Za rakovinu může z třetiny nezdravá strava. Co děláme špatně? | Moje zdraví

Za rakovinu může z třetiny nezdravá strava. Co děláme špatně?

Za rakovinu může z třetiny nezdravá strava. Co děláme špatně?
Autor: istock.com
10. dubna 2020 • 10:00

Na vznik rakoviny má velký vliv životní styl. V České republice rakovinou každoročně onemocní asi 100 000 lidí, každý čtvrtý podlehne. Nejčastěji se objevují kožní nádory. Další časté diagnóze – rakovině tlustého střeva přitom lze zabránit stravou. 

V současnosti je rakovina nejčastější světovou příčinou úmrtí. Česko patří mezi nejhorší země, co se týče počtu lidí, kteří onemocnění rakovinou tlustého střeva a konečníku, které každoročně zasáhnou přes 8 000 pacientů. 

Příčinami vzniku karcinomu jsou nejen genetické předpoklady, znečištěné životní prostředí nebo přibývající věk. Přibližně 35 % diagnóz bývá způsobeno nevhodným životním stylem, například obezitou, nízkou konzumací ovoce a zeleniny, stresem, pitím alkoholu, kouřením a nedostatkem pohybu. Proto se vyplatí onemocnění aktivně předcházet prevencí, a to dodržováním preventivních prohlídek a nutričně vyváženým stravováním.  

Další tipy na prevenci rakoviny najdete zde.

Na vlákninu pořád zapomínáme

Důležitá je strava bohatá zejména na vlákninu, které jí Češi pouze polovinu dávky doporučené Světovou zdravotnickou organizací. „Při výběru bychom měli upřednostňovat celozrnné výrobky, žitný chléb a zařazovat i jiné druhy obilovin než tradiční pšenici – například jáhly, oves nebo žito. Také se snažit denně sníst pět porcí zeleniny a ovoce,“ vysvětluje garantka nezávislé iniciativy Vím, co jím a piju dietoložka Karolína Hlavatá. Sledujte také množství rizikových živin – trans mastných kyselin, nasycených mastných kyselin, soli, přidaných cukrů a vlákniny.

Seznam potravin plných vlákniny najdete zde.

Konzumace vlákniny je doporučena v množství alespoň 25 g denně. Alespoň třetinu by měla tvořit takzvaná rozpustná vláknina. Tu najdeme v zelenině, ovoci, ořeších a semenech. Vláknina obecně příznivě ovlivňuje funkci trávicího systému i metabolické regulace, například metabolismus krevního cholesterolu. Spolu se snížením konzumace alkoholu – zejména piva – a spotřeby živočišných tuků představuje zvýšení příjmu vlákniny jeden z důležitých prostředků vedoucí ke snížení rizika vzniku nádorů tlustého střeva.

Stále mladší pacienti

Kromě výživy je také důležitý pohyb a udržování přiměřené hmotnosti. Nesmírně důležité jsou i pravidelné preventivní prohlídky u lékaře, které případný karcinom odhalí. Úspěšnost léčby je závislá na včasném zahájení léčebného programu. Rakovina tlustého střeva a konečníku je totiž jedním z nádorových onemocnění, které je velice dobře léčitelné, pokud je odhaleno včas.

O riziku rakoviny u dětí čtěte zde.

Kolorektální karcinom postihuje zejména věkovou skupinu osob v rozmezí 63 až 77 let. V posledních letech není žádnou výjimkou zachycení nádorů u jedinců mladších 60 let, objevuje se již i v třetí a čtvrté dekádě života člověka. Zvýšené riziko způsobují i u mladších ročníků již zmíněné špatné stravovací návyky související s nadbytkem potravin, kdy nejlevnější jsou ty nezdravé, jako jsou uzeniny a jiné polotovary.

Co by vás mělo varovat? 

„Formy onemocnění kolorektálním karcinomem mohou být zcela bezpříznakové, případně se projeví pouze v laboratorních odběrech chudokrevností. Příznaky mohou také být velmi nespecifické, jako je břišní dyskomfort, únava, nadýmání a podobně,“ upozorňuje MUDr. Irena Peprná, praktická lékařka z kliniky Canadian Medical.

Vždy je třeba věnovat pozornost změně charakteru vyprazdňování stolice (nepravidelné střídání zácpy a průjmu, zúžení stolice, nutkání na stolici s pocitem neúplného vyprázdnění), přítomnosti krve ve stolici, bolesti břicha a nevysvětlitelnému úbytku tělesné hmotnosti. Zcela zásadní a nenahraditelnou prevencí jsou prohlídky, na které má každý nárok od 50 let věku. Jde o test krvácení do stolice, případně kolonoskopii.

Hlavní rizikový faktor představuje věk pacienta – s přibývajícím věkem se u každého člověka zvyšuje riziko výskytu polypů (slizničních výrůstků), u kterých může postupem času dojít ke zhoubné přeměně a nekontrolovanému buněčnému růstu; jde o poměrně dlouhý proces (7–10 let). Asi u 15 až 19 % onemocnění vzniká nádorová přeměna na základě vrozené predispozice, u 1 % nádorů jde o komplikaci chronického střevního zánětu.

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.