Kawasakiho syndrom

Toto onemocnění poprvé popsal v roce 1967 v Japonsku doktor Tomisaku Kawasaki. Příčina jejího vzniku není lékařům zcela jasná, bývá ale řazena mezi revmatická onemocnění, i když není vyloučeno, že se jedná o infekci. Každým rokem ale onemocní Kawasakiho syndromem přibližně 6000 dětí. Téměř 80 % pacientů je mladších 5 let, přičemž převažují chlapci (1,5 : 1). Nejčastěji jsou postiženy asijské děti, nejvíc nemocných je v Japonsku (112 případů na 100 tisíc dětí do 4 let). V Česku postihne Kawasakiho syndrom zhruba kolem 10 dětí ročně, počet malých pacientů ale pozvolna roste.

Příznaky

• horečka
• potíže se spánkem
• rudá vyrážka (dlaně, ruce, nohy, jazyk)
• zduřelé krční uzliny
• odlupování kůže

Hlavním úskalím této nemoci je, že začíná podobně jako celá řada jiných dětských onemocnění. Nejdříve nastupují horečky, které mohou trvat jeden až dva týdny. Ději bývají neklidné, podrážděné a špatně spí. Už po několika dnech se navíc objeví na těle dítěte intenzivní rudá vyrážka, hlavně na dlaních, předloktích a nohou, ale typicky také na jazyku. Často se přidá i zánět spojivek. Jakmile začne horečka ustupovat, objeví se zvětšené uzliny na krku a kůže v místech předchozí vyrážky se hojně odlupuje, naštěstí ale bez jizev. Děti v této době často odmítají jíst a mají potíže s chůzí kvůli bolestem kloubů.

Rizika

Skutečné nebezpečí Kawasakiho syndrom dřímá v možném vzniku výdutí na koronárních tepnách, které zásobují srdeční sval krví. Přibližně u dvaceti procent neléčených pacientů dochází k tomu, že se stěna tepen na několika místech vyklene. Céva se tak může ucpat krevní sraženinou, což může vyvolat srdeční infarkt. V nejhorším případě céva praskne a celá příhoda může skončit i náhlou smrtí.

Vyšetření

Bohužel, žádný laboratorní test nedokáže jednoznačně potvrdit diagnózu Kawasakiho nemoci. V laboratorních nálezech se ale vyskytují změny typické pro toto onemocnění. V krevním obraze je zvýšený počet bílých krvinek, je zvýšená sedimentace i ostatní zánětlivé parametry. Dále mohou být přítomny bílé krvinky v moči a někdy jsou zvýšeny jaterní testy. Kvůli postižení věnčitých tepen je potřeba sledovat srdce za pomoci echokardiografie.

Léčba

Léčba akutní fáze spočívá v aplikaci velkých dávek lidských protilátek (imunoglobulinů) a dále vysoké dávky kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin nebo Aspirin). Tyto léky dokáží přizpůsobit imunitní systém tak, aby zmírnil schopnost nemoci napadat cévy. Během léčby je nutné opakovaně sledovat jaterní testy.