Dostatek vitamínů v prvních třech letech zásadně ovlivní naše zdraví i nemoci po celý život
Výživa dítěte je zásadní pro jeho zdraví po celý další život. Důležitou součástí stravy jsou vitaminy a minerály. Na tom nic nezměníme a přes pocit, že dítě přijímá adekvátní stravu, je dobré se na některé zaměřit.
Podle lékařů hraje výživa dítěte v prvních 1000 dnech života klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti. Genetické faktory totiž ovlivňují budoucí zdraví člověka jen z 20 %, „zbylých“ 80 % připadá na vnější vlivy včetně výživy. Výzkum provedený s více než 800 českými dětmi ve věku 6 měsíců až 3 roky ukazuje, že děti trpí nedostatkem některých vitaminů či minerálů.
O vitaminu D se mluví častěji
Začneme u vitaminu D, který dítě potřebuje ke správnému vývoji. „Je klíčový pro tvorbu, mineralizaci a hojení kostí po zlomeninách. Pomáhá tělu vstřebávat vápník a fosfor ze zažívacího traktu. Příznivě ovlivňuje funkci svalů, nervů, pulz a přiměřenou srážlivost a má kladný vliv na imunitu,“ říká MUDr. Marie Skalská z Pro Fit Institutu.
Podle některých výzkumů navíc vitamin D preventivně působí proti vzniku některých druhů rakoviny. K jeho nejbohatším zdrojům patří rybí tuk, tresčí játra a mořské ryby, dále mléko, vejce, maso a máslo. Najdeme jej rovněž v avokádu, banánech a v malém množství v obilných klíčcích. Ze slunečního záření (nebo po zhruba hodinovém pobytu na čerstvém vzduchu) získáme 80 % doporučené denní potřeby „déčka“. Doporučená denní dávka je pro kojence do půl roku 7,5 mg, od 6 měsíců do 3 (6) let a pro kojící matky je doporučeno denně 10 mg vitaminu D. V létě a dětem do 18 let stačí 5 mg denně.
„Béčko“ je důležité pro nervový systém
Významnou roli pro fungování organismu dítěte hrají rovněž vitaminy skupiny B, především vitamin B12. Je klíčový pro formaci červených krvinek a DNA a podporuje zdraví centrálního nervového systému. Jeho nedostatek může vyústit v depresi a úzkost, svalovou ochablost či naopak ztuhlost, nízký krevní tlak a problémy se zrakem. „Častý je deficit vitaminu B12 u sexuálně aktivních dívek - jeho spotřebu ovlivňuje hormonální antikoncepce,“ upozorňuje lékařka.
Vitamin B12 najdete ve zvířecích vnitřnostech, červeném a drůbežím mase, vejcích, mléce a mléčných výrobcích, fortifikovaných snídaňových cereáliích či kvasnicích. Děti ve věku nad 14 let potřebují 2,4 mikrogramu B12 denně, těhotné ženy 2,6 mikrogramu a kojící ženy 2,8 mikrogramu denně.
Vitamin C pro lepší hojení
Nejznámější a nejvíce populární je vitamin C. Nekorunovaný král mezi vitaminy pomáhá blokovat buněčné změny způsobené volnými radikály, usnadňuje hojení ran, uchovává silné kosti, šlachy, zuby, dásně a tkáně a urychluje průběh běžných nachlazení. Má podstatný vliv na obranyschopnost organismu, proto je důležité zvýšit jeho příjem během chřipkových onemocnění a při začátku školkové (školní) docházky.
Při jeho nedostatku hrozí únava, svalová a kloubní bolest, snadná tvorba podlitin, suchá pokožka, „změklé“ dásně, zdlouhavé hojení ran. Dítě je častěji nemocné a déle marodí. Dlouhodobý nedostatek vitaminu C se projevuje letargií a zvýšenou teplotou. Obvykle jej dítě přijímá v běžné stravě dostatek, v případech jeho zvýšené potřeby je však dobré ho kombinovat se synteticky vyrobeným vitaminem.
Doporučená denní dávka pro kojence a batolata činí 50 mg denně. Ve věku 4-6 let se zvyšuje na 55 mg, ve školním věku pokryjete denní potřebu dávkou 6580 mg. Vitamin C se neukládá do zásoby, proto je nutné jej přijímat pravidelně.
Vápník budovatel
Mateřské mléko je pro kojence plnohodnotné i v situaci, kdy některých živin, například vápníku, máte sama nedostatek. Jakmile dítě odstavíte, je potřeba se mimo jiné zamyslet nad vhodnými zdroji vitaminů a minerálů jak pro sebe, tak pro dítě. Dítě trpící nedostatkem vápníku je celkově drobnější a špatně se vyvíjí, hůře mu rostou zuby a jeho chrup se častěji kazí.
Do jednoho roku věku by dítě mělo přijmout 400 mg vápníku denně, ve věku od 1 do 10 let 600-900 mg, dospívající až 1200 mg. K bohatým zdrojům vápníku patří mléko (alespoň polotučné) a mléčné výrobky, šproty a další ryby, vejce, kapusta, brokolice, pórek, pomeranče, sezam, mák, oříšky, otruby, fazole, cizrna, ostružiny či rozinky. Vápník z živočišných zdrojů se v organismu vstřebává mnohem lépe než z rostlinných.
Nasazení vyšších dávek vitaminu C, beta-karotenu a selenu může například pozitivně ovlivnit astma. Vědci z Cornellovy univerzity zkoumali nutriční data více než 7500 dětí. Zjistili, že u dětí, které měly v krvi vyšší hladinu vitaminu C, beta-karotenu a selenu, byla mnohem nižší pravděpodobnost vzniku a rozvoje astmatu než u dětí s nižší hladinou těchto antioxidantů v krvi.
(zdroj: www.prevention.com)
Odborná spolupráce: MUDr. Marie Skalská, Pro Fit Institut
