Co vydrží srdce? Rozhoduje genetika i životní styl
Je pumpou našeho života. Odvážně tluče do rytmu, někdy se tak trochu strachy tetelí a je sotva „slyšet“, jindy div nevyskočí z hrudi. Co rozhoduje, kdy se srdce zastaví?
Na otázku, co vlastně vydrží srdce, není jednoduchá odpověď. Všichni jsme sice ve své podstatě „podobní“, co se týká „technických“ parametrů srdce jako takového, nicméně ve hře jsou více či méně zapojeny mnohé další faktory, které chod našeho srdce silně ovlivňují.
Nejde samozřejmě pouze o záležitosti podmíněné dědičností či vrozené, kterých není až tak velké procento, ale především rozhoduje náš celkový životní styl a pohybové aktivity (resp. spíše neaktivita). Srdce také ovlivňujeme svým jídelníčkem, podstatnou roli pak sehrává psychické rozpoložení a to, jak vnímáme radosti i strasti našeho života, jak se jimi necháváme ovlivnit.
Pokud se silní kuřáci spokojeně usmívají, že se ve výčtu nepříznivých faktorů ještě nenašli, pak následující upozornění míří přímo do jejich řad. Podle dosavadních znalostí je kouření přibližuje nejen k nádorovým onemocněním (a tím rozhodně není myšlena jen rakovina plic!), ale též významně zvyšuje pravděpodobnost onemocnění kardiovaskulárního systému.
Kouření je jakýmsi neviditelným Damoklovým mečem v podobě vyšší pravděpodobnosti výskytu infarktu myokardu, anginy pectoris, cévních mozkových příhod a jiných onemocnění, jejichž společným jmenovatelem je ateroskleróza - chronický zánět cévní stěny, reakce na poškozování vnitřní výstelky cév. Ne každý kuřák onemocní rakovinou, ale v každém případě je cévní systém každého z nich (i štíhlého, sportovce) v mnohem horším stavu než cévní systém nekuřáka. A to určitě stojí za zamyšlení…
Co udělat pro zdravější srdce?
Pojďme si říci trochu více o tom, co je naše srdce schopné zvládnout, kdy je třeba ho podpořit, usměrnit, vyléčit, zachránit a jak k tomu můžeme, respektive měli bychom přispět my sami. Nejde ani tak o to, kolik tento orgán váží nebo jaké má rozměry, ale jakým způsobem odvádí svou 24hodinovou práci. Jak moc je vlastně naše srdce ohroženo a čím?
„Přestože celková úmrtnost na kardiovaskulární choroby zejména díky velmi dobré prevenci i léčbě klesá, kardiovaskulární choroby jako celek tvoří poměrně podstatnou část příčin všech úmrtí v České republice, ale i ostatních zemích. Vrozené vývojové vady srdeční - z hlediska úmrtnosti - s postupujícími vědomostmi a možnostmi medicíny ustupují spíše do pozadí. Do popředí se, kvůli životnímu stylu současné populace, dostávají onemocnění, která vznikají na podkladě aterosklerózy, zejména ischemická choroba srdeční, kam se řadí angina pectoris, infarkt myokardu či chronické srdeční selhání (špatná funkce srdce jako pumpy) nastávající následkem opakovaných infarktů a chronického špatného prokrvení srdečního svalu,“ uvádí MUDr. Michaela Šnejdrlová z Centra preventivní kardiologie při 3. interní klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Proto je tak důležitá prevence, a to jak primární (zabránit progresi a manifestaci aterosklerózy), tak sekundární (zabránit recidivě akutních příhod a úmrtí).
I srdce je potřeba trénovat
Podle doktorky Šnejdrlové toho dnes poměrně dost víme o rizikových faktorech aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění, umíme je velmi efektivně léčit a máme bohatou síť katetrizačních sálů k rychlému řešení infarktů. V čem ale máme stále velké rezervy, je problematika péče o pacienta po infarktu, zejména pak kardiovaskulární rehabilitace.
„Pokud rozsáhlý infarkt přežijete, srdce je najednou slabší, nefunguje jako pumpa dostatečně dobře. A pak rozhodně není řešením sedět doma a raději nevykonávat žádnou větší činnost, abychom si náhodou nepřitížili. Srdce je sval jako každý jiný, a pokud se netrénuje, ochabne. Kardiovaskulární rehabilitace po rozsáhlejších infarktech jistě patří do rukou odborníků, nicméně stejně jako u všeho ostatního bychom měli začít u sebe, zajímat se, ptát se a spolupracovat,“ zdůrazňuje lékařka.
Kolik toho tedy unese naše srdce? Do jisté míry záleží na nás samotných… Měli bychom se naučit vnímat jeho potřeby a přehodnotit míru stresu a nepotřebného balastu v našich životech. Srdce máme jenom jedno. Pravda, kterou si příliš neuvědomujeme. Podpořme tedy jeho nesnadný úkol být na stráži ve dne v noci a neúnavně pracovat a dopřejme mu především vyvážený životný styl včetně dostatečné dávky pohybové aktivity.
- Hmotnost zdravého srdce dospělého člověka: cca 280-340 g u mužů, 230-280 g u žen.
- Během jedné minuty srdce přepumpuje cca 5-6 l krve (v klidu), při zátěži (a tedy zvýšení tepové frekvence) i 15-20 l/min.
- K zástavě krevního oběhu dochází cca při teplotě těla 29 °C.
Článek vyšel v původním znění v tištěné magazínu Moje zdraví.