Vědci: Porucha spánku může signalizovat Parkinsonovu nemoc! Jak ji včas odhalit?
Dobrý a dostatečně dlouhý spánek je zcela zásadní pro fungování celého těla, zejména pak mozku. Posiluje se při něm obranyschopnost těla a také snižuje riziko obezity. Kromě toho může být prvním signálem vážné nemoci.
Problematikou spánku se dlouhodobě zabývá Neurologická klinika 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vědecké výzkumy se v poslední době soustředí také na teorii, podle které může porucha spánku signalizovat vážnou nemoc, konkrétně Parkinsonovu.
V letech 2016–2019 řešili lékaři vědecký grant, v němž se zabývali poruchou chování v REM spánku, to ja fáze spánku provázená pohyby očí, ztrátou svalového napětí, změnami srdeční činnosti. U dospělého tvoří cca jednu čtvrtinu z nočního spánku, u malých dětí až dvojnásobek.
První varování před Parkinsonem
Špatný průběh REM fáze pak může být právě varováním. „Tato nemoc představuje období před propuknutím neurologických nemocí, jako je například Parkinsonova nemoc. Zatím není lék, který by zpomalil nebo zastavil postup neurodegenerace, která tyto pacienty postihuje. Lékaři v rámci grantu hledali jiné projevy této nemoci pro její jednodušší screening. Jednou ze zkoumaných oblastí byla analýza hlasu a řeči, kterou jsme rozvinuli ve spolupráci s Elektrotechnickou fakultou ČVUT. Automatická analýza spontánní řeči je totiž schopna odhalit změnu řeči typickou pro Parkinsonovu nemoc ještě ve stádiu RBD,“ vysvětluje složitý problém prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.
Kromě toho se klinika dlouhodobě zabývá zejména výzkumem narkolepsií, což je stav, kdy mozek není schopen standardně regulovat normální cykly spánku a bdění. Dalším problémem je idiopatická hypersomnie (nespavost z neznámého důvodu), poruchy spánku dětského věku a poruchy chování v REM spánku.
Pozdní usínání kvůli obrazovkám
Nejčastější poruchou, se kterou se lékaři na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN u dospívajících setkávají, je zpožděná fáze spánku a bdění s pozdním usínáním i probouzením. Na zvýšeném výskytu se podílí nadměrné používání smartphonů, tabletů a počítačů ve večerních hodinách, jejichž obrazovky vyzařují modré světlo, které potlačuje vyplavování spánkového hormonu melatoninu. Porucha bývá často spojena s dalšími psychiatrickými problémy a má závažné sociální důsledky. Doporučená léčba je pacienty často odmítána a dle výsledků sledování kliniky ji akceptuje pouze přibližně 20 procent pacientů.
„Spánek je nezbytný pro regeneraci našich tělesných i duševních sil, posiluje paměť, kreativitu i imunitní procesy; omezuje vznik obezity a dalších projevů metabolického syndromu, a tím snižuje riziko infarktů, cévních mozkových příhod i cukrovky. Odplavováním toxických látek v průběhu noci snižuje riziko vzniku Alzheimerovy demence. Přiměřeně dlouhý a kvalitní spánek je důležitý jak pro dětský, tak i dospělý věk. Poruchy spánku zvláště u dětí a v průběhu dospívání jsou spojeny s řadou vývojových problémů, jako jsou například porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo autistické spektrum poruch, dále s poruchami nálady, a to nejčastěji depresivními stavy, i poruchami příjmu potravy,“ říká přední česká odbornice na spánkovou medicínu prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. z Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Ideální doba spánku? Polovina lidí ani neví, že má problém
Další výzkum lékařů Neurologické kliniky se týká dospělých pacientů, kteří si do té doby nestěžovali na potíže se spánkem. „Ukázalo se, že ideální kvalita spánku je v části populace vzdálená skutečnosti,“ uvádí profesor Šonka.
Jak dále odborníci zjistili, kvalita spánku je snížena při pití alkoholu a kouření cigaret, obstrukční spánkové apnoe, kdy je snížené okysličení těla kvůli poruchám dechu, pak zásadně souvisí s vyšším body mass indexem (BMI). Výzkum, který probíhal na dobrovolnících starší 50 let, dokonce ukázal, že spánek přiměřené kvality byl nakonec přítomen jen u 14 procent vyšetřených.
Odborníci na spánkovou medicínu zkoumají také nadměrnou denní spavost, tedy nedostatečnou bdělost, která nejčastěji souvisí se zkráceným nebo nekvalitním spánkem, ale může být i projevem centrálních hypersomnií – narkolepsie a idiopatické hypersomnie (nadměrná spavost bez příčiny). Jde o nepříliš časté nemoci, na které se málo myslí, a nemocní jsou proto správně diagnostikováni až po dlouhé době.