Obezita, nádorová bujení i Alzheimerova nemoc. To vše způsobuje nedostatek spánku | Moje zdraví

Obezita, nádorová bujení i Alzheimerova nemoc. To vše způsobuje nedostatek spánku

Obezita, nádorová bujení i Alzheimerova nemoc. To vše způsobuje nedostatek spánku
Autor: iStock.com
25. dubna 2019 • 06:00

Dobrý a kvalitní spánek doslova prodlužuje život. Vliv má hned na několik nemocí včetně obezity a snížení imunity. Ze všeho nejvíce ovlivňuje správné fungování mozku a tím psychické zdraví.

Nervózní, unavení, bez energie jsou lidé, kteří trpí nespavostí. Jejich koncentrace je snížená, těžko si něco zapamatují. Problémy pak vedou až k depresi – a nebo i naopak, deprese je příčinou toho, že se nevyspí.

Výzkumy odborníků ukazují, že téměř čtvrtina obyvatel vyspělých zemí nedodržuje pravidelný rytmus a nemá dostatek spánku. To pak vede k poškození organismu a ztrátě výkonnosti. Spánek je přitom důležitý třeba pro zapamatování naučené látky a taky pro fungování v zaměstnání.

Jak souvisí spánek s obezitou?

Dlouhodobý nedostatek spánku škodí celému tělu, kromě mentálního zdraví se to týká také obezity. Lidé, kteří málo spí, mají v krvi méně hormonu leptinu, který zvyšuje výdej energie. To znamená, že jejich organismus pracuje úsporně a většinu energie si ukládá – nejčastěji v podobě nadbytečných tuků.

Nevyspání také zvyšuje hladinu hormonu ghrelinu. Ten má na svědomí větší chuť k jídlu a posiluje vnímání hladu. Nespavcům se také kvůli nedostatku odpočinku snižuje citlivost tkání na inzulin, což může vést právě k cukrovce.

Nádory i Alzheimer

Vyčerpaný organismus má pak také menší šanci, že se vyrovná nejen s běžnými nemocemi, ale podle posledních výzkumů i s těmi vážnějšími, jako jsou nádorová onemocnění nebo třeba Alzheimerova nemoc. Zdravý spánek je prostě zárukou zdravého stárnutí. „Spánek je důležitý pro regeneraci tělesných i duševních sil, paměťové procesy, imunitní reakce a hormonální a metabolické pochody včetně udržování přiměřené tělesné hmotnosti. Rovnováha některých hormonů vylučovaných ve spánku brání vzniku obezity a metabolického syndromu,“ vysvětluje profesorka Soňa Nevšímalová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

 

Lékařské studie také potvrzují velký význam spánku pro zdraví mozku. Během spánku mozek odplavuje toxiny, které vznikají v průběhu dne a jejich akumulace by mohla mozek poškozovat. „Pomocí lymfatického systému se hluboká spánková stádia podílejí na odplavování toxických látek z mozku a snižují tak riziko některých degenerativních onemocnění, například Alzheimerovy demence,“ doplňuje Nevšímalová.

Spánek také pomáhá mozkovým spojením zůstat v kondici a pracovat naplno, obzvláště pokud se člověk během dne učil a potřebuje si zapamatovat nové věci. Velký vliv na spánek má hormon melatonin. „Melatonin je tak doslova dirigentem našeho času. Pro tělo je signálem, že je noc a tedy vhodná doba na spánek,“ vysvětluje profesor Karel Šonka z centra poruch spánku a bdění ve VFN. Melatonin má také ještě významnou roli v tom, že pomáhá synchronizovat cirkadiánní rytmus v různých tkáních těla, aby 24hodinový rytmus byl v celém těle stejný. S přibývajícím věkem se tvorba melatoninu zpomaluje. I proto mívají starší lidé tak často potíže se spánkem.

Kolik hodin spánku potřebujete?

Jak vůbec dobrý a kvalitní spánek vypadá? Na počtu hodin zřejmě ani tak nezáleží, je to hodnota velmi individuální. V průměru se pohybuje mezi šesti až osmi hodinami. Zdaleka nejdůležitější ale je, jak se sami cítíte po probuzení. Jestli máte pocit svěžesti, čilosti, tak je zřejmě vše v pořádku, i když jste spali jen pět hodin. Některým lidem naopak nestačí ani osm hodin, protože se po probuzení cítí unavení – často více, než když večer uléhali, ospalí a vyčerpaní.

Lékaři přitom mají jasná kritéria pro stanovení diagnózy. Nespavost je stav, kdy doba usínání trvá více než 30 minut, případně se během noci probudíte více než čtyřikrát, a to na nejméně tři minuty. To je totiž období dostatečně dlouhé na to, aby člověk poznal, že je vzhůru. Poruchy spánku jsou pak charakterizované i časným probuzením – to znamená, že se probudíte o více než hodinu dříve, než jste plánovali.

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.