Naděje pro nemocné s lupénkou: Lékaři zkouší novou experimentální léčbu
Neustálá potřeba se škrábat je jen jedním z problémů, který trápí nemocné s lupénkou. V Česku jí trpí více jak 300 tisíc lidí, více jak dva tisíce z nich nyní zkoušejí nové druhy experimentální léčby. Část léků totiž zlevnila.
Lupénka neboli psoriáza je neinfekční zánět kůže, který se u pacientů objeví kdykoli, ale nejčastěji mezi 10. a 25. rokem života nebo mezi 35. a 60. rokem. Vznik nemoci ovlivňuje například dědičnost nebo změny imunitního systému. Typickými projevy nemoci jsou červená, vystouplá ložiska na pokožce pokrytá bílými šupinami a touha je neustále škrábat. Onemocnění nejčastěji postihuje kůži na vnější straně loktů, kolen a objevuje se i ve vlasech.
Nevyléčitelná nemoc
Lupenka je nevyléčitelná, projevy choroby lze ale zmírnit vhodnou léčbou. „U psoriázy máme k dispozici řadu nových léčebných postupů. Jestliže se nemoc projevuje například pouze na loktech nebo kolenou, prokazuje se jako nejúčinnější a zároveň nejbezpečnější lokální terapie pomocí kombinace kortikoidů s deriváty vitaminu D3,“ říká prof. Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Zatímco část pacientů trpí lehkou formou psoriázy, více než 35 tisíc Čechů se potýká se závažnou formou – na její léčbu lokální kortikoidy nestačí. „Vážné formy musíme léčit systémově. Nových léků stále přibývá, dobré výsledky má například biologická léčba. Její častější nasazování ale bohužel dříve brzdila vysoká cena. Naštěstí se počet pacientů, kteří na biologickou léčbu dosáhnou, nyní zvyšuje, a to díky takzvaným biosimilárním lékům – kopiím originálních léků se stejným účinkem. Ty snižují cenu biologické léčby,“ vysvětluje profesor Arenberger.
Další informace o biologické léčbě lupenky najdete zde.
Chronický zánět
Problém nemoci souvisí také s tím, že je projevem chronického zánětu. Pokud někde v těle probíhá, zvyšuje se tím podle nejnovějších studií i riziko ucpávání cév. A to pak s sebou nese vyšší výskyt vysokého tlaku, cholesterolu a následně srdečních chorob a cukrovky. Souhrnu těchto potíží lékaři říkají metabolický syndrom.
Podle databáze České dermatovenerologické společnosti ČLSSJEP bojuje s lupénkou aktuálně pomocí biosimilárních léků 101 pacientů, dalších 2 033 má léčbu biologickou. „Biologická a biosimilární léčba nevede pouze ke zlepšení vzhledu pokožky, ale zároveň funguje jako prevence, aby nedošlo k rozšíření psoriázy na vnitřní orgány. Lze tak zabránit například srdečnímu infarktu, který může v rámci takzvaného metabolického syndromu nemoc provázet,“ říká profesor Arenberger.
O lupénce vyskytující se u dětí čtěte zde.
Psychická zátěž i deprese
Psoriáza nemusí postihovat jen kůži, dokáže napadnout i klouby. Zánět postihuje jak klouby na rukou a nohou, tak i šlachy nebo klouby na páteři a ty otékají. Takzvaná psoriatická artritida dokáže být velmi bolestivá. Podle odborníků nemoc na kloubech a kůži spouští mimo jiné fyzická zátěž, infekce a dlouhodobé vystavování stresu.
Právě psychická pohoda je důležitá i pro ty, kteří již psoriázou trpí, aby nedošlo ke zhoršování stavu. „Bolesti, svědění, pálení a s tím spojený nedostatek spánku bohužel negativně ovlivňují pacientovu psychiku. Nemocní se často setkávají s nepochopením okolí a jsou vyloučeni ze sociálního života. Nezřídka se potýkají kromě psoriázy také s depresemi,“ uzavírá Arenberger.
