Nežádoucí reakce na potraviny: Hranice mezi potravinovou intolerancí a alergií
Bývá vám po některém jídle špatně? Pokud pomineme zcela běžnou dietní chybu či závadnost daného pokrmu, může také jít o negativní, nepřiměřenou reakci organismu na látku v potravině obsaženou. Tedy o potravinovou intoleranci, alergii jako takovou nebo pseudoalergii…
Nežádoucí reakce na potraviny se obvykle dělí podle typu patofyziologické příčiny, respektive podle typu nepřiměřené odpovědi organismu na podanou potravinu. Pokud je za reakci odpovědná specifická imunologická odpověď organismu, jedná se o pravou potravinovou alergii.
"Cílem i spouštěčem potravinové alergie je bílkovina potravinového původu. A naopak, pokud jsou mechanismy čistě neimunologické, pak hovoříme o pravé potravinové intoleranci - nesnášenlivosti. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že neexistuje nic mezi tím, proto ani neexistuje potravinová intolerance, která by se mohla prokázat jakýmkoli imunologickým testem,“ říká alergolog a imunolog MUDr. Martin Fuchs z ambulance klinické imunologie a alergologie Immunoflow v Praze.
Jak vypadá alergie?
Potravinová alergie může být příčinou některých nemocí kůže včetně kopřivek, otoků a ekzémů. Dále může způsobit respirační tíseň, kašel i dušnost a v neposlední řadě rozmanitou symptomatologii v trávicím traktu - s převahou zvracení, křečí a pochopitelně následných průjmů.
Nejvážnější alergickou reakcí je pak časná systémová reakce -anafylaxe, resp. anafylaktický šok. „Imunopatologická reakce by měla být, pokud je to možné a dostupné, prokázána pomocí moderní alergologie. Velkou chybou poslední doby jsou laické, respektive alternativní metody průkazu - kvůli nim mezi námi chodí,alergici‘, kteří ve skutečnosti žádnými alergiky nejsou,“ zdůrazňuje alergolog. Intolerancí rozumíme nejčastěji poruchy samotného trávení, klasickým příkladem jsou poruchy v nedostatečné tvorbě či funkci trávicích enzymů.
Následkem bývá nejrůznější břišní diskomfort, od nechutenství přes nadýmání až po bolesti, průjmy či naopak přechodnou zácpu. „Kdo by neznal laktózovou intoleranci z důvodů nedostatečného trávení mléčného cukru, kterou trpí 15 až 20 procent populace nebo syndrom dráždivého tračníku, který se týká také kolem pětiny lidí? Intolerance se obvykle omezí na trávicí trakt, případné a méně časté celkové příznaky se vysvětlují všudypřítomnou psychickou nadstavbou. Čím se má na mysli psychosomatický dopad organického onemocnění,“ podotýká MUDr. Fuchs.
„K intolerancím patří i možnost farmakologického vlivu požitých potravin, respektive vyšší obsah některých látek může citlivější jedinec, ale v podstatě i kdokoli z nás, hůře tolerovat. Konkrétní nežádoucí reakce pak odpovídají biochemické povaze příslušné látky (histamin, kofein, alkohol, mykotoxiny a mnoho dalších). V neposlední řadě k intolerancím patří glutenová tedy lepková intolerance,“ dodává lékař.
Pozdní alergická reakce
Jak uvádí MUDr. Fuchs, snaha o dělení nežádoucích reakcí jen podle typu klinické odpovědi, tedy podle charakteru obtíží, je nesprávná až zavádějící. Existuje totiž řada alergických reakcí, které vypadají jako pouhá intolerance (např. průjmy), a naopak nesnášenlivost může imitovat alergii.
Pro tento druhý příklad se někdy používá pojem pseudoalergie, což by mělo vystihovat posouzení ve smyslu „vypadá to jako alergie, ale není to alergie“ (kopřivka po požití přezrálých jahod apod.). Obtíže, ať u první, či u druhé příčiny, se mohou manifestovat krátce po požití - reakce časná se objeví nejpozději do dvou hodin, resp. reakce pozdější (2 až 8 hodin).
Případně se obtíže projeví až s větším odstupem, pak mluvíme o pozdní reakci (8 až 72 hodin). Čím delší je interval, tím hůře se jakékoli příznaky spojují s konzumací potravin, a pokud ano, obvykle se mylně obviní potravina poslední, bez zohlednění jídelníčku v předchozích dnech.
Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.
VIDEO: Co zabírá proti průjmu?
