Jak věk otce ovlivňuje zdraví dítěte? Zvyšuje riziko schizofrenie | Moje zdraví

Jak věk otce ovlivňuje zdraví dítěte? Zvyšuje riziko schizofrenie

Jak věk otce ovlivňuje zdraví dítěte? Zvyšuje riziko schizofrenie
Autor: istock.com
24. listopadu 2020 • 14:00

Životní styl a věk otců se odráží na kvalitě buněk, které ovlivňují kvalitu genů. Není to tedy jen matka, jejíž věk má vliv na některá vrozená onemocnění. Za zlomový se přitom u žen považuje 35. rok života. U mužů je to podobné. 

Výzkumy z posledních let ukazují, že vyšší věk otců souvisí s větším počtem případů schizofrenie a autismu u dětí. Od pětadvaceti let věku budoucího otce roste riziko onemocnění dětí schizofrenií výrazným způsobem každých pět let a nejvyšší je po pětačtyřicátém roce. Po čtyřicítce je riziko autismu u dětí vyšší 5,7krát než u dětí otců ve věku do třiceti let. Riziko se také zvyšuje v případě srdečních anomálií, poškození svalstva a páteře a zánětů průdušnice a hltanu. Vyplývá to z výzkumu fyziologů a molekulárních biologů z Georgetownské univerzity, zveřejněného na serveru American Journal of Stem Cells.

Celoživotní plodnost

V Evropě přivádí 30 procent otců potomka na svět po třicítce. Lékaři upozorňují, že muži si narozdíl od žen svá omezení neuvědomují. Jak upozorňuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka kliniky Repromeda, to, že jsou muži plodní v podstatě celý život, je vede k pocitu, že jim na rozdíl od žen při odkládání rodičovství do pozdního věku nic nehrozí.

O tom, jak lidé podceňují neplodnost, čtěte zde.

Kromě již zmíněných rizik jde přitom o to, že s každým rokem navíc se ale vytvářejí spermie s různými stupni poškození. Přibývá tak mutací, které se následně mohou projevit právě u dítěte. Nejčastěji jsou pak na vině mutace takzvaně bodové, tedy takové, jež se týkají jen jednoho nukleotidu, základní stavební jednotky DNA.

Právě tento typ mutací stojí za onemocněními, jakými jsou například Crouzonův syndrom, Pfeifferův syndrom či achondroplázie, která se u dětí otců nad 50 let vyskytuje až osmkrát častěji než u dětí mladších otců. Nutno však podotknout, že riziko achondroplázie způsobující malý vzrůst je i tak velmi malé, neboť v běžné populaci se její výskyt udává v rozmezí 1:15 000 až 1:40 000 živě narozených novorozenců.

Životní styl ovlivňuje zdraví

Vědci se rovněž zabývali vlivem toxických látek. Konzumace alkoholu u otců před početím může negativně ovlivnit potomky. Pozorován byl rovněž vztah mezi výživou a obezitou otců a zdravím dětí. Děti a vnuci mužů, kteří se v mládí zdravě stravovali, mají menší riziko kardiovaskulárních chorob. S obezitou otců jsou spojovány metabolické poruchy, cukrovka a obezita u dětí a také vyšší riziko onemocnění nádory mozku.

Gynekolog Pavel Turčan se domnívá, že zejména zplození druhého potomka souvisí se špatným životním stylem. „Mužům často práce přináší velkou míru stresu, to je spojeno s nedostatkem spánku, minimem aktivního pohybu a nevyváženou stravou, což vede ke zhoršení tvorby spermií. Ke vzniku sekundární neplodnosti výrazně přispívá nadváha. V tukové tkáni se totiž ve zvýšené míře tvoří estrogeny, které mají nepříznivý vliv na mužskou plodnost. Další příčinou sekundární sterility pak může být prodělané trauma nebo také infekční onemocnění,“ říká gynekolog.

Jak vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka kliniky Repromeda, neznamená to však, že by se muži po čtyřicátém roce života měli vzdávat možnosti mít vlastního potomka. S největší pravděpodobností se totiž narodí zdravé a spokojené miminko, obzvláště je-li početí pomoženo asistovanou reprodukcí. Proto by kliniky měli zkoumat kvalitu spermií.

Toužíte po miminku? Přečtěte si, jak podpořit mužskou plodnost

Autor: Marie Chmelíková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.