Jak odpustit, i když máte pocit, že to nejde, a proč je to důležité | Moje zdraví

Jak odpustit a zapomenout? Čtyři kroky, které vám pomohou

Jak odpustit a zapomenout? Čtyři kroky, které vám pomohou
Problémy v manželství • Autor: iStock
13. dubna 2022 • 14:00

Asi každý z nás měl někdy v životě pocit, že se mu přihodilo něco, co nedokáže odpustit. Sobě nebo někomu jinému. Pocit křivdy, bolest, vztek, potřeba pomstít se a nikdy nezapomenout, to jsou nejčastější emoce, které tento stav provázejí. Přesto asi budete souhlasit s tím, že odpuštění je důležité. Bez něj se nepohnete dál. Jak odpustit, když má člověk pocit, že to nedokáže?

Proč je odpuštění tak těžké

Řada lidí vnímá odpuštění jako svou vlastní prohru. Nebo jako zradu svých hodnot. Že tím dáváte vinné osobě vlastně najevo, že se vlastně nic nestalo, že můžeme jet dál. Za druhé je odpuštění pro mnohé synonymem své vlastní slabosti nebo zranitelnosti. Jako by odpuštěním říkali všem: Pojďte a udělejte mi to samé! Znovu. Nic se vám nestane!

Video se připravuje ...
Podívejte se na zvyky lidí, kteří žijí ve šťastných vztazích.VIDEO 

Ale to není pravda. Především, odpustit neznamená zapomenout. Odpustit neznamená, že dovolíte, aby se stejná situace opakovala. A především: odpouštíte kvůli sobě. Co si o tom myslí ostatní, není vůbec důležité.

Proč je to důležité

Podle četných studií existuje souvislost mezi odpuštěním a zdravím. Karen Swartz, psychiatrička z Lékařské školy Johnse Hopkinse, tvrdí: „Chronický hněv vlastně udržuje vaše tělo v režimu boje, což vede ke změnám srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku a snížení imunity. Tyto změny pak zvyšují riziko onemocnění, jako jsou například deprese, nemoci srdce a cév a cukrovka.“

Odpuštění podle vědců tedy vede nejen k nižší hladině stresu a úzkosti, snížení rizika deprese a infarktu, ale snižuje krevní tlak, zlepšuje spánek a imunitu. Už z toho plyne, že odpustit znamená velkou službu pro naše tělo. A stejně tak i pro naši duši. Odpuštění znamená lepší přijetí sebe samého, což má vliv i na naše vztahy s ostatními lidmi. Když odpouštíme, stáváme se svobodnými a nenecháme žádné negativní emoce způsobené jiným člověkem, aby nás ovládaly a svazovaly.

Může se ale stát, že přesto, že toto všechno víte, odpustit neumíte. V takovém případě vám možná pomohou následující řádky. Čím začít?

Poddejte se svým emocím

Nemůžete se vyrovnat s něčím, co necítíte a co potlačujete. Dejte emocím volný průchod a prožijte si je.

Pokud jste naštvaní, najděte si způsob, jak hněv nebo zuřivost ventilovat. Pokud se vám chce křičet, jděte třeba do přírody, někam, kde se nebudete stydět, a křičte. Nestyďte se ani sami před sebou. Brečte, pokud se vám chce, bouchejte do věcí a hlavně – nenechávejte si věci jen pro sebe.

Napište dotyčné osobě (nebo i sami sobě) dopis. Nikdy ho nemusíte poslat, ale psaní vám pomůže ještě více popsat své pocity. A to i ve chvíli, kdy daná osoba je třeba mrtvá a je jasné, že se to nikdy nedozví. Neděláte to pro nikoho jiného, jen pro sebe.

Stejně tak může posloužit rozhovor s kamarádkou nebo terapeutem. Důležité je, abyste se během takového rozhovoru mohli plně otevřít a nepřemýšlet o tom, co si o vás ten druhý jenom pomyslí.

Lidé mají často pocit, že o jejich hněvu nebo emocích by měl vědět ten, kdo jim ublížil. Takový rozhovor je ale trochu riskantní, že se zvrtne ve zbytečně emotivní, až konfliktní. Člověk by měl s danou osobou mluvit ve chvíli, kdy je klidný a vyrovnaný, a to většinou v této fázi není. Případně za přítomnosti nějakého mediátora, nejčastěji terapeuta, který dokáže zabránit nejhoršímu.

Uzavřete minulost

Pokud jste dostatečně vyjádřili emoce, je načase věc uzavřít. Nechat ji minulosti. Nedovolit už emocím, aby ovlivňovaly váš současný stav. Uvědomte si, že jste se na tomto světě nenarodili proto, abyste byli oběti. Vždycky si řekněte: Teď je to na mně. Rozhodl jsem se, že chci žít bez zloby nebo pocitu ublížení.

Začněte psát novou kapitolu vašeho života. Pokud je to možné, nestýkejte se s danou osobou. Nebo si vytvořte nové hranice. Možná to bude těžké, obzvlášť, pokud daný člověk pochází z nejbližší rodiny nebo pokud vašemu jednání okolí příliš nerozumí. Ale vy se nemusíte nikomu zpovídat, vy teď musíte chránit sami sebe. Nyní neberte přílišné ohledy na druhé, teď jste prioritou vy sami.

Nikdo neříká, že to je napořád. Ne nadarmo existuje přísloví, že čas zahojí všechny rány. Ale je potřeba si ten čas najít.

Obrňte se trpělivostí

Odpuštění trvá dlouho. Emoce se mají tendence vracet a vy si můžete po měsících klidu najednou uvědomit, že jste stále ještě zranění nebo rozezlení. Pokud se objeví, jen si je uvědomte, ale nechte odplout. Už se v nich neutápějte. Soustřeďte se na věci a lidi, které milujete. Ti si zaslouží vaši pozornost.

Vezměte si ponaučení

Každá zkušenost – i sebevětší nepříjemnost nebo nespravedlnost – nás může obohatit. Pokud zůstaneme otevření, můžeme na svůj život najednou nahlédnout z nové perspektivy nebo získat nové postřehy. Ne nadarmo se totiž říká: Co tě nezabije, to tě posílí.

 

Autor: Pavla Skurovcová, Valentina Lebová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.