Jak poznáte nádor mozku? Lékař vysvětluje, proč vznikají a jak se operují
V České republice je každý rok diagnostikováno přibližně 700 nových případů mozkového nádoru. Úspěšnost léčby závisí převážně na tom, jak dobře se nádor podaří odstranit.
Nejen díky velmi přesné diagnostice, ale také díky novým postupům a metodám dnes chirurgové mohou operovat i takové mozkové nádory, do jejichž léčby by se dříve nepouštěli. Někdy je u pacientů, kteří trpí nádorem rostoucím v oblasti řečových center, nezbytné kvůli ochraně této funkce mozku operovat při plném vědomí – hovoří se o takzvané awake operaci.
„Pokud je nutné a současně možné, abychom nádorové onemocnění mozku řešili otevřenou operací, je naším důležitým úkolem během zákroku pokud možno nepoškodit okolní zdravou mozkovou tkáň,“ říká primář neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce MUDr. Jan Klener.
K větší bezpečnosti a úspěšnosti operací přispívají nejen přesná diagnostika a zručnost operatéra. Nesmírně přínosné jsou rovněž metody používané během operace, jako navigační systémy, elektrofyziologická funkční kontrola, fluorescenční zobrazení nádoru nebo zobrazení magnetickou rezonancí.
„Než neurochirurg začne odstraňovat nádor, provádí se takzvaný brainmapping, kdy se elektrickými impulzy postupně přechodně vyřazují z funkce malé okrsky mozku. Pacientům jsou během toho předkládány různé úkoly zaměřené na jejich řečové schopnosti.
Ve chvíli, kdy se tyto schopnosti naruší, je identifikována funkčně důležitá oblast, které je potřeba se vyhnout. Tímto postupem ověřujeme, že operace nepoškodí důležité funkce,“ vysvětluje klinická neuropsycholožka PhDr. Lenka Krámská, Ph.D., působící v Nemocnici Na Homolce.
Metody používané při operaci mozku
Fluorescenční metody: Při operacích nádorů se používá takzvaná modrá fluorescence. Pacient vypije zhruba čtyři hodiny před operací speciální látku, která se vstřebá do nádoru a operatér pak během operace vidí nádorové buňky díky jejich svítivému zbarvení do modra. To umožňuje po odstranění nádoru odlišit jeho případné zbytky od zdravé tkáně a radikálněji tuto zhoubnou tkáň odoperovat.
Intraoperační magnetická rezonance (iMRI): Umožňuje přímo v průběhu operačního výkonu převézt pacienta na vedlejší sál s magnetickou rezonancí, zde jej vyšetřit a po provedeném zobrazení dál pokračovat podle potřeby ve výkonu. Operatér zjistí, zda se v mozku nachází zbytkový nádor, a pokud ano, může jej odstranit.
Neoperovatelné nádory
Existují oblasti mozku, které jsou natolik rizikové, že se lékaři do otevřených neurochirurgických výkonů nepouštějí. Jedná se o zhoubné nádory, které nevratně zasahují důležité funkční struktury mozku a jejichž operace by již neměla žádný význam pro zlepšení kvality života pacienta.
Druhou skupinu neoperovatelných nádorů tvoří ty, jež vyrůstají v oblasti spodiny lebeční. Zde se nacházejí nesmírně důležité funkční struktury, které by při operaci nebylo možné zachovat. V těchto případech se volí jiné léčebné metody, jako jsou ozařování, zákrok na Leksellově gama noži atd.
Druhy nádorů mozku
- Asi dvě třetiny všech mozkových nádorů tvoří metastázy vzniklé z jiného primárního nádoru.
- Polovinou primárních mozkových nádorů, vznikajících prvotně v mozku, jsou gliomy vyrůstající z vlastní mozkové tkáně, tvořené podpůrnými gliovými buňkami.
- Dalších 20 procent jsou takzvané meningeomy, nádory vyrůstající z obalů mozku. Ty jsou většinou nezhoubné.
- Zhruba 10 procent tvoří adenomy hypofýzy, jež mohou kromě tlakových změn působit i nějaké hormonální projevy.
- Z častějších nádorů ještě asi 5 procent připadá na schwannomy (dříve se jim říkalo neurinomy), sem patří například nádor sluchového nervu.
- Posledních 15 procent zbývá na různé vzácnější nádor.
Příznaky mozkového nádoru
Mozkové nádory o sobě mohou dát vědět několika způsoby. Jednou z možností je podráždění mozku, které se projeví nejčastěji epileptickým záchvatem.
Pokud tento nenastane, většinou jsou pak projevy kombinací ložiskových příznaků podle toho, v jaké části mozku nádor vyrůstá.
Pacienti mají poruchy pohyblivosti končetin, řeči nebo funkce například hlavových nervů. Současně, jak nádor postupně roste, vzniká syndrom nitrolební hypertenze, což je určitý přetlak v hlavě, který se ve výraznějších případech projeví bolestí hlavy, zvracením, poruchami zraku a dalšími příznaky.
Jak se diagnostikuje?
Základním vyšetřením je magnetická rezonance (MRI). Část pacientů nejprve projde CT vyšetřením (pomocí počítačové tomografie), které je o něco dostupnější, a teprve poté se provede zobrazení pomocí MRI. To může v některých případech doplnit a upřesnit velké spektrum dalších vyšetření, jako jsou mozková angiografie, pozitronová emisní tomografie atd.
