Pacientům s roztroušenou sklerózou pomáhá pohyb. Vyzkoušejte 5 tipů, jak cvičit doma v karanténě
Zavřená fit centra a zrušená skupinová cvičení... I to je důsledek epidemie koronaviru, která citelně zasáhla do našich životů. Cvičení je přitom nezbytnou součástí zdravého životního stylu a obzvlášť pro pacienty s roztroušenou sklerózou je důležité. Aby neztratili kondici, mohou se však věnovat pohybu i v domácím prostředí. Dáme vám tipy, jakým cvikům se věnovat a proč.
Roztroušená skleróza, která se označuje zkratkou RS (neboli také "ereska"), je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění, při němž imunitní systém napadá ochranný obal nervových vláken centrálního nervového systému a ovlivňuje schopnost nervových buněk v mozku a míše spolu vzájemně komunikovat.
Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. Úplné vyléčení současná medicína dosud neumožňuje, lze však zpomalit vývoj choroby. A k tomu pomáhá i pravidelný pohyb.
Informace o tom, proč roztroušenou sklerózou trpí častěji ženy, čtěte zde.
„Výzkumy v posledních deseti až patnácti letech ukazují, že pohybové aktivity jsou pro pacienty s roztroušenou sklerózou nejen bezpečné, ale že jim významně pomáhají zlepšit jejich zdravotní stav. Tím, že se zlepší jejich svalová síla a kondice, mohou onemocnění snáze čelit,“ říká Klára Novotná, fyzioterepeutka RS centra na Karlově náměstí. Pohyb má rovněž pozitivní vliv na psychický stav pacientů, kteří často trpí depresemi. Jakým aktivitám se mohou „ereskáři“ věnovat v době, kdy se kvůli epidemii koronaviru doporučuje zůstat doma?
Více o léčbě roztroušené sklerózy čtěte zde.
1. Zlepšujte kondici!
Ačkoliv neexistuje jednotné doporučení, jaký konkrétní sport je pro pacienty s RS nejvhodnější, obecně se odborníci shodují, že prospěšné jsou různé formy posilovacího cvičení, které zvyšují svalovou sílu, a zároveň aerobního cvičení, jež zlepšuje celkovou kondici. Pomáhá i ke snížení celkové únavy, jež je typickým symptomem roztroušené sklerózy. „Vhodné je proto střídat v relativně krátkých intervalech cviky zaměřené na různé partie jako u kruhových tréninků. Většinou i pacienti, kteří mají obavy, že nevydrží hodinu cvičit, to zvládnou, protože chvíli procvičují nohy, pak si zase sednou a zaměří se na ruce, takže si nohy odpočinou,“ popisuje mechanismus cvičení fyzioterapeutka Novotná.
2. Naučte se pracovat s tělem
Pro pacienty s roztroušenou sklerózou jsou vhodné i pomalejší formy cvičení – například jóga, taichi či Feldenkraisova metoda. Při nich se zlepší potíže s citlivostí a koordinací, pacienti se naučí se svým tělem „komunikovat“, což mohou využít ve chvíli, kdy je postihne ataka. „Máme zkušenost, že pacienti, kteří pravidelně cvičí, se po atace mnohem rychleji dostanou zpátky do formy, protože jsou zvyklí s tělem pracovat. Bezprostředně po atace samozřejmě není vhodné si naložit větší zátěž,“ říká Novotná. Mnohdy se začíná s cvičením pouze v představách – pacient si za zavřenými víčky cvik představuje a tím aktivuje buňky, jež pohyb řídí. „Ty svaly neudělají viditelný pohyb, ale kdybychom to měřili, byla by tam zaznamenaná svalová aktivita,“ vysvětluje specialistka.
3. Posilujte pánevního dno
Během svého onemocnění se téměř sto procent pacientů s roztroušenou sklerózou setká s urologickými a sexuálními obtížemi. Dobrá funkce svalů pánevního dna je proto důležitá pro správnou kontrolu vyprazdňování a sexuální funkce. Preventivně je vhodné provádět cvičení svalů pánevního dna 2-3x týdně. V případě problémů s močením je vhodné cvičit krátce každý den. Je však nutné zkonzultovat problém s ošetřujícím neurologem či urologem, aby nedošlo například k zanedbání močových infekcí. Cvičit lze vleže i vsedě a při cvičení můžete jako pomůcku využít také míček. Vyzkoušejte s ním následující cvik: Posaďte se na židli, chodidla jsou na podlaze, páteř je napřímená a vytahuje se za hlavu vzhůru. Mezi kolena si vložte malý míček. Aktivujte jednotlivé vrstvy svalů pánevního dna. Koleny tlačte do míčku. Chvíli držte, volně dýchejte. Povolte a uvolněte. Zopakujte desetkrát.
4. Když dlouho sedíte...
Kdo může, přesunul v těchto dnech své pracovní aktivity prostřednictvím home office do domácího prostředí. Dlouhodobé sezení u počítače ovšem není pro tělo vhodné, což platí nejen pro pacienty s RS. Snažte se proto několikrát denně pravidelně protahovat, třeba i u pracovního stolu. Díky tomu uvolníte svaly, naberete novou energii a budete se moci opět soustředit na důležité pracovní úkony. Zkuste například tento cvik: Seďte na židli, nohy zůstávají v pozici od sebe. Vzpažte a poté proveďte úklon trupu. Vzpaženou ruku vytahujte do dálky přes hlavu, pánev držte na místě. Totéž na druhou stranu. Vydržte aspoň 30 vteřin. Také můžete protáhnout lýtkové svaly: Opřete si ruce o stůl či židli. Protahovanou dolní končetinu zanožte. Koleno přední nohy je pokrčené, zadní natažené. Pánev posunujte směrem šikmo dopředu dolů. Zadní patu držte na zemi. Vystřídejte nohy. Poté můžete přinožit, vystrčit zadek a povolit, hlavu mezi ruce. Vydržte alespoň 30 vteřin.
5. Nezapomínejte na relaxaci
Správná relaxace může pomoci lépe zvládat únavu, která často roztroušenou sklerózu provází. Díky schopnosti relaxovat se přetížené svaly lépe zregenerují, mohou lépe fungovat a méně se unaví. Celková relaxace by měla trvat alespoň 20 minut, ale můžete relaxovat i déle. Myslete na to, že odpočinek mezi cvičením by měl být vždy alespoň stejně dlouhý jako cvičení nebo o trochu delší.
|
Jak správně cvičit?
|
Všímejte si těchto příznaků
Příznakem roztroušené sklerózy je nejprve únava, pocit špatné ovladatelnosti těla, dále potíže se zrakem, špatná citlivost na kůži trupu a končetin, závratě, třes, inkontinence, brnění, mravenčení, potíže při mluvení. Také poruchy zraku, dvojité vidění a výjimkou nebývá ani pocit elektrických výbojů na páteři při předklonu hlavy (Lhermittův příznak). Léze, které vznikají na mozku, vedou ke zhoršení soustředění a paměti.
Je ovšem třeba mít na paměti, že RS je velmi individuální onemocnění a u každého probíhá odlišně. Zatímco je jeden upoután na invalidní vozík, druhý může pociťovat jen lehké potíže. Jen velmi malý počet postižených dospívá k invaliditě již během prvního roku onemocnění. Velmi důležitá je pomoc a empatie celé rodiny.
