Co udělá alzheimer s naším mozkem? Změny, jež způsobí, jsou fatální a nevratné!
Alzheimerovou nemocí trpí ve světě zhruba 24 mil. lidí. Na nemoc, která neblaze ničí náš mozek, však zatím není žádný lék. Co se skutečně děje v naší hlavě, když alzheimerem onemocníme?
Alzheimerova choroba začíná plíživě a mnohdy si jen myslíme, že jsme zapomněli jméno souseda. Jak čas plyne, naše mysl a také fyzické tělo se však pomalu zcela sesypou. Až tak je tato nemoc zákeřná.
Co se děje v naší hlavě?
Když Alois Alzheimer poprvé diagnostikoval jakési abnormální výrůstky v mozku během jedné ze svých pitev, o tom, jak zákeřná tato nemoc nakonec je, mnohé nevěděl.
Tyto výrůstky jsou amyloidní plaky. Velké shluky beta-amyloidních proteinů. Toxické a „lepkavé“ proteiny, které se hromadí v abnormálně vysokém počtu a o nichž se předpokládá, že jsou hlavním hnacím motorem onemocnění. Jak se množí a vážou se, narušují normální funkce buněk. Další „alzheimerovou“ abnormalitou jsou neurofibrilární spleti, sbírka tau proteinů, které se tvoří uvnitř neuronů.
Právě „tau“ proteiny slouží jako stavební blok mikrotubulů a zabraňují jejich rozpadu. V mozku změněném Alzheimerovou chorobou se ale tyto proteiny oddělují od mikrotubulů a již nevytvářejí neurofibrilární klubka. Dochází k postupnému poškozování normální buněčné funkce.
V mozku zdravého člověka pak dochází k tomu, že správně fungující mikrogliální buňky během noci mozek vyčistí. Odstraní se metabolický odpad. U člověka postiženého Alzheimerovou chorobou je to však zcela opačně a metabolický odpad se v mozku hromadí. Buňky totiž nejsou schopny se ho zbavit.
Fatální je bod zlomu
Právě ten je podle vědců pravým spouštěčem tohoto onemocnění. Laicky řečeno se v mozku nahromadí tolik zplodin, že to spustí toto „destruktivní“ onemocnění. Za bodem zlomu je pak vlna neurofibrilárních klubek, které způsobí neurozánět, vaskulární problémy a následně také buněčnou smrt. Poruchy paměti pak dostávají jiný rozměr.
Jaké nemoci nás trápí nejvíce?
