Jak dlouho se čeká na transplantaci jater? Nejčastější nemoci žlučníku | Moje zdraví

Když bolí játra, žlučník nebo slinivka: Nejčastější příčiny a jak je léčit

Když bolí játra, žlučník nebo slinivka: Nejčastější příčiny a jak je léčit
.... • Autor: iStock.com
25. října 2017 • 06:00

Játra, žlučník a slinivku postihuje mnoho chorob. Statisticky jsou na tom ženy hůře oproti mužům v případě problémů se žlučníkem, muži zase mají mírný náskok u chorob spojených s alkoholismem, jako jsou například jaterní cirhóza či chronický zánět slinivky. 

Žlučník je uložen na spodní straně jater. Uvnitř něj se hromadí a zahušťuje žluč vznikající v játrech. Žluč neutralizuje kyselou kašovitou potravinovou hmotu, která ze žaludku přechází do dvanáctníku, rozpouští tuky, podporuje jejich vstřebávání a v neposlední řadě má povzbuzující účinek na peristaltiku tlustého střeva. K nejčastějším onemocněním žlučníku patří žlučové kameny, městnání žluči, zánět žlučníku, k méně častým pak nádorová onemocnění nebo porucha hybnosti žlučových cest.

A proč vůbec se žlučníkem stůněme? Protože vedeme špatnou životosprávu, ládujeme se tučnými a přepálenými potravinami, holdujeme alkoholu… nebo potíže se žlučníkem jednoduše zdědíme jako nechtěnou výbavu po rodičích. Dlouhodobé problémy se žlučníkem se téměř vždy řeší jeho odstraněním.

Zatímco bez žlučníku se dá žít celkem běžně a většinou bez jakýchkoli obtíží, ztráta slinivky břišní (například v důsledku operace pro chronický zánět) oproti tomu znamená vždycky velkou životní změnu, ať už jde o trvalé řešení potíží spojených s diabetem, chronického průjmu nebo jiných problémů, které vznikají v důsledku ztráty její funkce a rozsáhlé operace. Ztráta slinivky vždy znamená podpůrnou léčbu po celý zbytek života. V Česku o tento orgán přichází ročně okolo pěti set pacientů.

„Zánět slinivky břišní je velice vážná záležitost. Pacient je nucen dodržovat velice přísnou dietu po velmi dlouhý čas,“ dodává přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. „Pokud jde o dietu, je to do značné míry individuální; jsou tací, kteří tolerují veškeré běžné pokrmy a není důvod s nimi cokoli dalšího řešit. V případě průjmů je nutné dodávat pankreatické enzymy, jež často stoprocentně zaberou. Někteří pacienti musejí žít podle pokynů nutričního specialisty. Bohužel si musíme být vědomi, že takzvaná zdravá dieta je drahá a řada těchto nemocných jsou invalidní důchodci,“ upozorňuje na záludnosti dodržování dietního režimu profesor Špičák.

Jak se žije bez slinivky

Samozřejmostí při zánětu slinivky je absolutní zákaz požívání alkoholu. „Pacient běžně neposlouchá, ale stran alkoholu u slinivky si dá často říct, protože jej prostě přestane tolerovat,“ dodává lékař. Žít bez slinivky znamená i počítat s doživotní dodávkou inzulinu a trávicích enzymů. Vyplavování inzulinu lze opět docílit také transplantací Langerhansových ostrůvků. Tato metoda je velice sofistikovaná a ne každý pacient pro ni může být kvůli celkovému zdravotnímu stavu indikován.

Slinivka břišní v těle plní funkci podvojné žlázy. Vzniká v ní pankreatická šťáva (enzymy, které štěpí cukry, tuky a bílkoviny), jež je odváděna do dvanáctníku. Pouze 1,5 % objemu slinivky tvoří buňky (Langerhansovy ostrůvky), které produkují hormony inzulin a glukagon, jež následně putují do krve. Onemocnění slinivky způsobuje téměř vždy velmi závažné stavy a podle projevů a laboratorních vyšetření se dělí zhruba na tři základní skupiny: akutní zánět, chronický zánět a nádory slinivky. Nejčastějším důvodem všech onemocnění slinivky břišní je nadměrné a dlouhodobé holdování alkoholu.

V pití alkoholu jsou děti první v Evropě

Jako národ známý svou náklonností k alkoholickým nápojům se vskutku nemáme čím chlubit. Ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Praze MUDr. Alena Šteflová upozorňuje, že Česká republika je dokonce na prvním místě ve zkušenostech dětí a mládeže s alkoholem (i kouřením). Podle údajů WHO alespoň jednou týdně pije alkohol 17 % 13letých dívek a 21 % stejně starých chlapců, u 15letých jsou čísla ještě vyšší (33 % dívek a 44 % chlapců). V obou kategoriích je to smutné prvenství v Evropě! Všichni jsme si vědomi, že dlouhodobá konzumace alkoholu bývá nejčastější příčinou chronického zánětu jater.

„Obvyklou první manifestací je velmi vážné onemocnění typu akutního zánětu, i když se vlastně celkově jedná o onemocnění chronické. Vůdčím symptomem je prudká stálá bolest – tak prudká, že pacienta prostě donutí zavolat lékaře. Záludnost akutního zánětu jater může být i v tom, že se často projeví náhle a nečekaně, zdánlivě z plného zdraví… Říkám jako bonmot, že před následky alkoholismu není uchráněn nikdo, vlastně pouze až ten, kdo umírá z jiné příčiny. Alkoholická cirhóza může vzniknout v 25, ale také v 70 letech. A může se manifestovat smrtelným krvácením z jícnových varixů bez jakýchkoli varovných příznaků. V současnosti používané rčení ‚já umím pít‘ je naprostý nesmysl,“ říká profesor Špičák.

Problém cirhózy jater podle jeho slov narůstá také jako důsledek obezity a doprovodného metabolického syndromu. Játra jsou největším orgánem dutiny břišní a centrálním orgánem látkové výměny. Jsou klíčová v konečné fázi trávení potravy a v její látkové a energetické přeměně. Probíhá v nich syntéza důležitých bílkovin a faktorů srážení krve, produkují se zde hormony důležité pro vodní a minerální hospodářství.

Játra jsou důležitým detoxikačním orgánem. Mezi nejčastější onemocnění jater patří virové záněty (hepatitidy). Zánět je akutní (hepatitida typu A) nebo (v případě hepatitidy typu B či C) přechází do chronicity – virus se v jaterních buňkách množí a tyto buňky jsou imunitním systémem ničeny.

Není-li příčina chronického zánětu včas odhalena a léčena, dochází k cirhóze jater. Méně často můžeme onemocnět autoimunitně podmíněnou cirhózou jater. Dochází k ní tehdy, když jsou jaterní buňky rozeznávány jako cizí a ničeny imunitními buňkami.

Příčina této poruchy dosud nebyla úplně objasněna. Zejména ženy středního věku mohou trpět primární biliární cirhózou – jde o poruchu, při které dochází k postižení žlučovodů a porušenému odtoku žluči z jater. Pokud je léčba zahájena pozdě, nic už postup nemoci nezastaví a po několika letech je nutná transplantace jater. Častou příčinou chronického zánětu jater vedoucího k jejich omezené funkci nebo přímo k pozdější úplné nefunkčnosti je dlouhodobá pravidelná konzumace alkoholu.

Tři otázky pro přednostu Kliniky hepatogastroenterologie IKEM prof. MUDr. Julia Špičáka, CSc.:

Kolik transplantací jater se u nás ročně provádí a z jakých důvodů?

Počet transplantací jater rok od roku stoupá. V roce 2013 jich bylo cca 115. Přibližně 30 procent je z důvodu alkoholických cirhóz, 30 procent po hepatitidách a zhruba 30 procent transplantací je provedeno kvůli jiným příčinám. Cestování do vzdálených zemí na tuto statistiku nemá přílišný vliv, nicméně občas se objeví nejasné exotické jaterní selhání.

Umělé srdce či plíce mohou vykonávat práci daného orgánu po nejnutnější dobu, než se najde vhodný dárce. Dají se podobným způsobem na čas nahradit i játra?

Náhrada funkce jater při úplném selhání je problematická a velice dočasná, v řádu dnů. Přístroje fungují na podobném principu jako dialýza, ale velmi omezeně.

Jaká je u nás čekací doba na transplantaci jater?

V řádu měsíců, což je vlastně unikát. Za tím je třeba vidět dobrou organizaci programu i velmi empatický a spontánně (nikoli finančně, protože transplantologie je dřina) motivovaný personál. Na druhou stranu je tu však občas až překvapivá nedostatečná spolupráce zdravotnické veřejnosti, která transplantaci nemocným často nenabídne, respektive nabídne, až když už je pozdě.

Takže tok informací o této problematice by měl být ještě intenzivnější. Nejčastější indikací transplantace je cirhóza alkoholická, po virových hepatitidách a v důsledku cholestatických chorob, jiné indikace jsou vzácnější.

 Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.