Děravá paměť? Víme, jak ji zlepšit!

Děravá paměť? Víme, jak ji zlepšit!
Paměťový výkon lze navýšit až zhruba o 400 až 600 procent • Autor: shutterstock.com
27. června 2017 • 06:00

Jak jste na tom se svou pamětí? Zcela běžně zapomínáte jména, seznam nákupních položek, data výročí, o telefonních číslech ani nemluvě? Je načase s tím něco udělat. Možnosti trénování paměti, tedy jak lze náš paměťový výkon navýšit, resp. paměť probudit, poradí a prozradí MUDr. Michaela Karsten, fenomenální paměťová expertka zapsaná za svůj paměťový výkon v Guinnessově knize rekordů. 

Rodíme se s určitou schopností pamatovat si, určitou kapacitou paměti? O kolik lze tuto kapacitu vlastně navýšit a jak rychle?

Na základě vlastních zkušeností a zkušeností účastníků paměťových soutěží vám mohu říci, že paměťový výkon lze navýšit až zhruba o 400 až 600 procent. Toho se docílí tím, že se při ukládání informací do paměti využívá současně více mentálních schopností, jako je logika, vizualizace, emoce, asociace, kreativita. Kdo si osvojí paměťové techniky, pracuje s mozkem a konkrétně pamětí mnohem efektivněji. Již po 14 dnech tréninku je možné navýšení až o 100 procent! V počátečních fázích tréninku dochází k rychlému nárůstu paměťového výkonu, později se tento nárůst zpomaluje. Každopádně každý zdravý jedinec je tohoto navýšení schopen.

Jakým způsobem probíhá proces zapamatování si? Pamatují se lépe čísla, či slova, nebo je to zcela individuální? Je pravdivé často uváděné doporučení (pomůcka) převádět si slova do obrazů?

Ani zde není doposud přesně objasněno, jak člověk ukládá informace do paměti. Budu-li vycházet ze svých mnohaletých zkušeností jako memoatletka (tak jsou nazýváni všichni účastníci paměťových soutěží), mohu potvrdit, co zmiňujete -  dlouhodobá paměť snáze přijímá informace, které jsou nabídnuty jako obraz. Ať už se jedná o náročnou číselnou nebo slovní informaci, cílem je tuto informaci přetvořit do mentálního obrazu. Tedy využít schopnosti vizualizace, která nám lidem byla dána geneticky.

Jak obraz pro informaci vytvořit a jak udržet pořadí takovýchto obrazů je například jednou z náplní seminářů tréninku paměti, jež také v České republice nabízím. Zde si účastník krok za krokem osvojuje paměťové techniky, kterými je možno pořadí obrazů pro informaci podržet. Jinak jestli se pamatují lépe čísla, nebo slova, je velice individuální. Záleží na tom, ve kterém směru je daný jedinec aktivnější. Bankéři a zaměstnanci pojišťoven, kteří dennodenně pracují s číselnými informacemi, budou mít pravděpodobně silnější schopnost pamatovat si čísla, naopak personalisté mají silněji vyvinutou schopnost pamatovat si obličeje a jména.

Seznam toho, co koupit, telefonní čísla, data narození, jméno při představování... Jak si tedy jednoduše zapamatovat vše, co potřebujeme?

Prvním krokem k posunu je začít vědomě konat a odstranit rušivé prvky vaší koncentrace. Představte si, že se právě chystáte zaparkovat auto, do toho současně telefonujete, posloucháte zprávy v rádiu a ještě při tom třeba koušete do jablka. Tím se vystavujete vysokému riziku nehody, jelikož vaše koncentrace je roztříštěna do čtyř polí informací -  parkování, telefonování, stravování, zprávy. Paměť přesně neví, s jakou informací má přednostně pracovat! Pokud se ale jedné oblasti věnujeme naplno a za dobré koncentrace, je mnohem větší pravděpodobnost, že toho v paměti zůstane více.

Existují lidé, kteří jsou „beznadějní", co se zapamatování si týče? Souvisí to s inteligencí jako takovou, nebo spíše neschopností se koncentrovat?

Vzhledem k tomu, že pracuji s klienty, kteří spadají do kategorie zdravé populace (tedy ne s onemocněním demencí nebo Alzheimerovou chorobou), mohu se vyjádřit pouze k této skupině lidí. Paměťový výkon ovlivňuje spousta věcí. Například věk, styl života a myšlení, strava, pohyb, výchova, léky, ale i motivace, sebevědomí, cíle a emoce a tak dále. Ještě jsem se nikdy nesetkala s osobou, která by byla nastavena ve všech vlivech na paměť pouze v tom negativnějším směru. Ale setkala jsem se s řadou lidí, u nichž některý z těchto vlivů značně snižoval paměťový výkon.

Zatím se mi podařilo u všech jedinců, se kterými jsem pracovala, paměťový výkon navýšit, byť u některých až po dlouhodobějším tréninku (asi 6 až 12 měsíců). Přikláněla bych se k tomu, že důvodem horší paměti je u většiny osob, obzvlášť v dnešní době, neschopnost plně se koncentrovat. V tomto směru bych ráda zdůraznila, že by všichni rodiče měli dodržovat kontrolu nad častostí používání mobilních telefonů, tabletů nebo PC u svých dětí. Jsou jistě dobrým pomocníkem na omezenou dobu používání, ale také silným rušivým prvkem koncentrační schopnosti.

Co má pozitivní vliv na paměť, a co naopak negativní? Jak moc je důležitý spánek, relaxace či pohoda ve vztahu ke schopnosti „pamatovat si"?

Pozitivní vliv na paměť má zejména vnitřní vyrovnanost. Pocit vnitřního klidu a optimistické naladění jsou optimálním stavem pro učení. Vnitřního klidu můžeme dosáhnout různými způsoby. Dostatečným spánkem a relaxací, meditací, sportem, hraním na hudební nástroj, rozhovorem s přítelem či přítelkyní... Velice důležitým vlivem je spánková hygiena OE pokud se nám dlouhodobě nedostává dostatečného spánku, mozek nám to začne brzy vracet. Nebudeme schopni jasného myšlení, nebudeme se plně koncentrovat a také nám začne selhávat paměť. Jednou z prokázaných úloh spánku je totiž regenerace mozku a těla a druhou je takzvaná konsolidace informací, tedy jejich ukládání do dlouhodobé paměti. Ze zevních vlivů, které nepodporují učební proces, bych zmínila hlavně hluk, nedostatečné osvětlení, chaoticky uspořádané a neuklizené pracovní či učební prostředí.

Nemůžeme svou paměť tzv. přeplnit? Neztratíme se nakonec v informacích, nezavládne chaos?

Je rozdíl mezi pojmy uložení informací a udržení informací v dlouhodobé paměti. Ukládat můžeme pravděpodobně donekonečna, otázkou je, jaké informace paměť udrží a jak dlouho. Po jisté době jsou informace v dlouhodobé paměti zeslabovány. Pravděpodobně se tak děje v závislosti na častosti jejich používání - častěji používané informace jsou delší dobu v aktivní fázi. Cílem paměťového tréninku je oddálit nástup procesu zapomínání, respektive prodloužit dobu, po kterou je informace aktivní, tedy i snadno vyvolatelná z paměti. Důležité je uvědomit si, jaké informace paměti nabízíme. Jsou-li to nesmysly, jež v podstatě k životu nepotřebujeme, pak můžeme hovořit o jakémsi paměťovém balastu, který paměť opravdu zbytečně zaplňuje. A kde vlastně leží paměťový limit? To stále ještě nevíme. Na to bychom museli mít ohromné množství testovacích osob, jež by se paměťovému tréninku věnovaly profesionálně a dlouhodobě.

Mohou mít příznivý vliv na paměť vitaminy, minerály nebo nějaká speciální výživa?

Kvalitní a zdravá strava má na paměť skutečně velký vliv. Zajímavé je, že v paměťovém sportu spousta vynikajících soutěžících nejedla maso. Co se týče vitaminů, nejdůležitějším je vitamin B a všechny jeho podskupiny. Z minerálů bych zmínila dostatek hořčíku, draslíku a zinku. Také je třeba dbát na pitný režim: 1,5 až 2 litry čisté vody denně představují množství, které se dá zvládnout. Nejlepší je postavit si litrovou láhev na pracovní stůl, aby nám v průběhu dne připomínala, že je třeba tělu dodávat tekutiny.

Ještě poprosíme o závěrečnou radu, jak máme probudit svou „lenivou" paměť...

Pokud chcete dosáhnout lepší paměti, upravte svoji stravu, začněte sportovat a osvojte si techniky paměťového tréninku. Jestliže nejste sportovní nadšenec, stačí i rychlejší chůze na čerstvém vzduchu, alespoň 20 minut. Přestaňte doslazovat a chuť na sladké zahánějte třeba oříšky s rozinkami nebo ovocem. Pijte, pijte, pijte OE ne alkohol, nýbrž čistou vodu. Pusťte se třeba do učení cizího jazyka, pravidelně čtěte knihy nebo si zahrajte scrabble. Vše vyžaduje trpělivost, ale ovoce se dostaví. Stačí na sobě krůček po krůčku začít pracovat. A kdo se rozhodne pro paměťový trénink, toho ráda uvítám na seminářích. 

Mozek je velice složitý orgán, o kterém již spousty věcí víme díky technickému pokroku, ale ještě je toho hodně, co je třeba objasnit - kupříkladu jak je to vlastně s jeho kapacitou. Každopádně výsledky mnoha experimentů ukazují, že kapacita naší krátkodobé paměti je velice omezená, avšak právě tréninkem je možné zlepšit nejen paměť krátkodobou, ale i dlouhodobou. 

Pokud si chcete opravdu zapamatovat telefonní číslo nebo příjmení představované osoby, hledejte nějakou spojitost s informacemi, jež máte již dlouhodobě uloženy v paměti, tzn. vytvářejte asociace s již uloženou informací. Chcete-li si zapamatovat např. jméno paní Šperlová, stačí si uvědomit, že se ve slově schovává slovo perla -  informace, která u většiny leží v paměti již mnoho let. Lze si tedy představit, jak na mne daná osoba špulí rty, za kterými se schovávají zuby jako perličky. 
Již po 2-4 týdnech každodenního aktivování schopností potřebných k ukládání informací (tedy např. logiky, schopnosti používat asociace) dokážete navýšit paměťový výkon minimálně asi o 50 %. Osvojíte-li si i konkrétní paměťové techniky, bude za tuto časovou jednotku a intenzitu používání paměťový výkon ještě vyšší. 

480p 360p 240p
8 potravin pro lepší paměť a koncentraci

V rámci rozvojového vzdělávacího projektu Brillant Brain (www.brillantbrain.com), který založila Michaela Karsten, jsou pořádány jedno- či vícedenní semináře, v České republice nebo i v zahraničí (např. na Mallorce). Zájemci se naučí, jak správně zacházet s pamětí, seznámí se s řadou paměťových a učebních technik či strategií (např. na číselné informace, cizí jazyk, příprava na prezentaci nebo projev), zjistí, jak se motivovat k učení, jak učební proces zefektivnit a jak snížit pocit stresu ze zapomínání. 
Zajímavou otázkou je vliv pohlaví na paměť. V paměťových soutěžích ženy dosahovaly vysokých paměťových výsledků za nižší počet tréninkových hodin. Ale ve špičce tohoto sportu jsou převážně muži. Zřejmě proto, že na proces ukládání informací má jistě vliv i motivace a soutěživost. A za tyto dvě vlastnosti jsou zodpovědné pohlavní hormony - konkrétně testosteron, kterého mají muži v těle více než ženy. Z národností jsou na soutěžích velice úspěšní Němci, Skandinávci a Číňané.

„Manžel (též paměťový expert) i já se tématem paměť a učební proces zabýváme již po mnoho let. Dá se říci, že je to více náš koníček než práce. Jinak se ale považujeme za normální smrtelníky, ne za roboty. Zapomínání je fyziologickým procesem, který se samozřejmě vztahuje i na nás. Akorát díky tomu, že víme, jak na paměť, se tento proces snažíme brzdit či zmírňovat nebo spíše,nabízet‘ informace paměti v takové formě, která je pro ni přijatelná. Ale i u nás najdete kalendář, zásadně však v papírové formě, nikoli elektronické. Také to doporučuji na seminářích - kdo nechce zapomínat termíny, měl by využívat psané papírové formy diáře,“ radí Michaela Karsten.

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.