Jak nejvíc oslabíte imunitu? Stačí přechodit nachlazení | Moje zdraví

Jak nejvíc oslabíte imunitu? Stačí přechodit nachlazení

Jak nejvíc oslabíte imunitu? Stačí přechodit nachlazení
Imunitu nejlépe podpoříte absencí stresu a správnou životosprávou • Autor: iStock.com
6. srpna 2017 • 06:00

Imunitní systém mnohých z nás dostává zabrat. Často jej totiž zanedbáváme a nestaráme se o něj, jak bychom měli. Přitom nám pomáhá chránit před různými nemocemi. Pak jsou tací, kteří by svůj imunitní systém nosili na zlatém podnose, ale nemohou - jeho obranyschopnost je narušena. Co tedy dělat a jak o něj pečovat? 

K čemu si myslíte, že máte imunitu? Abyste si s ní zahrávali a dávali jí pořádně zabrat? Tak pozor na to! Imunitní systém máme jen jeden, a ten je pro člověka nezbytný. Přispívá totiž k udržení homeostázy (stálosti vnitřního prostředí) organismu. Pokud nám imunita v těle funguje, zabraňuje tvorbě infekcí a odstraňuje opotřebované, odumřelé i nádorové buňky. „Úzce také spolupracuje s naším hormonálním a nervovým systémem,“ podotýká Karola Haasová z Centra imunologie a mikrobiologie, Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem.

Chyby imunitního systému pak mohou vést k řadě onemocnění. „Člověk například není schopen zajistit dobrou ochranu proti infekci, buď od narození, tedy primární imunodeficity, což jsou život ohrožující infekce již po porodu, nebo sekundární - získané během života. Mezi ty řadíme například sníženou obranyschopnost při jiných onemocnění, třeba při cukrovce, ale i plicních a kardiovaskulárních onemocnění,“ vysvětluje odbornice a pokračuje: „Dále může chyba v imunitním systému způsobit alergická onemocnění. Může třeba vnímat pyly jako nepřítele, nerozpozná, že není důvod reagovat, že pyl není živý nepřítel, jako bakterie nebo vir, a je hypereaktivní. Nebo autoimunitní onemocnění, zde imunitní systém reaguje na své vlastní buňky jako na nepřítele a destruuje vlastní tělo - například revmatoidní artritida, kdy náš imunitní systém ničí klouby.“

Prevence je na místě

Jde tedy vůbec se před potížemi s imunitou bránit? Hlavní slovo mají sice naše geny a další onemocnění, která nás během života postihnou, ale velkou službu pro ni můžeme udělat my sami. Důležitý je pravidelný biorytmus, pohyb, vhodný pitný a stravovací režim. Velkou negativní roli hraje i stres. „Chybou velké části populace je, že přechodí nachlazení, lidé si vezmou antibiotika a tím to končí. Pacient se dostane do začarovaného kruhu nadužíváni antibiotik, neboť si ,vybije´ bakterie, které tvoří běžnou floru a na sliznicích se pak usídlí agresivní mikroby a chronická angina či chronické záněty plic jsou coby dup. To ale může následně zhoršit ostatní onemocnění, jako je cukrovka.“ říká Karola Haasová s tím, že dobrou prevencí je například i očkování proti chřipce.

Za vším hledejte geny

Jak už bylo řečeno, kromě špatných návyků tu hrají důležitou roli geny. „Je třeba počítat s tím, že pokud byli například rodiče alergičtí na pyl trav, jejich dítě bude ze sedmdesáti procent také alergické. Geny ovlivnit nelze. Ale dobrou životosprávu a dostatek zinku, hořčíku či vitamínu C situaci můžeme zlepšit,“ popisuje odbornice z Ústí nad Labem. Podle Haasové byl člověk s těžkou vrozenou poruchou imunity dříve předurčen ke krátkému a těžkému životu. Současná medicína už ale umí pomoci i těmto pacientům. Obecně platí, že lidé se sníženou imunitou například vlivem ozařování a chemoterapie by v období chřipkových epidemií neměli jezdit MHD a navštěvovat kina, divadla či plesy.

„Zkrátka nebýt tam, kde je větší kumulace lidí a kde je oslabený člověk více ohrožen nakažením, třeba kapénkovou infekcí. To znamená, laicky řečeno, že na vás někdo prskne v davu. Tito oslabení lidé se mohou chránit i očkováním, třeba proti chřipce, které je pro vybrané skupiny obyvatel zadarmo,“ doporučuje Haasová.

Strážcem naší imunity je slezina

Pro imunitní systém je velmi důležitá i slezina. Tento orgán má v našem těle několik funkcí. V dospělosti slouží jako filtr. Pohlcuje a destruuje poškozené nebo zanikající červené a bílé krvinky, bakterie a další nepotřebný materiál. Co se týče imunity, díky vychytaným antigenům mikrobů a virů jsou ve slezině aktivovány buňky, které produkují protilátky. Po odeznění reakce zůstávají některé tyto buňky jako paměťové. „Při následujícím setkání se stejným antigenem umožňují rychlou imunitní odpověď a pohotovou tvorbou protilátek. V případě ztráty sleziny pak nemusí být rychlá odpověď na infekce způsobená zejména bakteriemi a může dojít ke zhoršenému klinickému průběhu onemocnění,“ varuje Haasová. Proto se doporučuje po ztrátě sleziny sledovat hladinu ochranných protilátek proti těm patogenům, které jsou likvidovány protilátkami či se doporučuje očkování – například proti pneumokokům.





Autor: Daniel Mareš
 
Video se připravuje ...

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.