Vše o mozku: Co může za špatnou paměť, jak zlepšit jeho výkon a čím ho krmit?
Mozek je největší „sobec“ v lidském těle, protože spotřebuje nejvíce „paliva“, které tělu dodáváme. Jako řídící orgán si to však může dovolit.
Mozek řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, ale také myšlení, paměť či vnímání emocí. Jeho objem je asi 1450 cm3 a váží asi 1300−1500 g, tedy zhruba 2 % lidské hmotnosti. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje až biliarda cest, které se nazývají synaptická spojení. Každá jeho část plní své specifické úkoly. Co by se stalo, kdyby člověk přišel o část mozku? „Čím větší deficit, tím menší prostor pro plasticitu mozku − to znamená, že jiné části mozku převezmou funkci jen do té míry, do které mohou. Velmi záleží na tom, o kterou část by mozek přišel. Jedna část například kontroluje motorické funkce druhé poloviny těla. Pokud tato část zanikne, zanikne i její funkce. V mozku jsou však také integrační centra, jež propojují většinou kognitivní (poznávací) funkce. Jejich omezení možná bude pociťovat pacient, ale mohou být napohled nepatrná,“ říká neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, M.D., FACP.
Čilý dopravní ruch
„Mozek novorozence je jako prázdné pole, ve kterém se postupně vydupávají stopy vlivem nových zážitků a zkušeností,“ vysvětluje neurolog. Každý nový poznatek je pro mozek velice stimulující. Mozek chce totiž neustále získávat nové informace a k tomu potřebuje neustále porovnávat. V každé vteřině se rozhoduje, která informace je pro něj důležitá, a proto nepřetržitě vyhodnocuje.
Mozek muže a ženy opravdu nejsou stejné
O rozdílech mezi mužským a ženským mozkem se vypráví mnoho anekdot. Žena má mozek a ruce v činnosti vlastně pořád, je schopna provádět víc činností najednou. Má široké periferní vidění a umí rozeznat i lehké nuance barev. Lépe slyší vysoké frekvence hlasu (dětský pláč), rozumí lépe emocionálnímu podtextu lidského hlasu a může současně mluvit a poslouchat. Příslušnice ženského pohlaví vnímají, co se jim říká, aniž by se při tom musely dívat do očí. „Zatímco ženy rády mluví, většina mužů je naopak nemluvných, což jejich partnerky už po tisíciletí dohání k pláči. Muži se totiž při lovu a čekání na kořist mezi sebou řídili řadou neverbálních signálů. Stavidla řeči se u mužů většinou uvolňují v situaci, kdy alkohol či jiná droga oslabí bariéru střežící oblast komunikace,“ vysvětluje neurofyziolog a profesor fyziologie a farmakologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc.
Žena může při komunikaci za den vyslovit 6000−8000 slov. Spolu s dalšími zvuky, gesty a signály těla to dělá dohromady denně okolo 20 000 „slov“. Muž použije za den jen asi 7000 „slov“. Muži mají větší a lepší schopnost prostorové orientace: Díky tomu kdysi vystopovali mamuta a vrátili se s ním domů, dnes jim nedělá problém řídit ve tmě a podélně zaparkovat na první dobrou. Lépe vnímají zvuk spojený s pohybem. „Muže v jedné vteřině probudí zvuk větvičky narážející v noci na okno,“ popisuje v článku publikovaném v časopise Vesmír neúnavný popularizátor vědy profesor Vyskočil.
Rychle zpět k lepšímu výkonu
Potřebujeme-li mozek aktivovat a probudit, začneme zívat. Zíváním přivedeme do plic a následně krví do mozku více kyslíku, což mu dodá potřebnou energii pro přemýšlení. Další příval kyslíku se do mozku dostává prostřednictvím pohybu na čerstvém vzduchu. Chcete se lépe soustředit? Pusťte si hudbu. Vnímané zvuky zvyšují průtok krve v mozku, prokrvují jej a posilují koncentraci. Záleží však také na tom, jak je člověk „nastavený“. Někomu se lépe pracuje, když při tom ve sluchátkách poslouchá hudbu, jiný se naopak lépe soustředí za úplného ticha.
„Mozartův efekt“ je nesmysl
Má přehrávání hudby v těhotenství a po narození vliv na zlepšení mozkových funkcí? Je dítě, které poslouchalo Mozarta, chytřejší než ostatní? „Já si myslím, že obecně to není pravda. Termín ,chytřejší‘ se totiž nedá vědecky kvantifikovat,“ vysvětluje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, M.D., FACP a pokračuje: „Když používáme slovo chytří, musíme definovat, co je to chytrost. Zvýšené IQ? Zvýšená schopnost přemýšlet a rozhodovat, a pokud ano, tak o čem? Nebo vyroste z dítěte, jež poslouchalo Mozarta, dospělý s lepší povahou, s větším pocitem životní pohody? Pokud bychom takový efekt měli změřit, pak jej musíme porovnat s někým nebo s něčím za úplně stejných podmínek. Je ovšem pravda, že hudba více než cokoli jiného, co člověk vnímá, aktivuje nejvíce částí mozku najednou.“
Jedlík, kterého živíme
Mozek jako řídící centrum lze považovat za nejsobečtější orgán v těle. Každý den spotřebuje asi 25 % veškeré energie. „Závisí na množství a kvalitě ,benzinu‘, který mozek jako motor dostane − krve, kyslíku, nutrientů. Když to vezmeme ještě z jiného konce, kardiovaskulární nemoci, kuřáctví či diabetes ovlivňují strukturu cév v celém těle. To vede k tomu, že mozek začne trpět velice vážnými důsledky onemocnění (mozkovou mrtvicí). Jinak si mozek vystačí s normální, vybalancovanou dietou,“ říká doktor Stránský.
Může nás také napadnout, zda podobně jako u imunity existuje souvislost mezi tím, jak jsou osídlena střeva, a kondicí naší mysli? „Toto spojení nemá přímou souvislost, ale jsou určité stavy, při nichž o jistou souvislost může jít. Například pacienti s Parkinsonovou chorobou mají zažívací trakt osídlený jinými bakteriemi a organismy než lidé, kteří tu nemoc nemají; my ale nevíme, zda je to příčina, nebo důsledek onemocnění − je to jako pátrat po tom, zda bylo dřív vejce, nebo slepice,“ dodává doktor Stránský. Stavů, které souvisejí s takzvanou malabsorpcí (špatným vstřebáváním živin), což má dopad na funkce mozku, je však mnohem více.
Učte děti jazyky
Posiluje mozek, učí-li se dítě od útlého dětství kromě mateřštiny další jazyk? „Je to prokazatelně výhoda. Dítě se sice většinou naučí mluvit trochu později, protože si musí zvyknout na dva jazyky, zároveň se ale naučí přeskakovat z jedné řeči na druhou, vybuduje si v mozku dvě paralelní ,ústředny‘ pro řeč, má bohatší chápání slov a slovníků a získá širší zkušenost s kulturou a vypěstuje si obecně lepší a hlubší schopnosti pro vyváženost, rozhodování a pro řešení určitých problémů,“ říká MUDr. Martin Jan Stránský.
Čtěte spíše z papíru
Učit se číst z tištěného papíru je mnohem efektivnější než z obrazovky. „Při čtení z papíru, kdy každé slovo je jakási kaligrafie, si totiž slova lépe zapamatujeme: Jsou zarámována na určitém místě celkového obrazu. Navíc tím, že držíme papír v ruce v určitém úhlu a vzdálenosti od očí a otáčíme stránky, používáme další části mozku, které posilují hlubší uložení čteného do paměti. Děti, které se v rámci různých studií učily z učebnic, měly konzistentně lepší výsledky než děti, jež četly z počítače,“ uvádí neurolog.
Intuice slepých
Jak se mozek vyrovnává se situací, kdy přijdeme například o zrak? Posílí se jiné smyslové části? „Určitě nebudeme mít lepší čich, ale máme lepší sluch a pravděpodobně i hmat. Nejzajímavější však je, že lidé, kteří jsou zraku zbaveni, rozpoznají, kde se co nalézá; jako kdyby to viděli! Velice však záleží na tom, kde přesně se příčina onemocnění nachází. Domníváme se, že zrak funguje jak vědomě, tak nevědomě. Určité části mozku nepotřebují ani registrovat vědomí, že je tma nebo světlo, a posílají impulzy do dalších částí mozku. To může fungovat jako jakási intuice slepých,“ vysvětluje MUDr. Martin Jan Stránský.
Paměť zlobí z různých důvodů
Na kteroukoli funkci mozku vyžadující vědomou účast má spolu s metabolismem obrovský vliv celkové psychické ladění. „To platí i třeba pro někoho, kdo hraje tenis, golf nebo se prostě snaží o docílení nějakého výkonu. Když je hráč citově rozhozený, nebude hrát dobře. Stejně tak, když máte špatnou náladu nebo vás něco trápí, může vám vynechávat paměť, nebudete si moci vybavit jméno nebo telefonní číslo,“ uvádí neurolog Martin Jan Stránský. Paměť může ženy pozlobit také například v menopauze. „V menopauze dochází v ženském těle k obrovským výkyvům. Kolísající nálady, stres či deprese přímo i nepřímo ovlivňují mozkové schopnost.“ Nejvíce problémů s pamětí vůbec nastává v souvislosti se stárnutím.
Stres nás obírá o racionalitu
Žijeme-li v chronickém stresu, můžeme mít halucinace, výpadky paměti, může dojít ke ztrátě racionality. Frontální lalok v našem mozku plní funkci „rozhodčího“, který zvažuje efektivitu každého rozhodnutí a brzdí jeho možné negativní, nerozumné dopady. V momentech stresu tyto „brzdy“ a „rozhodčí“ mizejí z pomyslného zápasu a „hráči“ si dělají, co chtějí. V takové chvíli třeba můžete vzít pušku a někoho zastřelit.
Dopřejte mozku spánek
Při dlouhodobé spánkové deprivaci dochází k poškození funkcí mozku, k psychickým dysbalancím. Mozek totiž během spánku „čistí plevel a třídí knihovnu“. Tato činnost je nesmírně důležitá pro naši psychiku a intelekt. Kdybychom chtěli zlepšit intelektuální výkony školních dětí o cca 10 %, stačí, posuneme-li výuku o půl hodiny ve prospěch delšího spánku. Skvělá doba nastává těsně před usnutím, kdy se nám podaří nechat myšlenky volně plynout − v této době přicházejí nejlepší nápady a myšlenky, protože v této chvíli se dává do úklidu mozkový „uklízeč“. Stojí za to si nápady a myšlenky okamžitě zaznamenat, protože když to neuděláte, odplynou s přicházejícím spánkem do nenávratna.
Ve dvou se to lépe táhne
O životě v páru se říká, že je mnohem lepší než život v osamělosti. „Obecně řečeno, žít s někým je prokazatelně lepší než žít sám, co se týče jak délky života, tak i pocitu spokojenosti. Mozek má totiž rád předvídatelnost a jakousi stabilitu, aby některé věci nemusel řešit pořád, což zároveň vede k tomu, že se stane líným, ale zase může mít větší pocit štěstí. Samozřejmě jde také o otázku povahy. Pokud souvislosti ještě více rozšíříme, tak život ve fungujícím páru rovná se spokojenost a klid, což vede k nižšímu krevnímu tlaku a delšímu životu obecně,“ uzavírá neurolog Martin Jan Stránský.
Zajímavosti, které nás fascinují
- V mozku je asi 100 000 mozkových buněk, přibližně stejně je hvězd v naší Galaxii. Od okamžiku narození ztratíme každý den průměrně 10 000 mozkových buněk.
- Kdybychom poskládali všechna nervová vlákna za sebou, obtočila by naši planetu asi 200x.
- Velikost mozku není úměrná inteligenci − ta je dána spíše množstvím propojení mezi mozkovými buňkami.
- Za to, že se bojíme při hororech, mohou takzvané zrcadlové neurony. Sedíme-li v kině a sledujeme strašidelný film, vnímáme periferně také vystrašené obličeje ostatních. Centrální mozkové buňky zapracují tak, že se začneme bát také.
- Sledování 3D filmů není pro mozek přirozené. Dokonce na něj může zareagovat pocitem únavy. Mozek umí zpracovat vjemy do perspektivy sám.
- Mozkové buňky se ničí už pár minut poté, co vypijeme skleničku alkoholu. Občasný drink nezpůsobí trvalou škodu, protože se poškozené buňky stačí nahradit, ale každodenní popíjení je pro mozek jednosměrnou letenkou k destrukci.
- Nemůžete dostat z hlavy jednu písničku? Mozek si propojil melodii s konkrétní činností nebo vjemem z chvíle, když jste ji slyšeli poprvé. Melodii a rytmus si pak vybaví pokaždé v podobné situaci.
Čtete nesmysl, ale rozumíte
VLYŠO NJEVO, ŽE NZEÁELŽÍ NA POŘDAÍ PSÍEMN VE SOLVĚ. JENIDÁ DLEŮITŽÁ VĚC JE, ABY BLYY PNVRÍ A PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPÁÉVNM MSÍTĚ. ZYBETK MŽŮE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO PŘOÁD BEZ PORBLMÉU PEŘČETŠ. JE TO PORTO, ŽE LIDKSÝ MEZOK NETČE KDAŽÉ PENSÍMO, ALE SVOLO JKAO CLEEK.
(Zdroj: Sdružení osob pro poranění mozku a jejich rodin Cerebrum, encyklopedie Lidské tělo, 100+1 zahraniční zajímavost)
Závislost na glukóze
Mozek potřebuje plynulou dodávku paliva v podobě glukózy. Pro svůj optimální výkon si odebere z krve pouze její potřebné množství. Nevyužitý zbytek se přeměňuje na glykogen, který se zčásti uloží v těle jako zásobárna energie pro horší časy, zčásti se mění na tuk. Neplatí tedy přímá úměra − čím více zdrojů glukózy (sacharidů) sníme, tím lépe bude náš mozek pracovat. Nejlepším zdrojem sacharidů jsou celozrnné potraviny a ovoce − obsahují také vlákninu, díky níž se glukóza uvolňuje do krevního oběhu postupně.
„Mezi hlavní jídla je dobré zařadit dopoledne a odpoledne malé svačiny tak, aby mezi jídly byl interval zhruba tři, nejvýše čtyři hodiny. Díky tomu hladina glukózy v těle zůstane stabilní a nenastane kritická situace, kdy mozek potřebuje pořádně zabrat, ale aktuální hladina glukózy na to nestačí a musíme počkat na její doplnění z rezerv (glykogenu). V důsledku toho intelektuální výkon poklesne,“ objasňuje vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice Tamara Starnovská.
Pro posílení paměti a koncentrace
Listy a semena ze stromu ginkgo biloba, nejstaršího stromu na zemi, patří k důležitým rostlinným léčivům. Působí antioxidačně, mají příznivý dopad na prokrvení a tím i výživu mozku, podporují posílení paměti i koncentraci. V současnosti je výtažek z ginkgo velkou nadějí pro lidi trpící stařeckou demencí − napomáhá zpomalit její postup. V určitých případech pomáhá i pacientům s Alzheimerovou chorobou. Výtažek z ginkgo působí také proti shlukování krevních destiček a tvorbě trombů. Dobré výsledky přináší při léčbě stavů po infarktu srdce a stejně tak po náhlých cévních mozkových příhodách. Zmírňuje hučení a zvonění v uších (tinnitus), pomáhá stabilizovat produkci spermií a zlepšit potenci.
Odborná spolupráce: MUDr. Martin Jan Stránský, M.D., FACP, Poliklinika Na Národní, Praha
Článek vyšel v časopise Moje zdraví. V aktuálním čísle se dozvíte, jak dosáhnout balancu mezi životem pracovním a soukromým. Čekají vás tipy, jak ulevit bolavým zádům, rozhovor s Ondřejem Gregor Brzobohatým, čtení o inkontinenci a další zajímavé tipy pro zdravý život. K dostání na stáních nebo v našem iKiosku.
