Ježíšek či Black Friday nejsou receptem na vnitřní žal dětí a teenagerů
6 000 sebevražd a 5 000 sebepoškozování. To je loňská bilance těch nejnáročnějších témat, která řešili konzultanti Linky bezpečí. Letošní trend je bohužel obdobný. Nejznámější a nejvytíženější anonymní krizová linka pro děti a studenty do 26 let přitom na první zavolání kvůli své kapacitě odbaví jen polovinu dětí, které se na ni denně obrátí.
“Problémy dětí rostou do šířky i do hloubky, vyrůst musíme i my jako organizace,” říká ředitelka organizace Soňa Petrášková. Tato krizová služba odbaví každý rok přes 100 000, kolem 10 000 každý měsíc. Zatímco v prvních letech jejího fungování šlo o problémy dětí spojené s fyzickým dospíváním, například sexuálním vyzráváním, první menstruací, první hádkou s kamarádkou nebo rozchodem s přítelkyní, skladba problémů se od té doby zásadně změnila. “Dnes jsme krizovou linkou v pravém slova smyslu. Výše zmiňovaná témata už jsou v našich hovorech marginální, třetina všech témat se týká velmi náročných psychických stavů jako jsou úzkosti a deprese, na které nasedají další problémy včetně sebepoškozování a sebevražedné tematiky. Řešíme 14,15 hovorů denně, kdy se děti sebepoškozují, nejčastěji aby se vyrovnali právě s velkým vnitřním psychickým tlakem. Ještě vyšší denní počet hovorů připadá na sebevražednou tematiku - od myšlenek až po započaté pokusy, v jejich rámci spolupracujeme se záchrannou službou, toxikologicko informačním střediskem, někdy i Policií ČR.”
Roste poptávka ze strany dětí a teenagerů i náročnost a s tím spojená časová dotace samotných hovorů. Trápení, která dříve utišil deseti nebo patnáctiminutový hovor, v jehož rámci je dítě vyslyšené a nesouzené, dnes nahrazují delší hovory, ve kterých mladí řeší závažná témata spojená s psychickým prožíváním, někdy jde až o existenciální krize. Děti, dospívající a mladí dospělí hledají své místo ve světě, který je zmítán válečnými konflikty, dopady zhoršujícího se životního prostředí, finanční nestabilitou a také krizí hodnot, protože v dětství vštěpované ideály nejsou těmi, které pak společnost skutečně oceňuje. “Mladí mohou mít pocit, že jim naše generace odkázala na výkon orientovaný, rozbombardovaný svět, ve kterém se cení přetvářka a hraní rolí. Jenže vytváření a nošení masek je pak přesně tím, co tíží duši. Je těžké být autentický, pokud autenticita, zahrnující i zranitelnost, únavu, nedokonalost, není oceňována. Navíc ji v sobě v dospívání teprve hledáte,” dodává Soňa Petrášková.
Vedoucí odborných služeb Linky bezpečí, pod které spadá nejen nepřetržitá telefonní linka 116 111 ale i služby chatu a e-mailu, Kateřina Lišková potvrzuje, že konzultanti linky tráví s dětmi stále delší čas. “Průměrná délka hovoru se prodlužuje, je to nutné, protože chcete-li účinně pomoci ve vypjatých situacích, musíte klientovi dát čas a jít jeho tempem. Naši interventi mají i hodinu trvající hovory, v jejichž rámci zaznívá pláč, strach, skutečné téma hovoru se postupně rozkrývá. Započatý hovor nemůžeme přerušit proto, že na linku čekají další volající, musíme každému, kdo se dovolá, dát čas, který potřebuje.”
S tím, jak roste četnost poptávky po službách Linky bezpečí i náročnost a hloubka samotných hovorů, vzrůstá i potřeba rozšiřovat samotnou Linku bezpečí. Ta za 30 let své existence odbavila již 10 milionů kontaktů, to je ze všech obdobných služeb zabývajících se duševním zdravím dětí zdaleka nejvíce. Statisíce dalších ale odbavit nezvládá.
Aktuálně zaměstnává Linka bezpečí kolem 80 konzultantů, kteří pracují v třísměnném, nepřetržitém provozu. Zdá se to hodně, ale vzhledem k extrémní psychické zátěži musí tito lidé pracovat na kratší úvazky a jejich počet nestačí na odbavení všech dětí které se na Linku pokoušejí dovolat. Dovolatelnost na první zavolání je aktuálně něco málo nad 50 %, Linka by jí ráda zvýšila alespoň k 80 %.
“Když se řežete, nebo už jste ve stavu, kdy přemýšlíte nad smysluplností vašeho bytí v tomto světě, žádný toastovač se slevou ani mobil od Ježíška váš vnitřní žal neutiší. Jde o rychlou radost, která jen na krátko přelepí vnitřní díru. Potřebujete vyslechnout a pomoci,” dodává Soňa Petrášková. U dětí je ale přirozené stydět se s některými obtížemi svěřit rodičům či blízkým - nechtějí je zatěžovat nebo se bojí odsouzení a tlaku na vyřešení problému, ve kterém se samy zatím jen stěží orientují. V tomto případě děti a mladí potřebují rychlou a dostupnou pomoc - psychologa, psychoterapeuta nebo právě anonymní a bezplatné krizové linky.
Linka bezpečí proto na letošní Vánoce spustila charitativní kampaň Přání Ježíškovi, v jejímž rámci upozorňuje na to, že skutečným přáním dětí je klidný domov. Přestože to vyslovené přání zmiňuje novou konzoli nebo oblečení. “Přispívat pravidelně na charitu a nezisk se Češi teprve učí. Jsme skvělí v jednorázových pomocích typu povodně, ale vzít si aktivity konkrétní neziskovky “za své” a pomáhat, se zatím učíme. Přitom pomáhá každá částka, není pravda, že malá částka “nemá cenu”. Má cenu, stejně jako každý hovor na lince, kterým dětem dáváme najevo, že “to má cenu”. Vždy stojíme na straně života”, uzavírá Soňa Petrášková.
Pomoci Lince bezpečí rozšířit své služby, a tím pomoci i Ježíškovi s těmi, často tajnými, přáními, které on vyřešit nedokážete, můžete v rámci akce Přání Ježíškovi. Díky, že pomáháte smysluplně.
