Bolí mamograf? Jak vypadá mamografické vyšetření? | Moje zdraví

Opravdu mamograf bolí a může způsobit rakovinu štítné žlázy? Jakým nepravdám ještě věříte?

28. srpna 2018 • 06:00

Vyšetření na mamografu bolí, záření vás může poškodit a lékaři z něj stejně nic nepoznají. To jsou jedny z nejčastějších mýtů, kterými je tohle vyšetření, které ročně zachraňuje životy stovkám žen, opředené. Ani jedno není pravda! Co je vlastně mamografie a jak vyšetření probíhá?

Rakovina prsu je po kožních nádorech nejčastějším nádorovým onemocněním u žen, v České republice každoročně onemocní kolem sedmi tisíc žen a ročně jí přibližně 1 900 podlehne. Přitom 90 procent žen, u nichž se nádor zjistil včas  tedy nejčastěji na mamografu, se zcela vyléčí. Nejdůležitější tedy je, aby ženy na preventivní vyšetření přišly a podstupovaly jej pravidelně.

Kdy musíte na mamograf?

Mamografie je metoda vyšetřování prsů žen i mužů využívající měkké rentgenové záření. Na mamografii přicházejí ženy, které mají nebo měly nějaké problémy či onemocnění prsů. Ne každý problém či hmatný nález hned znamená rakovinu. Většina nálezů má nezhoubný charakter. Prostě jde o nějakou cystu, změnu ve tkáni, tukovou bulku  lékaři jim dávají názvy jako fibroadenom, cysta či lipom.

Mamografie se vedle ultrazvuku používá z velké části jako preventivní takzvané screeningové vyšetření zdravých, které nemají žádné problémy. "Cílem mamografického screeningu je odhalit onemocnění prsů v co nejranějším stádiu. Čím menší nález, tím lepší prognóza a šance na úplné uzdravení,“ uvádí MUDr. Jozef Prattinger, primář akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Liberec.

Vyšetření prsů pomocí mamografu se používá u žen starších 40 let. Předtím se vyšetřuje zejména ultrazvukem, protože jsou zde mladší mléčné žlázy lépe vidět. V České republice je ze zdravotního pojištění v rámci preventivního vyšetření hrazena mamografie každé ženě po dovršení 45 let věku jednou za dva roky.

Jak probíhá vyšetření mamografem?

Na samotné vyšetření není nutná žádná speciální příprava. Každá žena si může vybrat mamografické centrum, které má nejblíže svému bydlišti nebo je jí z jakýchkoliv důvodů příjemné. “Ovšem je velmi důležité, aby žena docházela, pokud je to jen trochu možné, pouze na jedno pracoviště,” dodává Jaroslava Luciová z EUC Kliniky Liberec. Principem screeningu je porovnávání všech předchozích vyšetření a odhalování i těch nejmenších rozdílů a odchylek. Proto je tak důležité, aby lékaři měli k dispozici staré snímky.

 

Mýtus: Mamografické vyšetření způsobuje rakovinu štítné žlázy a prsu

Není to pravda, díky moderním technologiím, zvláště technice přímé digitalizace, jsou přístroje stále dokonalejší a snahou výrobců je dávky záření snižovat.

“V tomto ohledu existuje vhodný příměr. Efektivní dávce záření 0,1 mSv, kterou obdrží pacientka při screeningové mamografii, odpovídá záření, které žena obdrží z přírodních zdrojů za dobu 15 dní. Co se týče souvislosti mamografického vyšetření s rakovinou štítné žlázy, tak zde je třeba říci jasné a hlasité ne. Při mamografickém vyšetření může na oblast štítné žlázy dopadat jen takzvané sekundární záření, které je zanedbatelné. Pro větší názornost odpovídá ozáření z přírodních zdrojů za pouhé tři dny,” vysvětluje MUDr. Petr Váša z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Mýtus: Mamografické vyšetření je zbytečné, stačí ultrazvuk

Zkušenost lékařů ukazuje, že do 40. roku je obvykle lepší vyšetřit ženu ultrazvukem, později vyhrává mamograf. Souvisí to s tím, jak se žláza vyvíjí, u žen v plodném věku je jiná než u starších. Některé změny je například možné najít jen na mamografu.

“Je pravda, že ultrazvukové vyšetření je třeba někdy po provedené mamografii doplnit, ale rozhodně to ale neznamená, že může mamografické vyšetření nahradit,“ vysvětluje MUDr. Jana Vymětalová, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, MephaCentrum Ostrava. Pouze mamograf totiž pozná takzvanou mikrokalcifikaci, která může znamenat počínající formu nádorového onemocnění.

Mýtus: Vyšetření velmi bolí, zejména ženy s malými prsy

Vyšetření může být nepříjemné až bolestivé u žen, které mají před menstruací nebo podstupují hormonální substituční terapii. Bolestivost způsobuje prosáknutí prsní žlázy, které je spojeno s výkyvy hladiny hormonů v krvi,” vysvětluje MUDr. Helena Bartoňková, lékařka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Brno. Velikost ňader velký vliv nemá, nepříjemné může být jak při velikosti jedna, tak klidně i u velikosti pět.

Každá žena, která má citlivější mléčnou žlázu, však může na tento fakt upozornit obsluhu mamografu, aby stlačování prsu bylo ohleduplné. Pokud je stlačení prsu provedeno pomalu, případně s malými přestávkami, tak je vyšetření bez jakékoliv bolesti a zvládne ho každá žena.

Mýtus: Existují šetrnější mamografické přístroje

Stejně jako v ostatních oborech se i mamografické přístroje vyvíjí. „Od původních přístrojů jsou v současné době mamografy nejmodernějšího typu, s minimální nutnou dávkou záření s výrazně menší potřebou stlačení prsu při snímkování. Tím se zlepšil komfort pacientky a výrazně se zlepšila kvalita obrazu. Obavy z rentgenového záření jsou naprosto zbytečné. V mamografii se používá takzvané měkké záření a dávky při mamografii patří skutečně k nejnižším v diagnostické radiologii,“ vysvětluje MUDr. Halka Bitmanová, lékařka akreditovaného screeningového pracoviště, EUC Klinika České Budějovice.

Na akreditovaných screeningových mamografických pracovištích v České republice se používají digitální mamografické přístroje. Mezi hlavní výhody těchto přístrojů patří lepší zobrazení prsů zvláště u žen s bohatší žlázou a nízká dávka záření.

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.