I malé množství alkoholu u dětí může způsobit komplikace ve vývoji mozku

I malé množství alkoholu u dětí může způsobit komplikace ve vývoji mozku
Sklony k alkoholismu se více než z poloviny dědí • Autor: Shutterstock.com
18. ledna 2017 • 15:40

„Při dobré léčbě a citlivé práci se kvalitní, nosná motivace zbavit se závislosti na alkoholu dá vybudovat i u člověka, který na začátku moc velkou motivaci neměl,“ říká o terapii alkoholiků přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. PhDr. Michal Miovský, Ph. D. 

Proč se vůbec dostaneme do závislosti? Jaké aspekty při tom hrají roli?

Závislost je multifaktoriální onemocnění, jinými slovy nemá jediného původce, ale hned několik – u různých látek a u různých lidí se poměr mezi těmito faktory liší. Například u alkoholu je to z více než poloviny dáno genetickou predispozicí. Nicméně ne všechny látky mají tak výrazný podíl právě genetiky a více zodpovědné jsou například vlivy jako výchova, vliv vrstevníků, prostředí (včetně reklamy) a sociální faktory, bez zajímavosti není ani naše povaha, celkové psychické nastavení a citlivost. Je to složitá souhra těchto faktorů. Současně ale nic z toho nesnižuje zásadní fakt, kterým je naše vůle a možnost i přes zvýšenou zranitelnost vůči návykovým látkám odolat a nepodlehnout jim.

Pražská záchytka byla v době svého založení v roce 1951 prvním zařízením svého druhu na světě. Kdo šel v jejích stopách jako druhý? Jakou má dnes oddělení kapacitu?

Již před tím existovala nezdravotnická zařízení v jiných zemích, například Polsku nebo Rusku, nicméně v této profilaci zdravotnického zařízení a především s onou zásadní preventivní komponentou se jednalo opravdu o výjimečný počin. V průběhu 50. let tato zařízení vznikala poměrně rychle v dalších zemích a bohužel tím, že se nejednalo o stejný model (dodnes to jednotlivé země mají řešeno dosti odlišně), se nedá říci, kdo byl druhý, protože naše záchytka zůstávala dosti ojedinělou i v dalších letech. Naše dnešní kapacita lůžek pro léčbu, pokud sečtu detoxifikační oddělení, mužské a ženské oddělení, činí 66 lůžek.

Před lety se odvykací léčba neodehrávala pouze na základě svobodného rozhodnutí. Někteří pacienti byli v léčebně na takzvaný výměr. Jaké byly výhody a nevýhody tohoto systému?

Dnes je to až mírně dezinterpretované. Samozřejmě, že cokoli se dá zneužít a tehdy se tento nástroj také někdy zneužíval, nicméně pro mnoho pacientů byl prvním velkým impulzem na cestě k úspěšné léčbě. V současnosti bohužel někdy vidíme, že u některých lidí by něco podobného mohlo fungovat i v dnešních podmínkách, ale ten obrovský důraz, až patos spojený s vulgárně dezinterpretovaným pojmem individuální svobody, v našem oboru často vede de facto k úplnému zruinování některých potenciálních pacientů. Není svobody bez zodpovědnosti a jen hlupák má tyto pojmy oddělené.

Pokud ničíte sebe, svoje děti, svoji partnerku či partnera a utrácíte šílené peníze za alkohol nebo automaty, pak hovořit o svobodě je zcestné. Pokud uznáváme, že léčbu potřebuje člověk trpící bludem, který může v jeho důsledku sobě nebo svým nejbližším vážně ublížit, pak totéž platí pro náš obor. Závislí lidé v důsledku stavu v jakém jsou, mohou vážně ubližovat, páchat nevratné škody a kroky a dostávají se do stavu, kdy nedokáží posoudit, co se s nimi děje, a kriticky to hodnotit. Motivace je v našem oboru opravdu značně sporná věc. Prakticky nikdo se nejde léčit proto, že si uvědomí, že se nechová dobře, škodí mu to a měl by s tím něco dělat – taková tvrdá sebereflexe je značně raritní. V podstatě je normální, že lidé jsou k léčbě donuceni – často svými partnery, dětmi, přáteli, zaměstnavatelem, narůstajícími životními karamboly… Prostě nakonec alespoň ti rozumnější dojdou k závěru, že to již dál nejde a že je to jinak zničí, a že tedy musí. No a v tom je ten kámen úrazu. To, že musí, se ve skutečnosti ukazuje jako velice plastické. Při dobré léčbě a citlivé práci s pacienty, se kvalitní, nosná motivace dá vybudovat i u člověka, který na začátku moc velkou motivaci neměl.

Mnoho rodičů vůbec netuší, že pouhé „cucnutí” piva, vína či lihoviny například ve formě sladkého likéru může u dítěte v brzkém věku způsobit závažné zdravotní problémy.

Největší konzumenti alkoholu se podle údajů WHO nacházejí v Evropě a v bývalých státech Sovětského svazu. Alkohol pije čím dál více dětí, ve věku 15 let už jde o 44…% chlapců, což je otřesné. Kde podle vás tkví příčina tohoto stavu?

Jsme bohatí – ekonomika zde hraje velkou roli. Současně je ale ve hře tradice a kultura. A to, co dnešní stav podtrhuje a činí takto otřesný, je lhostejnost a alibismus na všech frontách. Producenty a obchodníky necháváme bezostyšně klamat spotřebitele i stát, ten současně prostřednictvím svých úřadů rezignoval na účinnou regulaci, omezil se na alibistická gesta a zcela se vyhýbá jakékoli vážnější konfrontaci. A nám všem to vlastně tak trochu vyhovuje! Je to velice složitá hra, která má vážné důsledky, je to roztočená spirála – těžko v současnosti odhadovat, kam až to může zajít. Tabákový průmysl ještě na dno nenarazil, přitom se zde alespoň něco povedlo. U alkoholu se zatím nepovedlo téměř nic, což v minulosti několikrát vyvolalo křečovité a zkratkovité reakce – tedy prohibici. Nejtěžší z nich, ze 20. let minulého století v USA, má své dopady dodnes. Jak se ukázalo, jde o zcela kontraproduktivní řešení. Takže stručně řečeno – od úrovně jednotlivce přes místní komunity a úřady až po národní a mezinárodní úroveň se nyní ukazuje, že se nám toho moc nedaří a že to, co děláme, není racionální účinná regulace.

Společně s dalšími institucemi jste vypracovali akční plán ke snižování škodlivého užívání alkoholu. Jak bude konkrétně probíhat vaše spolupráce?

Zatím jsme vypracovali pouze ideový záměr. Nyní bychom rádi vytvořili to jádro – tedy samotný návrh – a již na něm pracujeme. Až bude hotov, bude zahájena veřejná diskuse. Tam se od prvního kola ukáže, jakou sílu zde má ta která strana – již dnes je ale jasné, že například právě v Česku je vliv lobbistických skupin zastupujících producenty a obchodníky enormně veliký, větší než v mnoha jiných zemích civilizované Evropy. To, čím jsme ale nyní začali prakticky, je zpřístupnění další metody časné diagnostiky a intervence pro různé profese – aby bylo možné lidí pijící alkohol přes míru minimálně na tento fakt upozornit a nabídnout jim pomoc.

Časná diagnostika bývá vždy prvním předpokladem úspěchu. Kam se mám obrátit, chci­li se ujistit, zda jsem se nedostala do závislosti?

Rádi bychom, aby to byl praktický lékař, případně lékárník – ono se ukazuje, že připravenost a vybavenost farmaceutů je velmi dobrá, stejně jako například zdravotních sester. To jsou naše hlavní cílové skupiny pro šíření této intervence. A tak čekáme, že by se lidé na praktického lékaře mohli v budoucnu obracet jako na místo prvního kontaktu i s tímto problémem.

Když okolo sebe vidíte množství lidí závislých na alkoholu, považujete jej sám za největší zlo?

Pokud se alkohol vymkne z ruky, je to velké zlo. Já osobně to ale vnímám hierarchicky. Jednoduše řečeno – mrzí mě a je mi líto, když vidím, jak někdo sám sobě ubližuje, řítí se do maléru a odmítá jakoukoli brzdu nebo stopku. Za ještě větší zlo ale považuji, když při tom ubližuje svým blízkým. Nejhorší je to u dětí a adolescentů, těm takoví rodiče mohou ublížit opravdu hodně a v mnoha rovinách, zdaleka nejen rozšířeným a častým domácím násilím spojeným s alkoholem. To už je jen závěrečná epizoda…

Co byste do příštího roku vzkázal našim čtenářům?

Zachovat zdravý selský rozum, který zahrnuje přiměřenou kritiku k sobě i k okolí, schopnost rozeznávat dobré od špatného a předjímat důsledky svých kroků. To je myslím v životě důležité hodně; je to stejně důležité, jako mít možnost někoho mít rád a být s někým, kdo má rád nás. Myslím, že to jsou důležité projevy toho, čemu můžeme říci štěstí, takže bych toto štěstí čtenářům přál.

Mnoho rodičů vůbec netuší, že pouhé „cucnutí” piva, vína či lihoviny například ve formě sladkého likéru může u dítěte v brzkém věku způsobit závažné zdravotní problémy. Zvláště u malých dětí může i malé množství alkoholu způsobit lehkou otravu a později komplikace ve vývoji mozku, paměti a jeho celkové inteligence. Navíc se silně zvyšuje pravděpodobnost budoucího vzniku závislosti na alkoholu a drogách. Přesto z průzkumů 1. lékařské fakulty UK vyplývá, že každé 10. české dítě ve věku 11 let již má zkušenost s opilostí. „Snad všem je známo, že podávání alkoholu dětem a mladistvým do 18 let je nezákonné. Alkohol u dětí zvyšuje pravděpodobnost onemocnění jater, způsobuje zhoršení paměti, nižší schopnost soustředění, poškození nervového systému či zvýšení pravděpodobnosti přechodu na další návykové látky,“ říká viceprezident Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky Vladimír Darebník. „Děti ve školním věku by měly dostávat nealkoholickou variantu přípitku. Pokud už staršímu dítěti dovolíme opravdu malý příležitostný přípitek, měli bychom mu vysvětlit, že konzumace alkoholu není v jeho věku povolená, tento zákaz má své odůvodnění a my děláme výjimku, protože dítěti důvěřujeme,“ radí Josef Šedivý z Drogového informačního centra neziskové organizace Sananim, která za podpory Fóra PSR realizuje na školách prezentace „Pobavme se o alkoholu“. Informace a rady jak komunikovat s dítětem o alkoholu naleznete na webové stránce www.pobavmeseoalkoholu.cz nebo můžete kontaktovat Poradnu pro rodiče občanského sdružení Sananim (e­mail: rodice@sananim.cz).

Ženy sice dosud pijí alkohol v menší míře než muži, nadměrné pití pro ně však má závažnější důsledky než pro jejich mužské protějšky. Ženský alkoholismus si tak zaslouží zvláštní pozornost. Podle odborníků ženy mnohdy užívají alkohol spolu s utišujícími léky. Kombinace alkoholu s hypnotiky či analgetiky přitom vytváří velmi nebezpečný mix, který může zdraví ženy mimořádně ohrozit. Tato hrozba se navíc ve zvýšené míře týká starších žen, které mají k užívání léků silnější sklony. V nebezpečí jsou ovšem i ženy, které si od těchto preparátů udržují odstup. Jak lékaři upozorňují, ženské tělo má větší zastoupení tuků a nižší obsah vody, což spolu s menšími játry a jiným poměrem látek v žaludku způsobuje, že ženy se snáze opijí, pomaleji střízliví a vedle toho jim ve zvýšené míře hrozí jaterní onemocnění či vysoký krevní tlak. Ženy, které nadměrně pijí alkohol, rovněž mohou snadněji přijít o prsa – alkoholičky totiž ve zvětšené míře trpí rakovinou prsu. Více než mužům také věčně opilým ženám hrozí, že je postihnou duševní onemocnění. Informace jak si v případě problémů s alkoholem počínat je možné nalézt i na internetových stránkách. Na zvládání alkoholu se zaměřují stránky Fóra pijte s rozumem (www.pijsrozumem.cz), poradnu pro ženy provozuje občanské sdružení Alma femina (www.centrum­alma.cz/ femina/onas.htm). Všeobecné drogové prevenci se věnuje občanské sdružení Sananim (www.sananim.cz). 

Značná část lidí, kteří někde v koutku duše tuší, že jim alkohol přerůstá přes hlavu, odmítá léčbu ze strachu před dlouhodobou hospitalizací a z obavy, že budou muset přijmout úplnou abstinenci, tedy základní léčebný cíl u závislých. Závislostmi, jejich prevencí, původem, léčbou, výzkumem a poradenstvím se zabývá obor zvaný adiktologie. Současná adiktologie nabízí určitým pacientům (těm kteří nepotřebují detoxifikaci a nemají odvykací příznaky, tzv. absťák) možnost ambulantní léčby, a dokonce i léčebnou strategii postupného snižování konzumace alkoholu (i za pomocí nového léku, nalmefenu). Důležité je, pro jaký postup se pacient po domluvě rozhodne – zda chce abstinovat, či zda bude pít jen malé množství alkoholu dle domluvy se svým terapeutem. Podle odborníků si abstinenci zvolí asi polovina závislých, druhé polovině vyhovuje snižování dávek vypitého alkoholu. Pomoc by nyní lidé, kteří sami nezvládnou kontrolovat své pití, měli hledat u adiktologů (odborníků na léčbu závislosti) nebo psychiatrů. V tomto směru je užitečné zavítat například na internetové stránky: www.drogy­info.cz

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.