Bolí vás v krku? Pozor, většinou jde o virovou nákazu a nepotřebujete antibiotika
Velká část antibiotik v Česku je užívána zbytečně. Podle průzkumů lékárníků se každý pátý pacient mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti chřipce, nachlazení či viróze. Bolest v krku je další nemocí, kdy mívají pacienti často pocit, že bez antibiotik se nevyléčí. Není to pravda.
Pokud vás bolí v krku, nemáte jej příliš oteklý, takže můžete polykat, jde zřejmě o nějakou virózu. Lékaři uvádějí, že jen deset procent bolestí v krku způsobují bakterie – na ty zabírají antibiotika, zbytek jsou viry. Úlevu vám přinesou teplé, ale ne úplně horké tekutiny, nejlépe čaj s citronem. Pozor nedávejte jej do vroucí vody, zničil by se vitamin C. Pomohou také různé pastilky proti bolesti v krku.
“Podle účinných látek lze lokální přípravky používané k terapii nemocí hltanu a ústní dutiny zjednodušeně rozdělit do několika skupin,” vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová, vedoucí BENU Lékárny v Mladé Boleslavi. První jsou antiseptika (například Jox, Septolete, Neoseptolete, Orofar, Septofort, Neo-Angin, Strepsils, Septabene), pak antibakteriální léčiva (například Stopangin) a také protizánětlivá léčiva (například Tantum verde, Strepfen).
Z lékových forem lze použít pastilky, kloktadla či orální spreje. Při bolesti v krku je důležité také zvlhčování sliznice. K tomu je ideální například cucání bylinných pastilek (se šalvějí, islandským lišejníkem – pastilky Herbalmed, Isla) nebo popíjení Vincentky. K hojení podrážděné sliznice pak přispívají například pastilky Panthenol nebo Junior-angin.
Počkejte tři dny
Každý si musí vyzkoušet, co mu vyhovuje. Pomáhají také obklady. Zabalte si krk nejdříve do mokrého kapesníku nebo pleny a přes něj dejte třeba suchý šátek.
Rozhodně je nejlepší zůstat v posteli, pít hodně tekutin, které zvlhčují sliznice a odplavují z těla škodlivé látky. Jezte lehkou stravu s dostatkem vitaminů a také kvalitních bílkovin (libové maso), které podporují imunitu.
Pokud nepotřebujete neschopenku, dohodněte se svým lékařem, že k němu přijdete až třetí den. To je zhruba doba, kdy by se mohly projevit komplikace. Stává se totiž, že se k původně virovému onemocnění přidá bakteriální, které se může šířit z horních cest dýchacích – krku – do dolních cest dýchacích. Jednou ze zbraní, kterou organismus proti virům má, je zvýšená teplota, proto – pokud vás nebude příliš trápit – ji nesnižujte.
Jak poznáte angínu?
Zjednodušeně lze říci, že ten, kdo již někdy angínu měl, ji moc dobře pozná. Od běžné bolesti v krku se totiž liší tím, že vám nepomohou ani teplé, ani studené nápoje, ani pastilky proti bolesti v krku a také žádné léky na bolest těla či hlavy. Rovněž platí, že angíny mají častěji děti než dospělí – tedy pokud na ně vysloveně netrpí.
Každé polknutí bude utrpení, teplota bude stoupat a bude vás bolet celé tělo. Je to tím, že bakterie, které angínu způsobují, uvolňují do celého těla jedovaté látky. Angínu neboli tonsilitidu prostě na rozdíl od běžné bolesti v krku nepřechodíte. Jestli splňujete všechny příznaky, tak nespoléhejte na samoléčbu a běžte k lékaři.
Jednoduchý test rozliší bakteriální zánět od virového
Myslíte si, že dítě má horečku a opravdu už není čas jen na teplý čaj a Ibuprofen. Nemusí to být pravda. „Zvýšená tělesná teplota není dostatečnou informací pro určení diagnózy. Je důležité znát hladinu tzv. C-reaktivního proteinu – CRP. Podle jeho obsahu v krvi poté můžeme poměrně přesně rozlišit mezi bakteriálním nebo jiným, nejčastěji virovým, původem onemocnění. Zatímco první případ splňuje podmínky pro nasazení antibiotik, ve druhém se zpravidla stačí vyležet a léčit běžně dostupnými prostředky,“ vysvětluje doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Test CRP dělá už dnes v ordinacích většina pediatrů. Stačí k němu kapka krve. Test si můžete udělat i doma, koupíte ho v lékárně za zhruba 170 korun.
U dospělých je to složitější. Naznačit původ nemoci mohou až další vyšetření. Výsledky ale nejsou hned. Lékaři se nicméně domnívají, že je lepší počkat – buď na laboratorní vyšetření, nebo na to, jak se nemoc vyvine – než při prvním zakašlání předepisovat antibiotika. Pacienti to ovšem velmi neradi přijímají, chtějí být vyléčeni hned, přičemž si mohou škodit, protože antibiotika zabíjejí nejen špatné, ale i dobré bakterie.
Odmítači antibiotik
V posledních letech se ovšem kromě touhy po antibiotikách lékaři setkávají s opačnou tendencí – obavami z jejich používání. Dle lékárníků jde o extrémní přístupy, které mohou mít neblahé následky nejen pro zdraví samotných pacientů, ale i pro další generace.
„Antibiotika jsou na lékařský předpis, protože pouze lékař dokáže rozpoznat bakteriální infekci a zvolit nejvhodnější léčivý přípravek. Nadužívání antibiotik i zbytečné obavy z jejich užívání jsou totiž extrémy, které mohou poškodit vaše zdraví,“ říká prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba. V případě, že nejsou antibiotika užívána správně, snižuje se jejich účinnost nejen u pacienta samotného, ale nepřímo u celé populace.
Proč je tak nebezpečný vznik rezistence bakterií na antibiotika a jak to bakterie dokáží? Laicky řečeno, dělají to několika způsoby. Například změní povrch buňky tak, že do ní antibiotikum nevnikne, a tudíž ji nezničí. Změna povrchu však může vést také k tomu, že antibiotikum buňku nenalezne. Další obrana buněk je aktivní: Pomocí určitých látek – enzymů – dokáží antibiotika zneškodnit či v případě, že již do nich proniknou, tak je "vypumpují". A proč se to bakterie naučily? Velmi nadneseně lze mechanismus jejich obrany přirovnat k jedu na krysy. Už nezabere, protože krysy si mezi sebou předají informaci o škodlivosti dané látky. Hlavní příčinou vzniku rezistence vůči antibiotikům je proto jejich nadměrné používání. Antibiotika likvidují jen některé, zpravidla citlivé bakterie – ty necitlivé přežívají, množí se a předávají odolnost dalším generacím.
