Jak poznáte čerstvá vejce? Jak je skladovat a jak dlouho vydrží? Vše o vejcích přehledně a podrobně
Velikonoce bez vajec si většina z nás nedokáže představit. Záleží vám na tom, jaká vejce kupujete a jíte? Vyznáte se v označení na obalu? Tušíte, jak dlouho vydrží čerstvá? A jste si jistí, že je skladujete správně? Tohle všechno jsme pro vás zjistili.
Trvanlivost je omezena
Jako u většiny potravin i kvalitu vajec ovlivňuje čas. Lidé ale často nevědí, jakou trvanlivost vejce mají a jak si jejich čerstvost ověřit. „Reálná trvanlivost vejce je zhruba tři týdny. Osobně bych ale doporučil nekonzumovat vejce starší 14 dní. Jedním ze způsobů, jak zajistit čerstvost potravin, je nenakupovat do zásoby, ale průběžně, v menším objemu několikrát týdně. Zárukou čerstvosti je i nákup od lokálních dodavatelů,“ doporučuje Martin Prokop, autor projektu Zfarmydomu.cz
V obchodní síti jsou vejce označována podle jakostních tříd. Třída A jsou vejce čerstvá, což musí být jasně uvedeno na obalu. Jejich minimální doba trvanlivosti je 28 dní (od snesení). Vejce označená Extra A pak mají minimální trvanlivost devět dní a musejí obsahovat zřetelně vyznačený údaj o datu snášky a mít uvedenou dobu použitelnosti (a označení extra čerstvá).
Jak odhalit zkažené vejce?
Můžete jako laik poznat, zda máte v ruce skutečně čerstvé vejce? Doma to zjistíte pomocí jednoduchých triků. Platí, že čím je vejce starší, tím tekutější je žloutek.
- Pokud vám tedy nejde žloutek snadno oddělit od bílku, není již vejce čerstvé.
- Čím je vejce starší, tím víc je v něm vzduchu.
- Pokud ho vhodíte do hrnce s vodou a klesne ke dnu, je čerstvé, pokud plave, nejezte ho.
- Další možností je také prosvítit vejce lampou – bílek by měl mít bělavou barvu, žloutek by měl být ohraničený, kulatý a umístěný přesně ve středu, vzduchová bublina by měla být co nejmenší.
Pravidla skladování vajec
Kde a za jakých podmínek vejce uchovávat? Vždy při teplotě pět až osm stupňů, postavená špičkou dolů. Nesvědčí jim výrazné změny teploty (často otevíraná dvířka lednice tedy nemusejí být tím nejlepším místem), tvoří se na nich pak rychle plísně. Z chladničky je vyndejte vždy zhruba hodinu předtím, než je budete potřebovat. Nikdy je před uskladněním neumývejte vodou, narušili byste tím mikroflóru na skořápce, což může přispívat k rychlejší kazivosti.
Jak dlouho vydrží vejce natvrdo?
Dostatečně uvařené (tzv. natvrdo) vejce, pokud je skladováno při teplotě pět až deset stupňů, by mělo být bez problémů použitelné až deset dní, vždy ale mějte na paměti, že tepelně upravená vejce se stávají v první řadě potravinou určenou k rychlé přímé spotřebě. Jejich skořápka byla narušena, a stala se tak prostupnější pro nežádoucí bakterie, plísně a jiné mikroorganismy, které mohou výrazně zkrátit dobu trvanlivosti, proto s nimi opatrně.
Salmonelózy se bát nemusíte
Riziko nákazy salmonelózou z vajec (ať už domácích, nebo průmyslově produkovaných) je zcela minimální, pokud ale chcete mít jistotu, dodržujte následující pravidla. Vždy dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu – k zahubení původců obávané salmonelózy stačí vejce několik minut vařit při sedmdesáti stupních, syrová vejce skladujte odděleně od ostatních potravin, při práci se syrovými vejci dodržujte pečlivou hygienu, umývejte si ruce i použité kuchyňské náčiní, porušená, nakřáplá nebo vodou umytá vejce bez milosti vyhoďte.
Jaká vejce kupovat?
Jedním z nejrozšířenějších mýtů ohledně kvality vajec je ten, že kvalitní kus se pozná podle barvy žloutku. Není to tak úplně pravda, jelikož i tu už umějí chovatelé uměle „vylepšit“ (mj. se slepice krmí kukuřičným šrotem, odtud krásně žlutá barva). Do krmiva se také mohou přidávat barviva, díky kterým je potom vaječný žloutek sytě žlutý.
Kvalita vajec je zásadně závislá na způsobu života slepice – co se týče pohybu i krmiva. Drobní producenti jsou v 99 procentech současně i majitelé chovů a více než tlak na maximalizaci zisku je pro ně důležitá kvalita produkce. Proto například používají vlastní krmné směsi namísto průmyslově vyráběných granulátů. To vše následně ovlivňuje výživové hodnoty a chuť vajec.
V loňském roce se v Česku vyprodukovalo přes dvě miliardy vajec, ze zahraničí jich k nám bylo importováno dalších 665 milionů. Poslední průzkumy společnosti KPMG ukazují, že Češi se začínají víc zajímat o složení jednotlivých potravin. Často ale v etiketách neumějí číst a položky, kterým nerozumějí, jednoduše přejdou. A to je mimo jiné i případ čerstvých vajec.
„Kde bylo vejce sneseno, zjistí zákazník snadno podle označení na skořápce – způsob chovu určuje první číslice vyražená na vejci. Klecový chov je označen číslem tři a v celkové produkci vajec tvoří 87,58 %, dvojka značí halový chov, ze kterého pochází 11,95 % vajec, volný chov je značen číslem jedna a pochází z něj 0,17 % prodávaných vajec, nejmenší podíl – 0,3 % – představuje ekologický chov označený nulou,“ vysvětluje Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.
Další čísla a znaky vyražené přímo na vejcích jsou kód státu a poslední čtyřčíslí je registrační číslo hospodářství. Kód producenta musí být na obalu nebo uvnitř obalu vysvětlen. Na obalu nesmí podle evropské legislativy chybět také číslo balírny (třídírny), hmotnostní skupina (známé značení S, M, L a XL) a také údaje o podmínkách skladování.
Nejasnosti kolem země původu
Vedle toho, za jakých podmínek bylo vejce sneseno, zajímá zákazníky i původ vajec. Nejvíce se jich do Česka dováží z Polska. Poznat, ze které země ale vejce pochází, je pro zákazníky často obtížné.
„Současná legislativa umožňuje, že vejce prodávaná v obalech s uvedenou zemí původu Česká republika vůbec nemusejí pocházet z Česka. Za zemi původu se totiž podle zákona považuje ta země, kde došlo k jejich poslední podstatné úpravě, za kterou se považuje i balení. Orientaci, odkud vejce skutečně pochází, usnadňuje kód vytištěný přímo na skořápce, ten ale spousta lidí nedokáže rozluštit. Zemi původu označují písmena za první číslicí. Tuzemská vejce nabízejí opět spíše menší prodejci, v supermarketech tvoří převážnou část nabídky vajec ta z dovozu,“ upozorňuje Martin Prokop.
