Má vegetariánství vliv na naši psychiku? Jsme bez masa smutnější? | Moje zdraví

Má vegetariánství vliv na naši psychiku? Jsme bez masa smutnější?

Má vegetariánství vliv na naši psychiku? Jsme bez masa smutnější?
Vegetariánství a nálada • Autor: iStock.com
28. srpna 2021 • 06:00

Vztah mezi psychikou a tím, co jíme, je velmi složitý. Různé diety mohou zhoršovat náš psychický stav, ale i naopak kvůli psychické nemoci jíme víc či míň. A co vegetariánství? Podepisuje se vyloučení masa z jídelníčku na tom, jak se cítíme psychicky?

Na téma vlivu vegetariánství na lidskou psychiku proběhla řada studií. Jedny vykazují negativní vliv bezmasé stravy na psychiku a další opak. K odhalení pravdy v těchto protichůdných názorech přispěl nedávno proběhlý německý výzkum, který zkoumal vztah vegetariánské stravy a deprese, jehož výsledky byly publikovány v časopise Journal of Affective Disorders (Ocklenburg & Borawski, 2021). Celkově byla do analýzy zahrnuta data od 49 889 účastníků (8 057 vegetariánů a 41 832 nevegetariánů) a došlo k vzájemnému porovnávání. 

Jak moc spolu souvisí maso a naše nálada?

Metaanalýza odhalila statisticky významný rozdíl mezi vegetariány a nevegetariány, přičemž vegetariáni vykazují vyšší skóre deprese než nevegetariáni. Vegetariáni tak měli v průměru výzkumu depresivnější náladu než pojídači masa. Avšak přímá a jasná souvislost, zda depresivní nálada vede k vyšší pravděpodobnosti, že se stanete vegetariánem, nebo zda vegetariánství zvyšuje šance na výskyt depresivních epizod, nebyla prokázána. Předchozí studie však spíše poukázaly na to, že depresivní nálada předchází vegetariánství. Mnoho lidí se stalo vegetariány až poté, co jim byla diagnostikována duševní porucha, nikoli naopak.

Vegetariánská strava tedy nemusí vůbec vést k depresi. Místo toho může být pravděpodobnější, že se lidé stanou vegetariány poté, co se u nich vyvinou problémy s duševním zdravím. „Děje se to často proto, že jedinci s duševními problémy mohou změnit svůj jídelníček, aby pozitivně ovlivnili své duševní zdraví prostřednictvím zdravějšího životního stylu,“ uvádí jeden z důvodů Sebastian Ocklenburg, Ph.D., profesor biopsychologie na Institutu kognitivní neurovědy Univerzity v Bochumi v Německu a doplňuje další. „Jedinci s problémy s duševním zdravím mohou být citlivější na utrpení jiných bytostí včetně zvířat. Tato zvýšená empatie vůči utrpení zvířat může způsobit, že přestanou jíst maso. Třetím nejčastějším důvodem je přesvědčení, že vegetariánská strava je často vnímána jako zdravější než konzumace masa.“ Jak se k vyčlenění masa z jídelníčku staví výživový specialista?

Bílkoviny a sacharidy na dobrou náladu

Na vznik hormonů, jako například serotoninu či dopaminu, regulujících psychiku mají přímý vliv aminokyseliny, které jsou základní stavební složkou bílkovin. Najdeme je v potravinách, jako jsou právě maso a ryby, ale také vejce či luštěniny. Ze základních živin mají nejvíce vliv na psychický stav sacharidy, konkrétně glukóza. Při nedostatečném příjmu a při hypoglykemii se mohou dostavit stavy jako pokles výkonu, podrážděnost a zhoršení kognitivních schopností. Tělo je ale velmi přizpůsobivé. Pokud mu nezajistíme dostatek sacharidů, organismus zareaguje a začne energii využívat z tuků,“ říká nutriční specialistka a zakladatelka Zdravého stravování Mgr. Kateřina Šimková a sama doplňuje, že je nejdůležitější pestrost jídelníčku. „Když už, tak jsem méně nakloněna veganům než vegetariánům, kteří mají v jídelníčku ryby, mléčné výrobky či vejce. Co hodně kvituji u veganské stravy je pestré a hojné využití obilovin, luštěnin, semen, ořechů a zeleniny či ovoce v jídelníčku. Tím by nám všežravcům měli být vegani příkladem,“ dodá odbornice. 

Na co pozor při bezmasém jídelníčku?

Většina odborníků se přiklání ke stanovisku, že aplikovat veganství u dětí do 3 let, v době těhotenství a kojení či u seniorů je hazard. Pro zmíněné životní etapy platí, že organismus má násobně zvýšené nároky na živiny a jejich dodání z rostlinné stravy je nedostatečné. Řeč je například o železe, jódu, esenciálních aminokyselinách apod. Z rostlinných zdrojů se hůře vstřebává i vápník, který je podmíněn dostatečnou hladinkou vitaminu D, jehož největší zastoupení ve stravě pochází z ryb či žloutků. Ostatně ryby jsou zdrojem i omega-3 mastných kyselin a jódu.

Zmíněné látky jsou stěžejní pro nastavení imunity, budování a udržování pevnosti kostí a vývoje nervové soustavy. „Maso má v sobě zastoupenou kompletní škálu esenciálních aminokyselin, a pokud ho z jídelníčku vyřadíme, musíme velmi pečlivě kombinovat, abychom vzniklý deficit optimálně srovnali. Toho můžeme dosáhnout například kombinací obilovin, pseudoobilovin a luštěnin. Dalšími zdroji rostlinných bílkovin jsou i ořechy a semena. Jednou z možností je využít speciálních veganských a vegetariánských programů krabičkových diet. Tam jídelníčky sestavují zkušení nutriční odborníci a dbají na vyváženost jídel. Krabičky ušetří čas a zejména v začátcích přechodu na specifický bezmasý jídelníček budou zárukou a inspirací, že jíte vyváženě,“ uzavírá doporučení nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková. 

Autor: Petra Kubalová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.