Desetina lidí kouří marihuanu, největší problém je ale pervitin
Pandemie způsobila, že ti, kdo užívají návykové látky pravidelně, je užívají ještě více. Naopak rekreační uživatelé svoji konzumaci snížili. Počet závislých a těch, co mají kvůli drogám nějaké problémy, je v Česku na vysoké úrovni.
Statistiky hovoří jasně, v Česku je vysoký počet závislých lidí. Celkem čtvrtina dospělé populace v současnosti kouří, 18 procent kouří denně. Devět procent dospělých pije denně nebo téměř denně alkohol. Do kategorie rizikové konzumace alkoholu spadá 14–18 procent dospělé populace, což odpovídá cca 1,5 milionu dospělých osob.
Jak poznáte, že vaše dítě bere drogy? Více čtěte zde.
Nejčastěji užitou nelegální drogou v Česku zůstávají konopné látky, které někdy v životě vyzkoušelo 26–39 procent lidí, v posledním roce je užilo 9–11 procent lidí. Zkušenosti s ostatními drogami jsou mnohem méně časté – extázi někdy v životě užilo cca 6 procent, halucinogenní houby 4–6 procent, ostatní nelegální drogy 2–3 procenta dospělých osob.
Hlavní problémovou nelegální drogou v Česku je pervitin (metamfetamin), z opioidů jsou to buprenorfin a heroin, ale i různá opioidní analgetika.
Těžší závislost kvůli koronaviru
Covid sice snížil počet lidí, kteří se k drogám dostávají náhodně a nepravidelně, ale stabilních uživatelů spíše přibylo, což mimo jiné znamená, že se u nich celkově zhoršila závislost.
Co způsobuje kouření ženskému organismu? Více čtěte zde.
Dokládají to i informace, podle kterých došlo k významnému nárůstu on-line komunikace a internetových aktivit (sociální sítě, digitální hry, nakupování). Stejně jako v případě návykových látek došlo k vyššímu nárůstu u osob s intenzivním vzorcem konzumace on-line aktivit. Údaje vychází z vládní výroční zprávy o drogách.
Vše o užívání marihuany pro léčebné účely čtěte zde.
Kuřáci postupně přechází na e-cigarety
V roce 2019 bylo podle Státního zdravotního ústavu v Česku celkem 24,9 procenta současných kuřáků (tj. osob, které kouřily v posledních 30 dnech) ve věku 15 a více let, z nich 18,1 procenta kouřilo denně (21,1 procenta mužů a 15,2 procenta žen). „Trendy v posledních letech naznačují mírný pokles výskytu současného i denního kuřáctví v dospělé populaci. K největšímu poklesu došlo v letech 2012–2015. Od roku 2015 zůstává situace přibližně na stejné úrovni,“ vysvětlil Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
E-cigarety užívalo denně nebo příležitostně v roce 2019 celkem 4,9 procenta dotázaných (6,2 procenta mužů a 3,6 procenta žen). Ve srovnání s rokem 2018 došlo k mírnému nárůstu (ze 4,6 procenta). „Roste podíl osob, které přecházejí z klasických cigaret na užívání elektronických, a klesá podíl těch, které užívají oba typy výrobků současně. Celkem 3,2 procenta dotázaných (3,3 procenta mužů a 3,1 procenta žen) v současnosti užívá zahřívaný tabák, 2,2 procenta denně,“ doplnila Jarmila Vedralová.
Vše o kouření e-cigaret čtěte zde.
Alkohol pije čím dál víc lidí
Alkohol pilo loni denně nebo téměř denně celkem 8,5 procenta populace (12,7 procenta mužů a 4,6 procenta žen). Časté pití nadměrných dávek alkoholu uvedlo 15,9 procenta dotázaných. Podle výroční zprávy v posledních letech denní konzumace alkoholu i častého pití nadměrných dávek alkoholu roste, a to jak u mužů, tak u žen.
Do kategorie rizikové konzumace alkoholu spadá 6,9–8,7 procenta populace, dalších 6–9,3 procenta spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu (tj. v součtu 14–18,1 procenta osob spadá do kategorie rizika). „Odhady rizikové a škodlivé konzumace alkoholu ukazují na téměř 1,5 milionu osob, z nichž 800 tisíc vykazuje znaky škodlivého užívání alkoholu,“ doplnil Viktor Mravčík.
