Ploché nohy u dospělých? Může za ně obezita, životní styl a špatná obuv
Ploché nohy lidé začínají většinou řešit až v dospělosti. Podle odborníků je to škoda, protože v dětství je náprava mnohem snazší.
"Nohy fungují jako opěrná část těla a případné porušení jejich funkce samozřejmě tyto poruchy řetězí do vyšších etáží. Mnoho lidí navštěvuje různé specializované ambulance (rehabilitace, ortopedie, neurologie) například s problémem třeba zad, ale málokdo se podívá, jak vůbec vypadá ten základ, báze, na které stojíme a pohybujeme se od prvních krůčků,“ otevírá téma MUDr. Marie Součková, primářka lékařského pediatrického centra na Praze 1 a prezidentka České pediatrické společnosti.
Proč o svá chodidla Češi nepečují?
Častou příčinou nedostatečné péče o nohy je jednak náš ne zrovna ideální životní styl, zmínit zde musíme bohužel i obezitu, svou výraznou roli hraje též tvarově i proporcionálně špatná obuv. Neumíme obout své děti a tento zlozvyk pokračuje i v dospělosti. Výjimkou není žena, která má lidově řečeno „kostky“, takzvaný hallux (vbočený palec), ale stále nosí boty na vysokém podpatku, čímž tuto deformitu ještě dále prohlubuje. Další věcí je, že nosíme módní a společenskou obuv celodenně. Což není dobře. Je třeba se doma i na pracovišti přezouvat, abychom nohám ulevili.
Co to jsou ploché nohy?
Opěrný bod naší přirozené chůze se nachází ve středu paty, druhý je v oblasti hlavičky páté nártní kosti a třetí v oblasti hlavičky nártní kosti palce. Pokud máme dobře uzpůsobenou klenbu, dokážeme správně chodit, redukovat různé zátěže, měkce dopadnout při skoku a podobně. Jestliže však klenba spadne, většinou se objeví jakoby dvojitý kotník, celý nárt se vytáčí, padá směrem do vnitřní strany a s ním se vějířovitě začnou rozbíhat nártní kosti, dochází k přetížení přednoží – váha se opírá o vnitřní část,“ uvádí lékařka.
Plochá noha může vést k rozvoji dalších zdravotních komplikací, jako jsou vbočený palec, patní ostruha, bolesti v pánvi, kyčlích, potíže s Achillovou šlachou. Získaná plochá noha vzniká vlivem vadného vývoje funkce – v důsledku nedostatečné péče v době růstu se tyto odchylky od správného postavení nohy posléze mohou zafixovat a stát se trvalými. U dospělých jsou na vině přetěžování, vliv nezdravé obuvi, stavy po úrazech, obezita. Mezi prvotní příznaky patří únava dolních končetin, otoky a pocit těžkých nohou.
Jak se vyšetřují chodidla?
Jde o to, co vlastně chceme zjistit a zda se potřebujeme podívat, jak vypadá kostěný aparát – tam je v každém případě důležité rentgenové vyšetření. Pokud chceme sledovat měkké tkáně, využijeme ultrazvukové vyšetření. Když máme podezření, že by se mohlo jednat o zánětlivé onemocnění, můžeme pacienta vyšetřit pomocí magnetické rezonance nebo scintigrafie,“ dodává MUDr. Součková.
„Vyšetřujeme také stav chodidel na různých přístrojích, kdy pacient stojí či chodí (vyšetření ve statice nebo dynamice). Dotyčný si stoupne na průhlednou desku – podoskop (nosnost až 150 kg), přičemž se zkoumá otisk chodidla a v počítači se měří indexy plochonoží. Zjišťujeme, zda dotyčný zatěžuje všechny prstce, které více, které méně, necháme ho přešlapovat, stát na jedné i druhé končetině…. Z toho zřetelně vidíme, zda je tam podíl nestability a z jakého důvodu. Chceme-li vyhodnotit skutečné tlaky chodidel, pak využíváme počítačový pedobarograf. Lze samozřejmě přijít i bez doporučení obvodního lékaře," upozorňuje odbornice.
