Střevní mikroflóra ovlivňuje celé tělo, nejen imunitu | Moje zdraví

Střevní mikroflóra ovlivňuje celé tělo, nejen imunitu

Střevní mikroflóra ovlivňuje celé tělo, nejen imunitu
Autor: istock.com
26. ledna 2020 • 06:00

Osídlení střev mikroorganismy je u každého člověka jiné. Někdy jej odborníci dokonce přirovnávají k otisku prstů. Skládá se z více než 1000 různých kmenů bakterií, virů, hub a dalších mikroorganismů. Všechny dohromady ovlivňují celé fungování těla, nikoli jen imunitu, o které se v této souvislosti hovoří nejčastěji. 

I když se mikrobiom, jak lékaři odborně střevnímu osídlení říkají, v různých situacích mění a vyvíjí, určité specifické rysy, které se tvoří kolem druhého roku věku života, přetrvávají do dospělosti. Vliv na složení střevního mikrobiomu, a tím i na imunitu, má způsob porodu, při přirozeném je osídlení střeva jiné než při císařském. Záleží také na tom, zda matka kojí či nikoliv. Platí přitom, že složení mikroflóry se ustálí zhruba ve třech letech života, poté zůstává relativně stálé.

I přes výrazné zásahy, kterými je například léčba antibiotiky či střevní infekce, dochází po určité době rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení. Ke zhoršení složení střevního mikrobiomu dochází pak hlavně v seniorském věku, vlivem fyziologických i patologických změn ve stárnoucím organismu.

Stabilní mikroflora

Z  hlediska stability střevního mikrobiomu je zásadní stabilita stravování a také prostředí. „Každá změna může vést k větší či menší změně ve složení střevního mikrobiomu, a tím i k narušení imunitního systému a funkce trávicího systému,“ vysvětluje nutriční terapeutka Mgr. Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy. 

Vedle změn způsobených některými onemocněními a jejich léčbou či nutnou změnou jídelníčku mají na stav mikroflóry vliv také běžné životní situace jako je cestování, pobyt v exotických zemích, změna zaměstnání nebo změna stravování během dovolené. “Pokud k tomu přidáme několik zaručených zdravých návodů jako preventivní bezlepkové stravování, odkyselování a jiné, můžeme mít dlouhodobé obtíže, aniž si uvědomíme, že jde o zdevastovaný střevní mikrobiom,“ varuje Starnovská.

Co všechno střeva ovlivňují

Střeva jsou zcela klíčovým orgánem pro naši imunitu. Jde přitom o komplexní systém, do jehož největších tajemství ještě medicína zcela nepronikla. Její činnost neřídí jeden konkrétní orgán, ale naopak spolupráce řady center různě roztroušených v organismu. K těm nejvýznamnějším „centrálám“ imunity patří kostní dřeň, brzlík, lymfatické uzliny, slezina, a především střeva. 

Například studie odborníků z kalifornského Caltechu z roku 2014 ukázala, že přítomnost střevní mikroflóry výrazně ovlivňuje vývoj bílých krvinek a jejich počet usazený v kostní dřeni a ve slezině. Laboratorní myši prosté střevní mikroflóry měly jednoduše v těchto centrech mnohem méně bílých krvinek než myši se standardním střevním mikrobiomem.

Hodné a zlé bakterie

“Ne všechny střevní bakterie jsou ovšem ty "hodné". Vědci už poměrně spolehlivě prokázali spojitosti mezi některými bakteriemi či jejich produkty a nemocemi jako diabetes či chronické střevní záněty, mezi něž patří Crohnova choroba či ulcerózní kolitida. Nerovnováha střevní mikroflóry je dávána též do spojitosti s takzvaným syndromem zvýšené propustnosti střev, který je spouštěčem chronického zánětu. Právě zánět může být důvodem rozvoje celé řady chronických onemocnění – z mnoha jmenujme například alergie, celiakii, roztroušenou sklerózu, artritidu, atopický ekzém, Parkinsonovu chorobu – i onemocnění psychických, jako je autismus či deprese,” popisuje celostní lékař MUDr. Bohumil Ždichynec.

Jak je možné, že střeva ovlivňují takto zásadně i naši psychiku? Střevní mikrobiom je totiž schopen přes dráhy neuronů a s využitím buněk zvaných cytokiny ovlivňovat chemické reakce v mozku. Jednoduchý důkaz? Zkuste si například vybavit, zda vás náhodou ve stresujících situacích nebolí břicho.

Podpořte střevní bakterie probiotiky

Jak je jistě patrné, propojenost střevní mikroflóry a našeho imunitního systému i dalších orgánů je značně komplexní záležitost, které ani odborníci ještě nerozumí dokonale. Co si z tohoto všeho má odnést laik? Že o svou střevní mikroflóru je potřeba svědomitě pečovat. Základem je v tomto ohledu samozřejmě strava, jež by měla být bohatá na dietární vlákninu a probiotika, která střevní bakterie vyživují, napomáhají jejich množení a pomáhají udržovat onu křehkou rovnováhu střevní mikroflóry. 

Na zdraví svých střev je potřeba pamatovat především v zimním období, kdy řada lidí razantně mění svůj jídelníček ve prospěch sladkých a tučných jídel. Pokud si je chcete dopřát, vyvažte jejich negativní účinky na střevní mikrobiom zvýšeným příjmem probiotik.

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.