Příznaky syndromu karpálního tunelu se začínají objevovat poměrně nenápadně a v nízké intenzitě. Zúžení karpálního tunelu se začíná projevovat pozvolna, a proto je syndrom karpálního tunelu zpravidla diagnostikován až v okamžiku, kdy je plně rozvinut. Typickým příznakem je brnění nebo mravenčení v ruce. Nemocní velmi často pozorují oslabenou citlivost, ztuhlost, pálení na zevní, palcové straně dlaně a na palci, ukazováku a prostředníku, trnutí a bolest všech prstů. Uvedené příznaky, zejména bolest a brnění, mohou někdy také vystřelovat směrem vzhůru až do paže, ramene (a v nejhorších případech až do hlavy).

Uvedené obtíže se objevují nejčastěji v době spánku, kdy je ruka v klidu, a často nemocného probouzejí. Nemocní si často spontánně ulevují tím, že spí s rukou ohnutou v zápěstí. Jindy si namáčejí "bolavou" ruku do studené vody, přikládají si led, ruku si "vytřepávají" apod. To je pro tuto chorobu typické.

S postupem času mnozí nemocní pozorují omezenou pohyblivost, ochrnování postižené ruky a zhoršení jemné motoriky. Nemocný například již nesvede udělat rukou „špetku“, nebo uchopit drobné předměty. Je důležité poznamenat, že intenzita příznaků může být u různých jedinců různá a také u téhož jedince může v průběhu času různě kolísat. Alarmující by pro nemocnou osobu měla být situace, kdy přestane pozorovat brnění ruky – jeho odeznění totiž naznačuje zhoršení stavu.

Vyšetření karpálního tunelu

Vyšetření karpálního tunelu může mít několik podob. Diagnózu syndromu karpálního tunelu je možné stanovit na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a  elektrofyziologických vyšetření. Mezi tyto elektrofyziologické vyšetřovací metody patří zejména elektromyografie – EMG, která vyhodnocuje pomocí biosignálů elektrickou aktivitu svalu a nervu, který ho řídí.  Dále je to studie nervového vedení, tzv. kondukční studie, jejímž prostřednictvím se měří rychlost akce ve zkoumaném nervu a reakce na tento podnět ve svalu nebo jiném nervu. Tato vyšetření obvykle ukazují zpomalený a snížený přenos nervových podnětů přes místo, kde je nerv stištěn, což následně vede ke změnám citlivosti a oslabení drobných svalů ruky. Všechna tato vyšetření probíhají ambulantně.

Léčba syndromu karpálního tunelu

Hned na úvod je třeba uvést, že syndrom karpálního tunelu sám od sebe neodezní a pokud nedojde k jeho léčbě, může nastat trvalé poškození ruky, případně rukou. Platí, že čím dříve je léčba karpálního tunelu zahájena, tím snazší je odstranění obtíží.

Ortéza na zápěstí a karpální tunel

Nejdůležitější je zklidnění příslušné oblasti – změna polohy zápěstí při práci na počítači, zákaz hraní na hudební nástroje, atd., pomoci může i ortéza, která drží zápěstí a společně s ním i karpální tunel ve správné, klidové, poloze. 

Fyzioterapie a další konzervativní způsoby léčby syndromu karpálního tunelu

V počátečních fázích je možné syndrom karpálního tunelu zaléčit pomocí fyzioterapie. Tu je obvykle nutné doplnit výše zmíněným klidovým režimem a zapolohováním fixační dlahou na noc. Lékař může doporučit pacientovi analgetika s protizánětlivým účinkem a léky na uvolnění svalů. Syndrom karpálního tunelu lze léčit konzervativně, například obstřiky, vodoléčbou, lokálně používanými mastmi s protizánětlivým účinkem nebo injekcemi s obsahem kortikoidů.

Operace karpálního tunelu

Pokud konzervativní způsoby léčby karpálního syndromu nevedou ke zlepšení, stejně jako u těžkých forem syndromu karpálního tunelu, je třeba přistoupit k operačnímu řešení – tzv. dekompresi karpálního tunelu. Během ní dochází k přeříznutí zápěstních vazů, čímž poleví tlak na středový nerv. O načasování a typu operace, která probíhá ambulantně, rozhodne neurochirurg dle aktuálního stavu nemocného. Po operaci bývá často předepisována sádrová dlaha, která znemožňuje pohyb zápěstí. Další pooperační péče představuje vyndání stehů (po cca 7-10 dnech), případně též sundání sádrové dlahy, nasazení zápěstní bandáže, masírování zápěstí a péči o jizvu vhodnými krémy.

Léky užívané při léčbě syndromu karpálního tunelu

Při těžších formách syndromu karpálního tunelu tvoří léky nedílnou součást léčby. Lékař může předepsat nesteroidní antirevmatika, kortikoidy, případně analgetika na zmírnění bolesti.

Bylinky

Bylinky mohou posloužit jako doplňková léčba obtíží s karpálním tunelem. Zejména měsíčkový olej je vhodný k masážím – masírujte zápěstí směrem k srdci.

Domácí léčba a babské rady

Potíže zmírní omývání rukou ve studené vodě, přikládání ledu a studené obklady, které navíc urychlují samotné hojení. Doporučuje se zvýšení denní dávky vitaminu B6 a bromelinu. Vitamin B6 pomáhá regenerovat nervovou tkáň a jeho příjem je možné zajistit celkem dobře pomocí stravy – vyskytuje se zejména v játrech, vejcích, makrelách, vepřovém mase, droždí, banánech, bramborách, zelí nebo špenátu. Bromelin je enzym s protizánětlivým účinkem, který je obsažený např. v čerstvém ananasu a ananasovém melounu.

Osoby, které mají s karpálním tunelem problémy by se měly naopak vyvarovat nadměrnému solení, neboť sůl pomáhá zadržovat vodu v těle, což vede ke vzniku otoků a v souvislosti se syndromem karpálního tunelu tím pádem ke zhoršení stavu tlaku na střední nerv.

Pokud se jedná o lehčí formy syndromu karpálního tunelu, dobrých výsledků se dá dosáhnout také za pomoci akupunktury. Jedná se ovšem spíše o podpůrnou terapii, která zlepšuje proudění krve a zmírňuje tak otoky a bolest. Na závažnější formy syndromu karpálního tunelu obvykle jako samostatná léčebná metoda nestačí.

Syndrom karpálního tunelu v těhotenství

Syndrom karpálního tunelu se také objevuje často v těhotenství. To je způsobeno hormonálními změnami, které mají za následek pro toto období charakteristické zadržování vody a tvorbu otoků. Celkově je jeho výskyt až 4x častější u žen než u mužů.

Cviky na karpální tunel

Cviky na karpální tunel mohou problémům relativně obstojně předejít.  Jemné mnutí zápěstí nebo vytřepávání ruky by měla do své rutiny zařadit každá manuálně pracující osoba, osoba pracující na počítači a obecně lidé, kteří zápěstí namáhají (např. maséři a fyzioterapeuti). Vedle toho jsou účinné cviky v podobě protahování – prstů, zápěstí, paží a ramen, předloktí, šíje, přetočení trupu. Kromě klasických protahovacích cviků je vhodné zařadit i cviky, které svaly na ruce lehce posílí a zpevní (s pomocí lehčích činek). Dále mohou od bolesti zápěstí a příznaků syndromu karpálního tunelu ulevit i cviky alternativněšího rázu – například cviky taichi nebo čchi-kung z tradiční čínské medicíny. Fyzioterapie pomáhá tlumit bolesti a odstraňovat příčinu obtíží. Léčba zahrnuje tělesná cvičení, ultrazvuk, diatermii, elektrickou nervovou stimulaci, hydroterapii, střídání studených a horkých obkladů a preventivní cvičení.

Inkubační doba

-

Očkování

ne

Délka léčby

záleží na míře postižení

Prevence vzniku syndromu karpálního tunelu

Prevencí vzniku karpálního tunelu jsou správné pracovní návyky. Člověk pracující celý den s počítačem by měl myslet na správnou polohu celého těla při práci. Měl by se pokusit omezit dlouhodobou zátěž zápěstí. Například při práci s myší máte ruku položenou na podložce přesně v místě průběhu nervu. Zkuste si třeba dvakrát denně šlachy protáhnout, ruce vytřepat, případně omýt studenou vodou. Při delší manuální činnosti je vhodné kromě výše uvedeného dělat také pravidelné přestávky.

Zánět karpálního tunelu

Jako zánět karpálního tunelu lidé často mylně nazývají stav bolestivého zápěstí a brnění prstů, který je z lékařského hlediska správně označován jako syndrom karpálního tunelu. Pro určení diagnózy je třeba absolvovat vyšetření karpálu u lékaře, který stanoví vhodnou léčbu.

 

Nejnovější články

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.