Alergii můžete mít i na mrkev či při škrábání brambor. Nevěříte?
Slyšeli jste už někdy o alergii na zeleninu? Nebo si snad myslíte, že jí dokonce „trpíte“? Někdo může být výrazně háklivý i na obyčejnou mrkev. Dá se před touto alergií nějak bránit a může být pro pacienta i nebezpečná?
Zelenina je důležitým zdrojem minerálních látek, vitaminů, enzymů a vlákniny. Podobně jako u jiných potravin na ni ale bohužel může vzniknout alergie či zkřížená alergie.
„Pacienti, kteří jí trpí, pak musí ze svého jídelníčku vyřadit mnoho druhů zeleniny. Skoro nikdy se totiž nevyskytuje alergie třeba jen na mrkev,“ popisuje MUDr. Karola Haasová z Centra imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Náchylní tak můžeme být například na kořenovou zeleninu, jako je výše uvedená mrkev, nebo na petržel či na celer.
Jaké jsou příznaky alergie na zeleninu?
Projevy alergie na zeleninu jsou velmi pestré. „Nejčastěji jde o takzvaný orální alergický syndrom (OAS), kdy po požití zeleniny cítíme svědění, pálí nás rty, paty či jazyk. Může ale také dojít k otokům rtů i jazyka, což je obzvlášť nebezpečné,“ upozorňuje lékařka. Často se objevují i potíže s dechem. „Obvyklé jsou i kožní potíže. Častým příznakem tohoto typu alergie je i kopřivka. Kromě toho může na zeleninu reagovat i trávicí trakt. Pacient má silné průjmy, často zvací a má silné křeče,“ popisuje imunoložka.
Alergie na škrábání brambor nebo na kečup?
Mysleli jste si, že při škrábání brambor se můžete nanejvýš tak říznout? Své by o tom mohli vyprávět pacienti trpící takzvanou kontaktní alergií, u kterých se už při pouhé přítomnosti či manipulaci se zeleninou mohou objevit některé z výše popsaných příznaků.
„Některé alergeny, například v bramborách, jsou termolabilní. To znamená, že po tepelné úpravě se rozpadnou a k imunitní přecitlivělé reakci nedojde. V syrovém stavu nám ale způsobují výše zmíněnou kontaktní alergii,“ uvádí Karola Haasová a pokračuje: „Jiné alergeny jsou zase termostabilní a škodí nám i po jejich tepelné úpravě. Pokud tak „reaguji“ na rajče, můžu mít příznaky alergie třeba i při konzumaci rajčatového protlaku či kečupu.“
Proč zrovna zelenina?
Ptáte se, co konkrétně pacientovi na zelenině může vadit? „Alergii máme v podstatě na v plodech obsažené bílkoviny či na pyly, které ulpěly na povrchu rostlin. Dochází pak k aktivaci imunitního systému, který nerozezná, že například mrkev není nebezpečný mikrob či vir, a zahájí reakci,“ vysvětluje lékařka.
Co je to zkřížená alergie?
Vedle reakcí na jednotlivé potraviny se nejčastěji objevují i takzvané zkřížené alergie. „Pacient tak může a zároveň nemusí snášet pyl a k tomu může trpět alergií na potraviny. Jedná se o podobnost – stejnou sekvenci aminokyselin tvořících bílkovinu, například mezi pyly stromů a ovocem a zeleninou. Projevy zkřížené alergie jsou pak podobné jako u „pravé“ alergie,“ říká Karola Haasová.
Jak se alergii na zeleninu bránit a jaká je prevence?
Není to zrovna jednoduché. Jedinou obranou podle MUDr. Haasové je „vystopování“, na jakou zeleninu můžeme být alergičtí. „Důležitou roli zde hraje anamnéza, to znamená záznam o příznacích – kdy a co jsme jedli a následné odstranění těchto potravin z jídelníčku,“ uzavírá imunoložka.