Je chození naboso doma zdravé? Co se děje s našimi chodidly?
V posledním roce doma trávíme velké množství času, a tudíž naší nejčastější obuví jsou domácí pantofle nebo nic. Avšak je pro naše nohy a tělo opravdu tak příjemné nechávat nohy volně bez bot? S jakými problémy se můžeme setkat?
Mohli bychom si myslet, že tím, že své nohy nemačkáme celé dny v botách, jim prospíváme. Naše chodidla by měla jásat. Avšak odborníci tolik ne.
Chodit doma bosí, nebo ne?
Jednoznačná odpověď na to, zda je zdravé doma chodit bosí, není. Záleží na typu povrchu, který doma máme, kolik času bosí trávíme a zda chodidlo i jinak procvičujeme. Fyzioterapeutka podologického centra PODOest Mgr. Ivona Postlerová, DiS., by v dnešních domácnostech chůzi na boso moc nedoporučovala, zejména proto, že ve většině domácností jsou tvrdé plovoucí podlahy. „Je třeba si říci, jakou činnost naše noha v domácím prostředí vykonává. Ve větší míře spíše sedíme, občas někam popojdeme a často pasivně stojíme, například při přípravě jídla v kuchyni. Poslední jmenované klade velké nároky na kostní a vazivové struktury chodidla. V případě, že naše noha je aktivní, zdravá a silná, nebude mít problém vyrovnat se i s těmito neideálními podmínkami bez obuvi. Naopak noha, která je celý den pasivně zavřená v nepohodlné botě, je ochuzena o přirozené stimuly a aktivitu. Stává se slabou a dysfunkční. Pokud ji doma bosou postavíme na pevnou rovnou podložku, spokojená určitě nebude,“ vysvětluje odbornice, jak naše nohy vnímají sice volnost, ale zároveň i chůzi po tvrdém povrchu. A protože doma nachodíme spoustu kroků, může se stát rovný povrch pro naši klenbu osudným. Kvalitní pantofle nám v tomto případě naopak pomohou udržet nohu v ideálním postavení. Podpoří klenbu, a tím pádem sníží i riziko vzniku či zhoršení bolestí zad, které mají svůj původ právě ve zborcené příčné či podélné klenbě.
Jaké problémy si můžeme způsobit?
Prvním signálem, že něco není v pořádku, jsou bolesti nohou a velmi často i zad. Naše slabá chodidla jsou přecitlivělá a dochází k přetěžování vazivových struktur chodidla, a tím mohou vznikat různé bolestivé stavy chodidel, jako jsou například bolesti v oblasti plantární aponeurózy, patní ostruhy, bolesti Achillovy šlachy, bolesti lýtek a v neposlední řadě také kolenních a kyčelních kloubů a páteře. V dolních končetinách stagnuje krev a lymfa, objevují se otoky. V neposlední řadě se také hůře adaptují na chlad a hrozí nastydnutí. „V takovémto případě je určitě na místě kvalitní domácí obuv, která je lehká, vzdušná, má dostatek prostoru pro volný pohyb prstů, s ohebnou podešví a umožňující správné rozložení opěrných bodů na chodidle. Důležité ale je těmto stavům předcházet a postupně nabízet ploskám adekvátní aktivitu a stimuly, například chůzí naboso v různorodém terénu v přírodě,“ radí fyzioterapeutka Mgr. Ivona Postlerová, DiS., kdy je dle ní velmi důležité své nohy vnímat a naslouchat jim. Například vhodnými pantoflemi můžeme vyřešit problém, který nás již dlouhou dobu trápil.
Jak své nohy doma procvičovat?
Zdravá noha se dokáže dobře adaptovat i na tvrdou podlahu a nebude mít problém s barefoot obuví či ponožkou. Důležité je komunikovat se svými chodidly, už jen sundat si v domácí obuvi ponožky může být pro někoho objevné. Velmi prospěšné je dle odborníků pak pro naše nohy cvičení s chodidly. „Cviků na procvičení nohou je mnoho. Úplně bude stačit, pokud si vsedě budete protahovat prsty, snažit se je roztáhnout do vějířku či zatnout v ,pěst‘. Můžete také sbírat předměty pomocí nohou, například si hrát s ponožkami, předávat si je jednou nohou do druhé. Lze také využít masážní míčky ,s bodlinkami‘, to je velmi dobrá masáž, relaxace i stimulace chodidla,“ uvádí jednoduchá cvičení fyzioterapeutka a dodává další tipy. „Sahejme si na chodidla, hýbejme prsty, vnímejme povrchy, po kterých přecházíme. I oslabenou nohu vyndejme několikrát za den z domácí obuvi. I doma můžeme nalézt různé stimuly. Ať už změny povrchů – rovná plocha, koberec, poházené různé věci po zemi, např. hračky, kabely atd. Využijme čas u čištění zubů. Můžeme si vytvořit desku s nalepenými oblázky, po kterých budeme přešlapovat, nebo různé chodníčky. Vyběhněme za každého počasí na zahradu, i když prší a je bláto nebo sníh. Stačí pár minut. Uvidíte, co to provede nejen s vaším chodidlem, ale i s celý tělem i hlavou.“
Když vyrazíme ven
Podobně jako ortopedické pantofle na doma i správné stélky poskytnou oporu vašim nohám. Když už se vydáme někam ven, měli bychom dbát na to, aby byla procházka pro vaše záda opravdovým přínosem. Chybět by rozhodně neměly všem, kteří si již teď jsou vědomi plochých nohou. O stavu vaší klenby vás také dokáže informovat během návštěvy fyzioterapeut a doporučit vám cviky pro její posílení. Díky tomu může někdy dojít i k vymizení bolestí zad. Pokud přemýšlíte o barefood obuvi, je jaro ideální dobou, kdy s ní začít. „Pokud přecházíte na barefoot, začněte v celoročním typu boty, tedy během jara nebo podzimu. Sandály a baleríny mají mnohem tenčí podrážku, proto je nedoporučuji. Pokud začínáte, dbejte na styl chůze. Tedy především choďte pomaleji, dělejte kratší kroky, našlapujte na celou patu a nevytáčejte palec do strany, špičky by měly směřovat dopředu,“ říká zkušená pedikérka Mgr. Veronika Morstein Matulová, zakladatelka podologického a fyzioterapeutického centra PODOest.
Opatrní dle odbornice musí být ti, kdo mají větší ortopedické problémy či výraznější problémy se zády a klouby. „Těm, kdo se potýkají se znatelnými problémy, doporučuji nejprve vyšetření fyzioterapeutem nebo podologem a případné navržení individuální stélky. Také u lidí trpících neuropatií ve větším rozsahu je barefoot obuv nevhodná. Tito lidé mají znecitlivělá nervová zakončení především na ploskách nohou, a tak nemohou vnímat povrch, po kterém chodí. V barefoot obuvi by mohli zakopávat. Neuropatií velmi často trpí diabetici, kteří by měli dbát na to, aby jejich obuv a stélka snižovaly plantární tlak, tedy je vhodnější speciální diabetická obuv,“ říká Mgr. Veronika Morstein Matulová, která doporučuje při jakýkoliv problémech navštívit odborníka.
