Pásový opar: Proč a kdy zaútočí ze zálohy
Prodělali jste v dětství plané neštovice? Jejich původce, virus varicella zoster, zůstává v těle a může vyvolat jiné onemocnění – pásový opar. Účinné léky užité včas naštěstí dokáží zmírnit průběh i následky nemoci. Lidé starší 50 let se proti pásovému oparu mohou chránit očkováním.
S virem varicella zoster ze skupiny herpetických virů se člověk většinou setká již v dětství a v podstatě vždy toto první setkání „odnese“ epizodou planých neštovic. Ta má různě závažný průběh, někdy bouřlivý, jindy nenápadný, ale pokaždé je provázena tvorbou protilátek, takže podruhé v životě již neštovicemi neonemocníte.
Virus však v organismu přetrvává, ukrytý před dozorem imunitního systému hluboko ve spinálních gangliích (shluky nervových buněk kolem páteře) a zadních kořenech míšních, kam během první infekce doputoval podél nervových vláken z kůže. Za určitých okolností, zpravidla při oslabení imunity, může dojít k jeho aktivaci a rozvoji nemoci charakterizované výsevem mnohočetných mokvajících puchýřků se zánětlivým lemem a silnou bolestí.
Ženy ho mají častěji
V České republice každý rok onemocní pásovým oparem asi šest tisíc lidí, ženy o něco častěji než muži (pro srovnání – případů planých neštovic je u nás ročně asi 40 tisíc). U dětí se pásový opar objevuje vzácně, naopak vrchol výskytu tohoto onemocnění spadá do věkové kategorie 50 až 70 let, z níž se rekrutují více než dvě třetiny pacientů s herpes zoster. Mezi 20 a 50letými je podle statistik 2,5 případu na 1000 obyvatel, mezi 50–60letými 2x tolik (5 obyvatel na 1000) a ve věkové kategorii nad 65 let onemocní již 10 lidí z 1000.
„Čím je člověk starší, tím slabší je jeho buněčná imunita a tím vyšší je i pravděpodobnost, že se virus varicella zoster vymkne kontrole imunitního systému a propukne nemoc,“ vysvětluje předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP a ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. MUDr. Roman Prymula, Ph. D. Lidí starších 50 let přitom v České republice žije asi 3,8 milionu. Pásový opar se vyskytuje během celého roku, nejedná se o „sezónní“ nemoc. Jeho vznik nelze nijak předvídat.
„Dopředu nevíme, že nemoc propukne, a nemůžeme se jí ani nijak vyhnout třeba úpravou životního stylu. Není také známo, proč se u někoho virus aktivuje a u jiného ne. Předpokládá se pouze, že jde o důsledek oslabení organismu,“ uvádí profesor Prymula. Toto oslabení může být spojeno s již zmíněným poklesem buněčné imunity ve vyšším věku, ale také se stresem, traumatem či jiným onemocněním (HIV/AIDS, zhoubný nádor, alergie), popřípadě s užíváním léků k potlačení imunity (pacienti po transplantacích).
Jde o každou hodinu
V okamžiku, kdy si uvědomíte bolest hlavy, zvýšenou tělesnou teplotu, celkovou únavu, nevolnost, přecitlivělost na světlo nebo trnutí kůže v místě budoucího výsevu puchýřků a registrujete další „poslíčky“ nemoci, takzvané prodromy, je nejvyšší čas zamířit k lékaři. Čím dříve tam dorazíte, tím lépe. Léky nazývané virostatika s účinnými látkami aciklovir, valaciklovir, famciklovir či brivudin, které působí přímo proti viru varicella zoster, je nutné podat na samém začátku výsevu puchýřků, protože právě tehdy zabírají nejvíce.
Z lékařských studií vyplynulo, že u pacientů s dobře fungujícím imunitním systémem podání virostatik po 3 dnech (72 hodinách) od objevení se prvních puchýřků nepřináší zásadní zlepšení, avšak u lidí s oslabenou obranyschopností má i pozdní nasazení těchto preparátů význam v podobě zmírnění průběhu a následků onemocnění; léčebný účinek je však mnohem menší, než kdyby si pro léky přišli včas.
Profesor Petr Arenberger ujišťuje, že se pacienti nemusejí těchto léků obávat ani stydět říci si o ně svému praktickému nebo kožnímu lékaři. „Nemají v zásadě žádné vedlejší účinky a nejsou tak drahé, aby se praktici zdráhali je předepisovat,“ říká dermatolog.
Protivirové léky
Pacientům s normální obranyschopností postačí přijímat virostatika v tabletách, při snížené obranyschopnosti nebo dramatičtějším průběhu choroby je však vhodnější podání infuzí, aby se vyloučily případné poruchy ve vstřebávání účinných látek z tablet.
Podávání protivirových léků představuje takzvanou systémovou léčbu, která potlačováním původce nemoci vede k uzdravení. Kromě ní má u pásového oparu velký význam i terapie symptomatická, ovlivňující jednotlivé projevy nemoci a přinášející nemocnému úlevu.
Proti bolestem se podávají analgetika (nejvhodnější je paracetamol), nesteroidní antirevmatika a slabé opioidy (tramadol, kodein). Puchýřky, které ještě nepraskly, je dobré spíše vysušovat, používá se například tekutý pudr, methylenová modř, zinkový olej či zinková pasta. K dezinfekci a zabránění rozsevu puchýřků se aplikují antiseptické roztoky (žádejte v lékárnách).
Ve fázi zasychání, tvorby a odlučování krust přichází na řadu promašťování, promazávání a zvláčňování kůže – v lékárně chtějte masti s obsahem panthenolu, kalcia nebo kyseliny hyaluronové a emoliencia (preparáty s parafínovým, rybím, mandlovým, sójovým olejem či bílou vazelínou, přípravky s kyselinou linolovou). Důležitý je dostatečný příjem tekutin a klidový režim.
Čtrnáctidenní pracovní neschopnost je při středně závažném průběhu onemocnění běžná, ale také této patálii se nyní můžete vyhnout.
Prevence je nejlepší terapie
V dubnu 2014 se u nás začala používat vakcína proti pásovému oparu určená lidem nad 50 let, která stimuluje imunitní systém a pomáhá tak předcházet aktivizaci viru a tím propuknutí herpes zoster se všemi jeho nepříjemnými projevy.
U pacientů, u kterých se nemoc přece jen objeví, mírní její průběh i následky, například proti již zmíněné postherpetické neuralgii má téměř 70% účinnost. Vakcína není určena mladším 50 let a nesmí být aplikována lidem s defekty imunitního systému, ať již vrozenými nebo získanými. Jde například o pacienty po transplantacích a opatrnosti je třeba u pacientů onkologických či s některými autoimunitními onemocněními.
„Vakcína obsahuje živý oslabený virus v mnohonásobně vyšší koncentraci než ve vakcíně k dobrovolnému očkování proti planým neštovicím, která je v České republice dostupná od roku 2003, a neobsahuje žádné konzervační látky,“ vysvětluje profesor Roman Prymula. „Podle současných poznatků se stačí nechat očkovat jen jednou za život a smysl to má u všech lidí starších 50 let včetně těch, kteří již pásový opar prodělali, neboť touto nemocí člověk může onemocnět opakovaně,“ uzavírá odborník.
Na cenu vakcíny se zeptejte u svého praktického lékaře, ale také u dermatologů. Aplikuje se injekčně do deltového svalu na rameni a u některých lidí se potom může vyskytnout reakce v podobě začervenalého flíčku na kůži, která však není nebezpečná.
Očkování proti herpes zoster zatím bylo dostupné pouze v USA, Velké Británii a některých dalších evropských zemích. Česko zavádí tuto dobrovolnou vakcinaci jako první ze zemí střední a východní Evropy.
Oparu nechutná:
• Vitamin B, (thiamin): Příznivě působí na nervy, přírodním zdrojem jsou neloupané obiloviny, maso, pivovarské kvasnice, med, ořechy.
• Vitamin B12 (kobalamin): Je nezbytný pro správnou funkci mozku a nervů, obsahují ho hlavně živočišné potraviny - vejce, mléko, sýry, maso, vnitřnosti.
* Zinek: Podpoří zotavení kůže a spolupůsobením
s vitaminem C aktivuje imunitu. Zdrojem zinku jsou dýňová semena, játra, červené maso, vaječný žloutek, mléko, ústřice, mořské plody.
* Vitamin C: Antioxidant zvyšující odolnost vůči infekcím a podporující hojení a růst buněk. Nejvíce je ho v šípcích, rakytníku, růžičkové kapustě, brokolici, černém rybízu, jahodách, kiwi, papaje, citrusech, zeleninové paprice, zelí, špenátu nebo nových bramborách.
Odborná spolupráce: prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNK
