Ovoce, které léčí. Zkuste moruši, mišpuli nebo kdouli
Před šesti sty lety byly morušovníky, mišpule a kdouloně běžnou součástí naší krajiny, ale pak na dlouhou dobu upadly v zapomnění. Trend oživování ovocných druhů je navrací zpět, abychom z nich měli užitek pro své zdraví.
Když už budete mít možnost setkat se s plody morušovníku, mišpule nebo třeba kdouloně, bude pro vás užitečné o nich něco vědět. Jsou jedlé, a navíc se dají použít i k léčbě některých neduhů.
Moruše nejen pro diabetiky
Morušovník se pyšní více než třítisíciletou historií, která započala v Asii. Jeho listy sloužily jako potrava pro housenky bource morušového, jež vytvářejí hedvábné vlákno. Obrovský strom se pak přes Středomoří rozšířil do střední Evropy. Nenápadné květy podobné jehnědám se objeví na konci května či v červnu a pak se do září promění v plody podobné ostružinám. Jsou nabité vitaminy B1, B2 a C, vlákninou, pektiny, bílkovinami a řadou minerálních látek. Pomáhají při onemocněních průdušek, srdce, krevního oběhu, při ateroskleróze a vysokém krevním tlaku. Zlepšují krvetvorbu, kdy podněcují vznik červených krvinek. Posilují zrak, funkci jater, ledvin, léčí žaludeční záněty, střevní potíže, zácpu. Moruše rovněž ocení diabetici a lidé, kteří chtějí zhubnout. Plody obsahují látku zvanou moranolin, jež napomáhá k udržení optimální hladiny glukózy a zpomaluje vstřebávání sacharidů. Tím prodlužuje pocit sytosti a zmírňuje chuť na sladké. Léčebně působí také šťáva vylisovaná z moruší. Snižuje horečku, působí proti bakteriím, zmírňuje bolesti v krku, kašel, zbavuje průdušky od hlenu. Před spánkem příjemně zklidní celý organismus a pomůže usnout. Stačí jen jeden decilitr šťávy mírně ohřát a po doušcích vypít dvakrát denně čtvrt hodiny před jídlem. Kromě plodů využívá přírodní medicína i listy morušovníku. Nálev (čaj) podporuje dobrou funkci jater, pomáhá při revmatismu, přispívá ke snížení LDL cholesterolu a harmonizuje krevní tlak. Samotné čerstvé listy, jež jsou bohaté na třísloviny, mají stahující účinky. Hodí se k zevním obkladům (paličkou na maso je rozklepeme a přiložíme na daná místa) a koupelím při hemoroidech a bércových vředech.
Posilující životabudič
Jste-li unavení a vyčerpaní, smíchejte 1 dl šťávy z moruše, mrkve, červené řepy a přidejte jednu lžíci šťávy z rakytníku a aronie (černého jeřábu). Vše dobře promíchejte a vypijte ráno čtvrt hodiny před snídaní. Nápoj pijte po dobu tří týdnů.
Na moruše v rukavicích
Bílé, černé i červené moruše můžete po sklizni zavařit, zmrazit či usušit. Lze z nich připravit mošt, lahodné ovocné víno, domácí limonádu, léčivý sirup a džem. Jsou skvělou přísadou do koláčů, jogurtu, ovocných salátů, zmrzlin, krémů, mixovaných nápojů nebo do obilných kaší. Navíc se dají využít jako náhražka malin a ostružin. Každopádně si však při zpracování čerstvých moruší vezměte gumové rukavice a pracovní plochu potáhněte igelitem. Tmavé plody totiž obsahují modré barvivo, které se těžko dostává z pokožky i z povrchů.
Mišpule prospějí střevům i ledvinám
Mišpuli obecnou (Mespilus germanica) vysazovali už staří Řekové a Římané, kteří ji považovali za něco tak běžného, jako jsou dnes jabloně a hrušně. Žlutohnědé až červenohnědé chlupaté malvice se musejí před sběrem nechat přejít mrazem, jinak jsou velmi hořké. Díky mrazu změknou, zesládnou a jejich chuť bude připomínat směs hrušek, jablek a jeřabin. Konzumuje se ale jen změklá dužnina (chutná jako lehce kořeněná marmeláda), kterou vytlačíme ze slupky. Z dužniny pak vznikají likéry, vína, marmelády a sirupy. Plody lze také usušit nebo konzervovat s jiným ovocem, například s dřínky, jeřabinami, borůvkami, jablky, hruškami či s šípky. Mišpule obsahují sedmdesát pět procent vody, deset procent cukru, vlákninu, hodně vitaminů (především C, B2), vápník, hořčík, draslík a sodík. Obsažené látky pomáhají při rakovině střev, při potížích se zácpou, léčí střevní katary a podněcují tvorbu bifidogenních bakterií, které zlepšují střevní mikroflóru. Mají příznivé účinky na kardiovaskulární systém, snižují hladinu škodlivého LDL cholesterolu v krvi. Díky svým močopudným účinkům prospívají ledvinám, využívají se při rozpouštění ledvinových kamenů. V podobě sirupu smíchaného s jablečnou šťávou v poměru 1 : 1 účinkují proti průjmu. Neředěný sirup bojuje proti zánětům dýchacích cest.
Kdouloň detoxikuje a uleví žaludku
Kdouloň obecná (Cydonia vulgaris) se zrodila ve Střední Asii, odkud se rozšířila do jižní a střední Evropy. Žluté plody s lehce chlupatým povrchem připomínají hybrid mezi jablkem, citronem a hruškou. Malvice jsou zdrojem vlákniny, vitaminů C, B, draslíku, zinku, vápníku, fosforu, manganu a pektinů, jejichž obsah je větší než v jablkách. Pektiny spolu s vlákninou na sebe vážou škodlivé látky a vylučují je z organismu. Kdoule zároveň pomáhá při žaludečních zánětech, vředech, proti průjmům a střevním katarům. Účinky se projeví při konzumaci tří tepelně upravených kdoulí denně po třech až čtyřech týdnech. Kromě toho jde o potravinu vhodnou při únavě, vyčerpání a během rekonvalescence.
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje zdraví, které koupíte na stáncích. Předplatné pořídíte z pohodlí vašeho domova na www.ikiosek.cz/mojezdravi nebo přes predplatne.cnc@cpost.cz.
