Jak si chránit zdraví na exotické dovolené?

Jak si chránit zdraví na exotické dovolené?
Thajsko, Egypt, Vietnam, Afrika: Všude tam je pravděpodobnost nákazy střevním onemocněním veliká • Autor: iStock.com
31. ledna 2018 • 12:00

Je sice zima, ale mnozí z nás odlétají za teplem do exotických zemí už nyní. Jenže dovolená, to nejsou jen odpočinek a mořské radovánky, ale někdy také nechtěné střevní potíže, které mohou volný čas značně znepříjemnit a v nejvážnějších případech dokonce i ohrozit život. Jak se můžete vyvarovat střevních potíží na cestách?

Průjem cestovatelů je nejběžnějším zdravotním problémem, týká se zhruba 40 až 60 procent turistů pobývajících v cizokrajných končinách. Nejčastěji jde o nákazu enterotoxickými kmeny Escherichia coli v důsledku požití kontaminované vody či potravin,“ říká na úvod MUDr. Helena Ambrožová, Ph. D., z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v Praze 8. 

„Tato střevní nákaza zpravidla nepředstavuje pro cestovatele až tak závažný problém – ti sice často musí změnit itinerář svého putování, ale hospitalizace nebývá nutná. Onemocnění se projevuje průjmy, zvracením, vysoké horečky nebývají. Přítomnost krve ve stolici a vysoké horečky jsou obvykle důsledkem nákazy invazivními střevními bakteriemi (salmonela, kampylobakter a další). Při velkých ztrátách tekutin zvracením, průjmem, horečkou a zároveň při nedostatečném příjmu tekutin může dojít až k selhání ledvin,“ upozorňuje lékařka.

Za hranicí samoléčby

Průjem zpravidla nebývá důvodem, proč hned vyhledáváme lékaře. Nejprve se jej většinou snažíme léčit volně dostupnými přípravky. Samoléčbu se však obecně u cestovatelských průjmů doporučuje aplikovat asi dva dny (rozhodně ne déle). Podávají se většinou tzv. antimotilika (zpomalují pohyb střev), není ovšem vhodné podávat je u těžkých, horečnatých průjmů s příměsí krve, kdy jsou právě původci invazivní bakterie. Existuje totiž riziko, že se tyto bakterie dostanou do krevního oběhu a vyvolají sepsi, tedy celkovou otravu organismu. V každém případě, pokud nedojde ke zlepšení ani po dvou dnech, nebo se stav naopak zhoršuje, je nezbytné vyhledat lékaře!

Syrové jídlo je rizikové

K často zmiňovaným zdrojům nákazy Escherichia coli patří například nepasterizované šťávy ze syrového ovoce či zeleniny, různé saláty, zálivky, naklíčená zelenina apod. Ani mořské plody nejsou z hlediska rizika nákazy zanedbatelnou potravinou. Kupříkladu tolik oblíbené ústřice jsou pro nás exotickým pokrmem, který si ve své domovině dopřejeme pouze jednou za čas.

Vedou nás k tomu obavy, že při transportu z ciziny k nám se z nich stala riziková pochoutka. Při pobytu u moře však máme pocit, že nic čerstvějšího už ani být nemůže… Ale ouha. Ústřice se totiž obvykle chovají v moři podél pobřeží, kde často zcela nenápadně ústí kanalizace. Tak mohou být snadno kontaminovány a způsobí nám akutní zdravotní potíže.

Voda v mnoha podobách

„Zejména na cestách cizokrajnými zeměmi (Thajsko, Indie, Egypt, Tunisko…) pijte pouze balenou vodu, tedy takovou, kterou si sami otevřete, a nápoje v restauraci si objednávejte zásadně bez ledu (není-li znám zdroj vody)! V nejrizikovějších zemích si zdravotní obtíže můžeme přivodit také poměrně nevinným čištěním zubů místní vodou, tedy i v tomto případě je lepší používat vodu balenou,“ podotýká doktorka Ambrožová. „Při konzumaci ovoce a zeleniny volte každopádně plody, které si můžete oloupat. Druhy, které je třeba pouze umýt, pokud možno ignorujte, nejsou bezpečné,“ dodává.

Jídlo jako zážitek

Při cestě do cizích zemí nás zcela jistě přitahuje zejména místní jídelníček, často též jídla připravovaná přímo na ulici či podél cest. Zvažme však, zda nám jejich ochutnání stojí za případné bezesné noci a urputné zdravotní potíže. Co snese žaludek a organismus domorodců, nemusí unést ten náš. Samozřejmě v závislosti na tom, jak jsme citliví a jak je nastavená naše imunita… V každém případě snad ani není nutné opakovat, že je třeba jíst veškeré maso pouze dobře propečené, tedy žádný tataráček!

Další vážná ohrožení

  • Břišní tyfus: Původcem je Salmonella typhi, nákaza probíhá kontaminovanou vodou či potravou (a též kontaktem s nemocným). Příznakem bývá horečka trvající až 4 týdny (nejasný horečnatý stav), bolesti hlavy, průjem (ten se ale nemusí objevit), nebo naopak zácpa, někdy růžová vyrážka na břiše, schvácenost.
  • Cholera: Původcem je bakterie Vibrio cholerae, přenos je možný kontaminovanou vodou či potravou nebo přímým či nepřímým kontaktem s nemocným.
  • Amebóza: Infekční onemocnění vyvolané parazitem (měňavkou) Entamoeba histolytica v důsledku konzumace stravy či vody s cystami améb.Způsobuje těžké průjmy s hlenem a krví, horečka může i nemusí být přítomná, objevují se bolesti břicha, křeče a úbytek tělesné váhy.
  • Giardióza: Parazitární infekce tenkého střeva, původcem je bičíkovec Giardia intestinalis. Příznakem je hlenovitý, často intermitentní nekrvavý průjem s velkým obsahem tuků.

Návraty domů...

„Dovolená vždy uteče velmi rychle. Po návratu se však někdy může stát, že se necítíme ve své kůži, není nám dobře. S ohledem na lokalitu, kde jsme trávili svůj volný čas, je dobré co nejdříve kontaktovat lékaře, který prověří, zda jsme si nepřivezli některé z exotických onemocnění a neohrožujeme tím sebe i ostatní,“ uzavírá lékařka.

Říká se, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. V případě cestování není pointou zůstat raději doma za pecí, ale dobře se připravit, nepodcenit prevenci a též zbytečně neriskovat, abychom měli co nejméně důvodů navštívit místní zdravotní středisko či nemocnici a vrátili se domů pokud možno ve zdraví.

Jednou z možností, jak prospět střevnímu traktu v průběhu střevní infekce i následně v období regenerace po atace průjmů (či naopak též v prevenci onemocnění), jsou probiotika. Je možné začít s jejich užíváním ještě před odjezdem do cizích krajů, popřípadě je mít v záloze, pokud již nemoc probíhá. Probiotika obsahují tzv. přátelské bakterie, jež prospívají střevnímu traktu a pomáhají lidově řečeno vytvářet prostředí, které nevyhovuje infekčním bakteriím.

Pokud se nacházíme dále od civilizace, nezbývá než vodu pečlivě převařovat a dezinfikovat, což přece jen odstraní potenciální nebezpečí nákazy. Než vyrazíme do dálav, je dobré přemýšlet o vhodném očkování a v každém případě se poradit v centrech cestovní medicíny.

Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.