Višněvského balzám: Na co se hodí a kdy může uškodit?
Pamatujete si ještě na Višněvského balzám? V dobách našeho dětství byl velmi oblíbený. V poslední době o něm ale není vidu ani slechu. K čemu je dobrý a používá se ještě?
Na takzvaný „višňák“, kterému se někdy říká i černá mast, nedá lékařka Lucie Nováková dopustit. Má totiž velmi dobré dezinfekční účinky, a používá se proto proti nejrůznějším zánětům. Postižené místo ohraničí a pomůže k odstranění hnisu a následně k úplnému zahojení.
„Višněvského balzám neboli „višňák“ používám velmi ráda, je to osvědčený lék na spousty neduhů. Bohužel musí pacienti přetrpět jeho nelibou uzenou vůni,“ podotýká Nováková. A co způsobuje zmiňovaný uzený odér? Podívejme se na složení „višňáku“. „Skládá se totiž ze 100 gramů ricinového oleje, dále ze sloučeniny bizmutu, 3 gramů bromu a z 5 gramů bukového dehtu – odtud ta úžasná vůně,“ popisuje odbornice.
Dá se použít i jako dezinfekce po odstranění klíštěte
Díky tomu, že balzám urychluje regeneraci tkáně, je ideální i na zanícené záděry kolem nehtů, na akné či na různé boláky na těle. „Často jej používám jako doplněk léčby erysipelu (růže), flegmony, celulitidy (zánět tukových buněk), při abscesech na těle, při zánětech podpažních potních žláz, při zánětu povrchovým křečových žil, při zánětu vlasových váčků, eventuálně i při zánětu žil například po injekci či odběru krve,“ vysvětluje Nováková s tím, že pokud pacient dokáže tolerovat vůni, dokáže pomoci při většině povrchových kožních zánětů.
VIDEO: V jakou hodinu pravděpodobně chytnete v parku či lese klíště?
„Ráda ho používám i jako dezinfekci po odstranění klíštěte,“ zmiňuje lékařka. Výhodou je, že Višněvského balzám se může aplikovat i dětem. Kromě výše zmiňovaného se hodí i k léčbě různých červených fleků na kůži (flegmona), k hojení nežitů, hlíz či k odstraňování hnisavého zánětu nehtového lůžka. Využijete jej ale i při zánětu povrchových křečových žil či podpažních potních žláz.
„Višňák“ může i uškodit
A kdy je lepší jej nepoužívat? „Nedoporučuji jej dávat do otevřených hlubokých ran či při alergii na jednu z výše jmenovaných látek, které „višňák“ obsahuje. Pacient by se měl i vyvarovat pobytu na slunci, jelikož je balzám fotosenzitivní a došlo by k zarudnutí místa aplikace,“ vysvětluje oslovená odbornice s tím, že jediná věc, na co višňovského balzám nezabírá, jsou bolesti. A kde balzám koupíte? Klasicky v lékárně a bez předpisu.
Kdo je autorem „višňáku“?
Balzám se používá po dlouhá desetiletí už od roku 1927. Jak správně tušíte, objevil jej jeden vojenský chirurg Alexandr Vasiljevič Višněvskij. Původně tak byl používán zejména na různé typy střelných poranění. Podotkněme, že peruánský balzám byl kvůli své ceně ve složení časem nahrazen levným březovým či bukovým dehtem.
