Čeští vědci zjistili: Nezdravé tuky dokáží v těle vyvolat zánět vedoucí k nemocem srdce | Moje zdraví

Čeští vědci zjistili: Nezdravé tuky dokáží v těle vyvolat zánět vedoucí k nemocem srdce

Čeští vědci zjistili: Nezdravé tuky dokáží v těle vyvolat zánět vedoucí k nemocem srdce
Autor: iStock
30. srpna 2019 • 06:00

Na výskytu srdečně-cévních onemocnění se může podílet také zánět v těle, který se pozná podle zvýšené hladiny CRP. Tělo se takovému zánětu podle nových výzkumů dokáže lépe bránit, pokud jíte zdravé tuky, zejména ty rostlinné.

Nemoci srdce a cév, které končívají úmrtím na srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici, patří v Česku stále k nejčastější příčině hospitalizace v nemocnici a také i úmrtnosti – tvoří 40,1 procent úmrtí mužů a 45,6 procent úmrtí žen.

Tým profesora Rudolfa Poledneho, z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM, svou novou studií potvrdil, že kromě často uváděných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění sehrává důležitou roli také prozánětlivý stav organismu, do značné míry ovlivnitelný složením jídelníčku. Tím, co jíme a pijeme, můžeme ovlivňovat nejen hladiny cholesterolu, triacylglycerolů nebo glukózy v krvi, ale i zánět v těle. Ten je pak následně dalším důvodem, proč se vám zjednodušeně řečeno ucpávají tepny.

Zánět vzniká z tuku

Vysvětlení, proč se tomu tak děje a co s tím, není úplně jednoduché. Pojďme si to probrat detailně. Prozánětlivý stav organismu je charakterizovaný zvýšenou hodnotou CRP, která ukazuje na přítomnost zánětu a zánětlivého procesu v organismu. Znáte ho třeba ze situací, kdy praktický lékař z malé kapky krve dokáže pomocí vyšetření v ordinaci zjistit, zda vaše onemocnění vyžaduje léčbu antibiotiky.

V případě hodnocení rizikovosti nemocí srdce a cév jde ale o jiný zánět. Za prozánětlivý stav organismu jsou vždy zodpovědné makrofágy, v tomto případě v tukové tkáni. Jejich množství je ovlivněno stoupajícím věkem a především nadbytečným množstvím tukové tkáně, tedy obezitou. „Po těchto zjištěních jsme se zajímali, co způsobuje vzrůstající množství prozánětlivých makrofágů. Analyzovali jsme, jaké mastné kyseliny se vyskytují v membránách tukových buněk, a zjistili, že množství prozánětlivých makrofágů souvisí se složením mastných kyselin v těchto membránách,“ vysvětluje Rudolf Poledne.

Odborný tým pak celkem očekávaně zjistil, že nejvíce škodí tukové buňky nasycených mastných kyselin. To jsou v podstatě všechny živočišné tuky, jako je máslo, sádlo, ale také další nezdravé tuky z tučných masných výrobků, ale i některých tropických tuků. Vznikat mohou a v minulosti vznikaly ve velkém také nekvalitním ztužením tuků rostlinných. „Navíc bylo zjištěno, že množství prozánětlivých makrofágů ovlivňuje složení tuků v jídelníčku,“ popisuje Poledne.

Nezáleží jen na cholesterolu

Podle odborníka studie potvrzuje i velký pokles srdečně-cévních onemocnění, ke kterému v Česku došlo počátkem 90. let minulého století. Tato pozitivní změna byla připisována dramatické změně stravy většiny českých domácností po zrušení dotací na mléko, mléčné výrobky, maso a masné výrobky v roce 1991. „Tehdejší studie také potvrdily, že pokles hladiny cholesterolu byl jednoznačně způsoben snížením spotřeby másla na polovinu,“ upřesňuje profesor Poledne.

Výzkumy posledních let podle něj ukazují, že snížení hladin cholesterolu nemusí být jedinou příčinou pozitivních změn souvisejících s úmrtností na onemocnění srdce a cév. Další příčinou se ukazuje být právě snížení mírného zánětu v těle. Ti, kdo konzumují výhradně rostlinné tuky, ryby a ořechy, mají hodnoty ukazující na probíhající zánět nejnižší. Znamená to mimo jiné i to, že i ten, kdo nemá s hladinou cholesterolu problémy, by neměl jíst nezdravé tuky.

„V praxi to znamená používat na vaření rostlinné oleje – například řepkový, olivový, zvýšit konzumaci ryb, nevyhýbat se ořechům. Nevýhodné složení mají máslo, sádlo a tropické tuky  v čele s kokosovým. Ve studené kuchyni jsou s ohledem na složení mastných kyselin výhodnější rostlinné roztíratelné tuky,“ uvádí profesorka Jana Dostálová, CSc. z Fóra zdravé výživy a doplňuje: „Problematické jsou také skryté zdroje nasycených mastných kyselin v potravinách z cukrářské a pekařské výroby – zejména ty s polevou či náplní a náhrady mléčných výrobků.“

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.