Makulární degenerace oka poškodí zrak i za pár týdnů. Jak ji poznáte?
Jedním z nejvážnějších očních onemocnění je věkem podmíněná makulární degenerace. Tímto onemocněním ve světě trpí zhruba 30 milionů lidí a je nejčastější příčinou slepoty u lidí ve věku nad 50 let.
Někteří pacienti na to, že se něco děje s jejich zrakem, přijdou náhodou, například, když si zakryjí jedno oko a zjistí, že na druhé nevidí. To, že jim při běžném koukání nepřijde zvláštní, že špatně vidí, je způsobeno tím, že mozek vyrovnává obraz získávaný z obou očí,“ říká vedoucí lékař Vitreoretinálního oddělení a makulárního centra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady MUDr. Miroslav Veith.
Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) postihuje oční sítnici, přesněji její část, která se nazývá žlutá skvrna (lat. macula lutea). „Jde o žlutavou oblast o průměru asi 5mm v centru sítnice, umístěnou přibližně naproti zornici, s největší koncentrací čípků, tedy buněk citlivých na světlo. Toto místo je důležité pro přímé vidění. Pokud dojde k jeho narušení, nemocný má problémy například se čtením, rozeznáváním obličejů, s přečtením čísla autobusu a podobně. V místě, kde zdravý člověk při přímém vidění běžně vidí obraz, nemocní s VPMD vidí tmavou skvrnu, přičemž mají zachované periferní vidění,“ popisuje oftalmolog.
Suchá a vlhká forma VPMD
VPMD má dvě formy. „Suchá forma je častější, její průběh je pomalejší a dochází při ní k úbytku a poškození sítnicových buněk. Tato forma se objevuje u 85 procent pacientů s VPMD,“ uvádí MUDr. Veith.
Vlhká forma se objevuje pouze u 15% pacientů, její průběh je však velmi rychlý, dramatický a k nevratnému poškození zraku při ní může dojít v řádu týdnů a měsíců. „Rozdíl od suché formy je v tom, že při vlhké formě dochází v sítnici k prorůstání cév do míst, kde za běžných fyziologických podmínek nemají být. Tyto cévy pak způsobují otok a krvácení s postupným vznikem jizevnatých změn, které již znamenají nevratnou ztrátu zraku,“ dodává oční lékař.
Hlavním rizikovým faktorem rozvoje VPMD je věk. U 25 % lidí ve věkové skupině 45-65 let jsou patrné některé projevy tohoto onemocnění. „Dá se říci, že tato nemoc je způsobena stárnutím oka. Otázka je, kdy a v jaké míře se projeví první příznaky,“ říká Miroslav Veith. Rizikových faktorů je mnoho. Mezi další patří genetická zátěž, ateroskleróza, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka, kouření, častý pobyt na sluníčku bez brýlí s ochranným UV filtrem, nekvalitní strava a znečištěný vzduch.
Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD), zejména její suchá forma, mívá pomalý nástup a pacient si často toho, že se s jeho zrakem něco děje, dlouho ani nevšimne a případné potíže připisuje zhoršení vidění nablízko. Mezi první příznaky onemocnění patří neostré vidění nablízko, mnohdy doprovázené zhoršeným viděním barev. Poté přichází pokřivení obrazu.
Léčba makulární degenerace oka
Rizikových faktorů rozvoje VPMD je řada, s léčbou je to však mnohem horší. U suché formy je terapie omezená na podávání přípravků, které zpomalují proces stárnutí oka a zvyšují jeho odolnost. Mezi tyto přípravky patří antioxidanty, a to například vitaminy A a C, selen a zinek a především karotenoidy – lutein, zeaxantin a mezozeaxantin.
„Jiná léčba v tuto chvíli neexistuje. To ovšem neznamená, že nemoc vždy končí ztrátou zraku. U mnoha pacientů dojde ke zpomalení či zastavení průběhu onemocnění,“ popisuje lékař. U vlhké formy, pokud pacient dorazí k lékaři včas, tedy v řádu týdnů od nástupu onemocnění, je možná terapie speciálními léky. Ty se aplikují po podání anestetických kapek tenkou jehlou přímo do oka.
„Injekce se dávají přes bělmo asi 4 milimetry od okraje rohovky. Oko je při aplikaci fixováno a výkon netrvá déle než 3 minuty. Injekce není výrazně bolestivá a většina pacientů ji vnímá jako krátký tlak či jemné štípnutí,“ přibližuje lékař.
Počet injekcí je velmi individuální, v průměru se aplikují zhruba 5x do roka. „Smyslem léčby je zabránit dalšímu růstu těchto patologických cév v sítnici, čímž docílíme nejen stabilizace, ale také zlepšení jak anatomického nálezu, tak i zrakové ostrosti,“ uzavírá MUDr. Veith.
Vzhledem k tomu, že léčba VPMD je velmi omezená, je dobré nepodceňovat prevenci. K té, kromě pravidelných očních vyšetření, patří i:
- konzumace stravy bohaté na antioxidanty, tedy ovoce a zeleniny obsahující karotenoidy a vitamin C,
- nošení brýlí s UV filtrem,
- omezení pobytu ve znečištěném prostředí,
- odpovídající léčba případných systémových onemocnění.
U VPMD, zejména u vlhké formy, je důležité počínající onemocnění podchytit včas. Pokud si člověk všimne, že se mu zhoršuje zrak, měl by neodkladně navštívit očního lékaře. Dojde-li k prokázání VPMD, měl by být pacient okamžitě odeslán na další odborné vyšetření.
„Pokud vyšetření prokáže nějaké známky suché formy VPMD, uskutečňuje se další kontrola dle doporučení lékaře, u vlhké formy je nutné zahájit léčbu co nejrychleji. Pokud vyšetření neprokáže známky probíhajícího degenerativního onemocnění, stačí další kontrola za 1 až 2 roky,“ doporučuje MUDr. Veith.
