Zánětlivá rakovina prsu: Příznaky, diagnostika, léčba | Moje zdraví

Zánětlivá rakovina prsu: Proč je její diagnostika obtížnější?

Zánětlivá rakovina prsu: Proč je její diagnostika obtížnější?
Ani mamograf bohužel toto nádorové onemocnění hned neodhalí, může ale onkologům výrazně pomoci s diagnózou • Autor: iStock.com
27. října 2018 • 06:00

Nechcete „se strašit“ čtením o zákeřných a nebezpečných nemocech? Chápeme to, ale o zánětlivém karcinomu prsu byste nějakou znalost mít rozhodně měli. Jedná se totiž o agresivní rakovinu prsu, která má velmi rychlý průběh – hraje se tu skutečně o čas a mluvíme zde o několika měsících či dokonce týdnech, kdy se nemoc rozšíří do takových rozměrů, že už pacientovi není pomoci.

Počátek této formy rakoviny najdeme v mléčných kanálcích ženských ňader. Její diagnostika bohužel nastává až ve chvíli, kdy už se rozšířila do lymfatických uzlin a dále. Charakteristickým příznakem při této fázi je výskyt rudých a na dotek velmi citlivých otoků. Tento stav je způsobený tím, že rakovinové buňky blokují lymfatické cévy v kůži ženských prsou. Těmito cévami proudí do celého těla takzvaná lymská tekutina, která účinně brání rozvoji infekcí v našem organismu.

Faktem sice je, že tento typ rakoviny se objevuje zhruba jen u 1 až 5 procent pacientů s nádorovým onemocněním prsu. Pravdou ale také zůstává, že u takto diagnostikovaných pacientů je velká pravděpodobnost velmi rychlého úmrtí.

„Zánětlivý neboli inflamatorní karcinom prsu je jedním z nejagresivnějších typů nádorů prsu. Jeho nebezpečnost spočívá v tom, že při vyšetření v prsu často nedetekujeme jasné ložisko, na pohled může nejdříve působit jako zánět. Proto stanovit diagnózu trvá někdy déle. Tento nádor má též velkou agresivitu a šíří se lymfatickými cestami rychle do těla a tvoří metastázy. Není výjimkou, že již v době diagnózy jsou u pacienta přítomné. Léčitelnost takovéhoto onemocnění je pak velmi obtížná,“ podotýká pro Moje zdraví oslovená onkoložka Karolína Hovorková.

Jaké jsou příznaky?

Příznaky této choroby jsou často zaměňovány za obyčejnou infekci. Otok obvykle pokrývá alespoň třetinu prsou a na dotek je teplý. Nejběžnějším příznakem je pak ale vyklenutá kůže na poprsí, co je způsobeno nahromaděním lymfatické tekutiny v kůži. Pokožka je v uvedených místech velmi zduřená, silná a zvětšují se póry. K tomu se ještě někdy může objevit i zploštělá bradavka a otoky se mohou objevit i pod paží či v blízkosti klíční kosti. Některé ženy také pociťují pálení na prsou a zdá se jim, jako by jejich ňadra byla těžší.

Problémem také je, že nikdo dosud neví, co tento typ rakoviny vlastně způsobuje. Jak už jsme uváděli v úvodu, ví se pouze, že vzniká v mléčných kanálcích prsu. Počátek je samozřejmě stejný jako u jiných nádorových onemocnění. Zánětlivý karcinom prsu se ale od ostatních druhů rakoviny liší v tom, že oddělující se zmutované buňky se abnormálně rychle hromadí a následně ucpávají lymfatické cévy.

Diagnostika je problematická

A jak toto onemocnění diagnostikovat? Jak už víme, tento typ rakoviny bývá často zaměňován za infekci prsu, a proto je v počátku léčen antibiotiky. Pokud ale na pacienta lékařem předepsaná antibiotika během sedmi až deseti dnů nezabírají, měli by lékař i pacient zbystřit. V takovém případě obvykle následuje biopsie – odběr vzorku tkáně. Ani mamograf bohužel toto nádorové onemocnění hned neodhalí, může ale onkologům výrazně pomoci s diagnózou. Pro diagnózu tak ale stejně zůstává nejdůležitější uvedená biopsie – lékař odebere vzorek tkáně, který následně další onkologové zkoumají pod mikroskopem. K tomu se ještě provádí skenovaní kostí či rentgenové vyšetření hrudníku – to se dělá proto, aby se zjistilo, zda se rakovina nerozšířila i dále.

Léčba

A jak probíhá léčba? Obvykle se začíná s chemoterapií – pacient absolvuje několik cyklů, aby se nádor co nejvíce zmenšil, následně může být případně chirurgicky odstraněn. Někdy musí pacienti absolvovat i ozařování. Někdy onkologům nezbude nic jiného než celý prs chirurgickým zákrokem odstranit. Posledním krokem v léčbě je pak zmiňované ozařování, které „zabije“ zbývající rakovinové buňky. I po ozařování ale může následovat další cyklus chemoterapie, pokud se rakovinové buňky v těle i po všech těchto podstoupených fázích léčby v organismu i nadále vyskytují.

Bohužel i po vyléčení je u pacientů s touto zánětlivou formou rakoviny o hodně vyšší možnost, že se jim nemoc dříve nebo později „vrátí“. A pozor na jednu věc – samozřejmě platí, že největší riziko vzniku této rakoviny je u žen, trpí jí ale i malé procento mužů. Náchylnější k této chorobě jsou i ženy černé pleti či lidé s nadváhou. Obvykle se toto onemocnění objevuje u žen mezi 50. a 60. rokem věku.

 

Autor: Daniel Mareš
 
Video se připravuje ...

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.