Naučte se rozhodovat rychle a bez stresu
V práci přeskakujeme od jednoho úkolu k druhému, v obchodě váhavě vybíráme z deseti druhů chleba a dvaceti druhů jogurtů, máme si najít nového lékaře a zvolit jinou banku. Čím více možností máme, tím horší je si z nich vybrat. Možnost volby nás zdržuje. Hlavou se nám žene příkaz: Tak už se konečně rozhodni. Co dělat, aby bylo rozhodování jednodušší?
Diář a nalepovací papírky slouží k zaznamenávání úkolů, ale pořadí jejich splnění za vás nevyřeší. „Naše možnosti nás paralyzují, stále hledáme řád v našem světě. A co je nejhorší? Že čím více variant před sebou máte, tím je výběr ještě složitější. Víte, kdo je tedy váš opravdový nepřítel, se kterým se perete každý den? Jmenuje se rozhodovací paralýza! Dokáže ochromit vaše vědomí. Vplíží se k vám v okamžiku, kdy vybíráte z více na první pohled srovnatelných možností,“ vysvětluje Petr Ludwig ze vzdělávacího institutu GrowJOB. O rozhodovací paralýze, která se ráda kamarádí s prokrastinací (chronickou tendencí odkládat úkoly), pořádá i veřejné přednášky.
Lidé chtějí mít možnost výběru, ale ve výsledku si s tím neumějí poradit. „Náš svět je extrémně složitý a hodně tomu nahrává svoboda, kterou máme. Žijeme v prostředí přeplněném možnostmi, které způsobují rozhodovací paralýzu,“ uvádí kouč.
Zažíváme ji ve všech oblastech našeho života, takže zřejmě neexistuje člověk, kterého by někdy nezasáhla. Podle Petra Ludwiga si máte představit svoji škálu možností jako rozevřené nůžky. Občas je prostě musíte přivřít, abyste se vrátili z bludiště zpátky. Jenže není jednoduché vědomě tyto nůžky přivřít, zamítnout některé nabídky a řešení hned na začátku.
Čím hůře jsou přicházející možnosti porovnatelné, tím hůře se rozhodujete. Spíše se pak raději pustíte do činností, které jsou nepodstatné. Konečný výsledek pak asi sami znáte ze svého života. Jakmile se rozhodovací proces komplikuje, tím více vás přitahuje vybrat si výchozí variantu.
Co ovlivňuje rozhodování?
Nezvolal někdo na vás zoufale „Máš přece mozek!“, když už s vámi ztrácel trpělivost? Mozek máme v hlavě všichni, ale není to kámen mudrců. O jeho možnostech netušíme zdaleka vše, ale co víme je, že je složen z různých součástek, z nichž některé jsou vývojově zastaralé. Jedna ze starších částí mozku odpovídá za emoce, zatímco rozhodování pod diktátem rozumu se odehrává díky mladší části mozku. Nejdříve naše uvažování ovlivní emoce. Ty ale nevidí do budoucnosti. Snadno kvůli nim uděláme chyby. Rozhodnutí pod jejich vlivem má pak mozek racionálně zdůvodnit.
Používat rozum znamená vědět dopředu, a tedy i plánovat. Určitě se vyplatí promyslet si scénář dalšího dne dopředu. Přeplněný seznam úkolů je živná půda pro rozhodovací paralýzu. Je třeba si vybrat z úkolů ty nejdůležitější, protože všechny se nedají zvládnout. Ale jak?
Myšlenková mapa je užitečný nástroj
Petr Ludwig radí plánovat si každý den zvlášť. Nejlépe je sednout si nad čistý papír už předchozí den:
- Pojmenujte své úkoly a utvořte z nich ostrůvky na papíře. Není třeba se snažit umístit podle vás nejdůležitější úkol doprostřed.
- Hesla napište náhodně.
- Priority označte červeně, modře méně důležité úkoly a zeleně to nejméně důležité.
- Šipkami začněte úkoly spojovat tak, jak je lze vzhledem k možnostem a okolnostem postupně vykonávat. Podle vašeho odhadu k úkolům připisujte čas, ve kterém by měla realizace probíhat.
Štěpení a dávkování
Věřte tomu, že každý velký úkol se dá rozštěpit na menší. Štěpení si ale nepleťte s dávkováním. Naopak drobnosti spojte do kompaktního celku. Například e-maily nevyřizujte během dne, ale vyhraďte si na ně určitou dobu, kdy se nenecháte vyrušovat jinými podněty.
Méně je více
Vše, co se odehrává v našich hlavách, se snažíme zakódovat do slov. Jak vysvětluje Petr Ludwig: „Česká abeceda nám k tomu poskytuje pouze 42 písmen. Není tedy divu, že pochopení toho, co si sdělujeme, je vždy někam posunuté. Klíčem k jednoduchosti je zvyšovat vzájemné porozumění. Nepomáhají nám v tom ani lidé, kteří se podílejí na našem vzdělávání. Většinou věci nezjednodušují a tím jdou proti osvědčené praxi, že jednoduchost je dokonalá. Nejlepší vynálezy, které přečkaly věky, jsou jednoduché. Třeba lžíce nebo kolo.“
Člověk musí mít disciplínu a odvahu udržovat věci jednoduché. Je chytlavé dělat věci složitější. Kdo dokáže jednoduchost aplikovat všude, je pak úspěšnější i výkonnější. „Dá se to přirovnat k práci s diamantem, brousíte ho, ale v pravou chvíli musíte přestat, abyste ho neznehodnotili. Když něco zjednodušíte moc, rozpadne se to,“ dodává Petr Ludwig.
Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.
