Kawasakiho syndrom | Moje zdraví

Kawasakiho syndrom

Teplota, vyrážka, zvětšené uzliny… Řekli byste, že se jedná o běžnou dětskou nemoc, ale bohužel tomu tak není. Kawasakiho syndrom je nebezpečné onemocnění, které postihuje hlavně asijské chlapce do pěti let věku. Když se včas neléčí, může skončit i smrtí.

Toto onemocnění poprvé popsal v roce 1967 v Japonsku doktor Tomisaku Kawasaki. Příčina jejího vzniku není lékařům zcela jasná, bývá ale řazena mezi revmatická onemocnění, i když není vyloučeno, že se jedná o infekci. Každým rokem ale onemocní Kawasakiho syndromem přibližně 6000 dětí. Téměř 80 % pacientů je mladších 5 let, přičemž převažují chlapci (1,5 : 1). Nejčastěji jsou postiženy asijské děti, nejvíc nemocných je v Japonsku (112 případů na 100 tisíc dětí do 4 let). V Česku postihne Kawasakiho syndrom zhruba kolem 10 dětí ročně, počet malých pacientů ale pozvolna roste.

Postihuje

děti

Projevuje se

Příznaky

Hlavním úskalím této nemoci je, že začíná podobně jako celá řada jiných dětských onemocnění. Nejdříve nastupují horečky, které mohou trvat jeden až dva týdny. Ději bývají neklidné, podrážděné a špatně spí. Už po několika dnech se navíc objeví na těle dítěte intenzivní rudá vyrážka, hlavně na dlaních, předloktích a nohou, ale typicky také na jazyku. Často se přidá i zánět spojivek. Jakmile začne horečka ustupovat, objeví se zvětšené uzliny na krku a kůže v místech předchozí vyrážky se hojně odlupuje, naštěstí ale bez jizev. Děti v této době často odmítají jíst a mají potíže s chůzí kvůli bolestem kloubů.

Rizika

Skutečné nebezpečí Kawasakiho syndrom dřímá v možném vzniku výdutí na koronárních tepnách, které zásobují srdeční sval krví. Přibližně u dvaceti procent neléčených pacientů dochází k tomu, že se stěna tepen na několika místech vyklene. Céva se tak může ucpat krevní sraženinou, což může vyvolat srdeční infarkt. V nejhorším případě céva praskne a celá příhoda může skončit i náhlou smrtí.

Vyšetření

Bohužel, žádný laboratorní test nedokáže jednoznačně potvrdit diagnózu Kawasakiho nemoci. V laboratorních nálezech se ale vyskytují změny typické pro toto onemocnění. V krevním obraze je zvýšený počet bílých krvinek, je zvýšená sedimentace i ostatní zánětlivé parametry. Dále mohou být přítomny bílé krvinky v moči a někdy jsou zvýšeny jaterní testy. Kvůli postižení věnčitých tepen je potřeba sledovat srdce za pomoci echokardiografie.

Léčba

Léčba akutní fáze spočívá v aplikaci velkých dávek lidských protilátek (imunoglobulinů) a dále vysoké dávky kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin nebo Aspirin). Tyto léky dokáží přizpůsobit imunitní systém tak, aby zmírnil schopnost nemoci napadat cévy.Během léčby je nutné opakovaně sledovat jaterní testy.

 

Autor: Marie Bezděková
 

Nejnovější články

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.