Druhy deprese: Jak poznám, že mám depresi? | Moje zdraví

Druhy depresí a splínů: Poznejte ty svoje a uzdravte se

  • 22. dubna 2021 • 14:00

    Deprese je pojem, se kterým se setkáváme dennodenně a každý nějakou tou „bolístkou“ čas od času trpí. Existuje ale celá řada depresí, od těch lehkých až po ty, které mohou pacientovi přivodit závažné, chronické problémy. Co všechno deprese způsobuje?

    Redakce časopisu a webu Moje zdraví se spojily, aby společně podpořily projekt Chraň se na podporu prevence některých závažných onemocnění, která v době koronavirové pandemie zapomínáme hlídat. Projekt vznikl ve spolupráci s iniciativou Loono (www.loono.cz). Ta sdružuje tým mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů, kterým záleží na tom, aby se lidé více zajímali o prevenci. 

    V dubnu vám přineseme články o ochraně duševního zdraví a prevenci psychických onemocnění:

    Základním úkolem lékaře je u pacienta zjistit, jakým typem deprese trpí. Až poté je možné zahájit účinnou léčbu. V případě, že pacient ví, co se mu děje, je i mnohem klidnější a odborníci potvrzují, že se s ním pak i lépe „pracuje“. Tento článek si neklade za cíl poskytnout vám dokonalou diagnózu. Před návštěvou lékaře už ale budete mít přehled o tom, jaký typ duševního onemocnění by se vás mohl týkat.

  • Klinická deprese

    Tímto lehkým typem trpí například 16 milionů Američanů, zajímavé je, že většinu z nich tvoří ženy. Jedná se o běžný typ deprese. Poznat ji můžeme podle pěti symptomů, které se u pacientů vyskytují nejméně po dobu dvou týdnů. Patří mezi ně pocity smutku, prázdnoty, bezcennosti, beznaděje a viny. Lidé také ztrácejí energii, chuť k jídlu a zájem o společenský život. Vyskytují se také změny ve spánkových návycích. Někdy se objevují i myšlenky na smrt a sebevraždu. Dobrou zprávou je, že tento typ je velmi dobře léčitelný.

    Klinická deprese má ještě dva podtypy: takzvanou atypickou depresi a melancholickou depresi. Lidé trpící první z nich mají tendenci dlouho spát a hodně jíst a jsou také velmi úzkostliví. Pacienti s melancholickou depresí mají také časté potíže se spánkem. Vyskytují se u nich pocity viny. Atypickou depresí trpí hlavně mladí dospělí lidé. Melancholický typ se objevuje zejména u seniorů.

  • Deprese rezistentní na léčbu

    Lidé s velmi těžkou depresí někdy nereagují na léčbu, která u jiných pacientů zabírá. Někteří odborníci to dávají za vinu genům daného jedince. Ke kvalitní léčbě je tu znovu důležitá diagnóza. U pacientů se obvykle „zkouší“ více typů antidepresiv. Na každého pacienta totiž zabírá něco jiného.

  • Subsyndromální deprese

    Při tomto typu má člověk sice příznaky deprese, ale o nemoc se nejedná. Může to být naopak důsledek něčeho úplně jiného, například nádorů, epilepsie, demence či otravy. V tomto případě je tak důležité přijít na primární příčinu a tu léčit.

  • Trvalá depresivní porucha

    Lidé s tímto typem deprese mají soustavně velmi špatnou a smutnou náladu. Příznaky deprese přetrvávají dva roky i déle. I přes délku tohoto onemocnění se stále nejedná o nějakou těžkou variantu deprese. Co se musí dít, abychom dostali diagnózu „trvalé depresivní poruchy“? Znovu se objevují problémy se spánkem (buď spíme hodně, či málo). Objevuje se také nízké sebevědomí, nechuť k jídlu či přejídání. Nedostatek energie, špatná koncentrace, potíže s rozhodováním či pocity beznaděje.

  • Poporodní deprese

    Známe i poporodní deprese. Projevují se zejména druhý až třetí den po porodu. Matka si v té době těžko uvědomuje, co vlastně k právě narozenému dítěti cítí. Často pláče a je zmatená. Má také obavy z toho, zda vlastně dokáže být dobrou matkou. Tento typ deprese obvykle přejde sám. V krajních případech se ale u pacientky mohou objevit halucinace. V této fázi už by mohlo být ohroženo dítě i matka, a proto je potřebná hospitalizace v nemocnici.

  • Deprese v menopauze

    Tento typ se objevuje zejména u žen v přechodu. Dá se léčit hormonální substitucí. K léčbě pomáhá i psychoterapie. U žen, které jí trpí, se objevují smutek, úzkost či podrážděnost.

  • Bipolární deprese

    Naše nálada se při ní houpe od euforie až po beznaděj. Tato forma bývá označována také jako bipolární porucha či manická depresivní nemoc. Aby odborníci správně tento typ diagnostikovali, musí se u pacienta projevit alespoň jeden záchvat mánie. Objevuje se zejména u mladých lidí. U tohoto onemocnění podle některých odborníků hraje roli i pohlaví. Muži tíhnou více k impulsivnímu chování. Ženy mají zase tendenci k čistě depresivním příznakům. Léčba se řeší zejména antipsychotiky a někdy i psychoanalýzou. V poslední době se také stále častěji uplatňuje léčba světlem (fototerapie). Některé studie dokazují, že jasné polední světlo může příznaky deprese účinně snížit.

  • Časté změny nálad (u dětí)

    Křik a velmi temperamentní projevy mohou být příznakem poruchy nálady. Tento typ deprese se často objevuje u dětí, které mají problémy s regulací svých emocí. Mezi další příznaky patří podrážděná nálada. Děti trpící touto poruchou jsou také často samotářské a mají problémy navazovat kontakty jak ve škole, tak mezi svými vrstevníky ve svém sociálním prostředí. Tyto děti jsou jednoduše neschopné zadržovat své emoce.

  • Sezónní afektivní porucha

    Tento typ poznal někdy asi každý. Jedná se totiž o opakující se typ deprese – nazývaný též sezónní. Vyskytuje se totiž pouze na podzim nebo v zimě. Pacienti jí trpící nemají obvykle žádnou energii. Často se také přejídají a omezují sociální kontakty. Trpí jí zejména dospělé ženy. Pacientů se drží nejméně dva roky. Její výskyt může souviset s nerovnováhou serotoninu v mozku. Objevuje se také nadbytek melatoninu (spánkového hormonu). A roli zde může hrát i nedostatek vitamínu D v těle.

  • Poruchy nálady vyvolané léky

    Pozor na to. Změny nálady mohou mít na svědomí i sedativní léky. Příznaky, jako jsou úzkost, ztráta zájmu o navazování kontaktů s reálným světem, se obvykle objevují krátce po podání dané látky. Nemusí se přitom jednat o nic složitého a těžko dostupného. Na vině můžou být alkohol, zmiňované sedativní léky proti bolesti či benzodiazepiny, které působí na centrální nervový systém.

  • Psychotické deprese

    Pacienty s psychotickou depresí provázejí závažné stavy propojené psychózou, která je definována jako odmítnutí reálného – skutečného světa. Symptomy psychózy obvykle zahrnují halucinace (vidíme či slyšíme nereálné věci) a bludy (falešné přesvědčení o tom, co se děje). Je znám i případ ženy, která se rok nestýkala se svým otcem, protože si myslela, že ji chce otrávit. Samozřejmě, že se ukázalo, že to jsou jen její představy.

  • Deprese kvůli vážné nemoci

    Řešení vážných chronických onemocnění, jako jsou srdeční problémy, rakovina, roztroušená sklerózaAIDS, mohou být samy o sobě depresivní. Pomoci v tomto případě mohou například antidepresiva. Dobré je ale navštívit psychiatra a samozřejmě nejdůležitější je podpora rodiny.

    Další podrobné informace si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje zdraví, které koupíte na stáncích. Předplatné pořídíte z pohodlí vašeho domova na www.ikiosek.cz/mojezdravi nebo přes predplatne.cnc@cpost.cz.

    Dubnové vydání časopisu Moje zdraví • Autor: CNC

    Partnerem projektu Chraň se je nezisková organizace Loono. Odbornou garantkou je MUDr. Martina Čermáková • Autor: Loono.cz

Autor: Daniel Mareš
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.