Obezita zkrátí život až o 7 let. Tyto malé kroky vám mohou zachránit život
Obezita a další potíže způsobí, že polovina obyvatel Česka zemře na infarkt. I když jistý podíl na vzniku nemocí vedoucích k srdečním potížím má genetika, většina nemocí souvisí s nedostatkem pohybu a obezitou.
Zadýcháváte se i do schodů, máte více než 15 kilo nadváhy? A tuk uložený hlavně v oblasti břicha? K tomu stačí trocha genového předurčení a během několika let je to tady: metabolický syndrom. Zjednodušeně řečeno jde o soubor příznaků, které spolu velmi úzce souvisí.
Trpí jím každý pátý Čech a toto číslo nás řadí na přední místa evropských i světových žebříků. Lidé, kteří se svým stavem nic nedělají, často končí v ordinacích diabetologů s diagnózou cukrovka druhého typu. Anebo na koronární jednotce se srdečním infarktem. V takové chvíli jde už opravdu o život.
Nejvíce nebezpečná je pneumatika kolem pasu. Pokud vám lékař stanoví diagnózu metabolický syndrom, znamená to, že máte najednou několik rizikových faktorů nemocí srdce a cév. K těm hlavním patří hromadění tuku v pase, poruchy metabolismu tuků, což se vyznačuje vysokou hladinou takzvaných triglyceridů a nízkou hladinou HDL cholesterolu, vysoký krevní tlak a zvýšená hladina krevního cukru.
Proč tuk v pase vadí?
Proč je tuk v oblasti břicha tak nebezpečný? Je to celkem jednoduché. V této části těla jsou totiž všechny důležité orgány, které negativně ovlivňuje. Centrální obezita má například za následek takzvanou inzulinovou rezistenci. Tělo v té chvíli nedokáže dobře zpracovávat stravu, což přispívá ke zvýšenému ukládání tuku v tepnách, a tím k jejich kornatění neboli ateroskleróze. Je také často předchůdcem cukrovky.
Metabolický syndrom samozřejmě není nemocí, která by člověka přepadla zničehonic. Na jeho vzniku se musí důkladně "pracovat" nevhodným životním stylem. Prvním znamením je široký pas (muži nad 94 cm, ženy nad 82 cm). Vysoké hodnoty cholesterolu a především triglyceridů v krvi sice člověk bez vyšetření neodhadne, nicméně i ty mívají častěji lidé s mnoha kily navíc.
Jak z toho ven?
Podle aktuálních informací je v České republice 1,1 mil. diabetiků a ročně jich přibývá 40 až 60 tisíc – prognóza pro rok 2030 je dva miliony diabetiků. Každé osmé dítě je obézní, u dospělých Čechů má víc než 50 procent problémy s nadváhou a 30 procent dospělých je obézních. Obezita přitom podle lékařů zkracuje život asi o sedm let. Jedinou možností, jak zabránit tomu, aby vám kila zkracovala život, je změna stravování a alespoň nějaký pohyb.
Co se týče denních pohybových aktivit, jsme na chvostu Evropy. Hýbeme se čím dál méně, jsme více nemocní, trpíme obezitou a dříve umíráme. „O nové epidemii zvané nedostatek pohybu se v populaci ví, její fatální důsledky však stále podceňujeme. Přitom pohyb potřebujeme ke svému životu stejně jako dýchání, jídlo, pití nebo spánek. Pokud cokoliv z toho chybí, je to pro náš život ohrožující. Negativní následky absence pohybu se ale neprojeví hned, přicházejí se zpožděním, proto máme často tendence je podceňovat,“ říká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness a Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz.
Nemusíte běhat maratón
„Začněme se více hýbat v běžném životě, vždyť nemusíte hned běhat maraton, stačí aspoň chodit co nejvíc pěšky, jezdit na kole místo autem, ignorovat výtahy a jezdící schody, a hlavně působit výchovně na děti a jít jim i v tomto směru příkladem. Vytvořme ve společnosti příznivé prostředí pro pohyb ve školách i místech, kde žijeme,“ doporučuje.
„Aby člověk v dávné minulosti přežil, musel lovit, a tak měl o pravidelný pohyb postaráno. Současný technický pokrok však přirozený pohyb redukoval, a tak dnes průměrný Američan ujde denně zhruba 400 metrů, Čech 1000 až 2000 metrů. Jenže naše základní denní potřeba je 4000 až 6000 metrů a u dětí je doporučován dokonce dvojnásobek těchto hodnot,“ připomíná profesor Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
Ideální pohyb? Chůze!
Problém podle něj spočívá hlavně v tom, že množství pohybu z hlediska biologické potřeby člověka kleslo pod doporučovanou úroveň, a tak stoupá obezita, výskyt alergií, vysokého krevního tlaku a dalších onemocnění. Sedavý životní styl, nedostatek pohybu a nevhodná strava jsou příčinou snižující se zdatnosti a zhoršujícího se zdravotního stavu populace.
„Dalším smutným faktem je, že kardiovaskulární nemoci jsou v České republice statisticky hlavní příčinou úmrtí vůbec, přitom právě pohyb je jejich nejlepší prevencí a pozitivní změna nastává už tehdy, když se začneme hýbat čtyři až šest hodin týdně. Jestliže tedy chceme být zdraví a žít kvalitně, musíme mít přiměřenou úroveň tělesné zdatnosti. A pozor: tento faktor podle průzkumů ovlivňuje i naši pracovní výkonnost a váže se na něj i procento selhání v případě stresu. Pohyb totiž působí jako zázračná voda – když se člověk hýbe, je zdravější a prodlužuje si délku kvalitního života,“ podotýká Václav Bunc.
Za ideální pohyb považují odborníci pravidelnou chůzi a bylo prokázáno, že kromě lepší kondice může 1,5kilometrová procházka denně v proměnlivém terénu snížit riziko Alzheimerovy choroby na polovinu, 10 000 kroků denně pak snižuje riziko onemocnění diabetem 2. typu až o 30 procent. Platí přitom, že každý krok se počítá a každý prospěje zdraví.
