Chcete začít s otužováním? S našimi tipy to zvládnete
Otužování je jedním z nejlepších způsobů, jak posílit imunitu. Může s ním začít v podstatě každý a je zadarmo.
Podle předsedy České otužilecké unie Vladimíra Komárka by se otužování mohlo stát součástí života každého, kdo chce udělat něco pro své zdraví. Působí totiž proti nemocím z nachlazení, ale také proti alergiím, vředové chorobě, hypertenzi a některým nervovým chorobám či psychickým poruchám. „V případě nemocí z nachlazení platí, že otužilý člověk má větší naději, že neonemocní. Pokud přece jenom něco chytne, pak má obvykle daná choroba lehčí průběh a dříve odezní. Otužování umožňuje lépe se přizpůsobit teplotním výkyvům okolí. Prospívá všem bez ohledu na věk,“ uvádí pro Moje zdraví.
Praktická lékařka Lucie Nováková k tomu dodává, že bychom při otužování měli dodržovat několik zásad. „Musíme respektovat náš věk a zdravotní stav. Ne pro každého je tak tato činnost vhodná,“ vysvětluje Nováková a pokračuje: „Otužováním si posílíme obranyschopnost našeho organismu. Díky této činnosti také nebudeme tak citliví na teplotní výkyvy.“
Vše o otužování u dětí čtěte zde.
Otužovat se může každý zdravý člověk. „O otužování nemocných však musí rozhodnout lékař. Například děti a starší lidé by se měli otužovat mírněji,“ podotýká Komárek s tím, že různé odborné studie zkoumaly i pozitivní účinek otužování na zdravotní stav dětí v mateřských školách. Ty, které se otužovaly, byly výrazně zdravější. Tato činnost se ale doporučuje i seniorům. Je totiž známo, že jim chlad snadno uškodí. Cévy starších lidí se nejsou schopny dokonale smrštit a zabránit unikání tepla z těla, zvlášť v periferních částech. Proto necítí bolest v prstech tak rychle jako mladí a rychleji prochladnou i omrznou. „Trénink otužilosti probíhá dlouhodobě. Nejlepší je začít už v dětství a otužovat se celoživotně,“ doporučuje předseda.
Pravidelnost je důležitá
Účinky otužování se podle Komárka projeví nejdříve za tři až čtyři týdny. „Pokud bychom s tím přestali, zvýšená otužilost by během několika týdnů opět poklesla. Proto je důležitá soustavnost této činnosti. Pokud na delší dobu tuto aktivitu vykonávat přestaneme, můžeme pak začít téměř od začátku, veškerý trénink je pak pryč a naše odolnost minulostí. Při otužování dbáme na postupnost. Začínáme od méně intenzivních prostředků a pokračujeme k intenzivnějším, zvyšujeme i dobu otužování,“ říká Komárek.
Jak se otužovat?
Nejdostupnější je otužování vzduchem, se kterým je dobré začít během léta. Vzduch může na tělo působit při práci nebo sportu v takovém oblečení, které umožní přístup vzduchu k tělu.
Nejúčinnější je ale bez debat otužování vodou. Je to hlavně kvůli tomu, že voda odvádí při styku s tělem teplo zhruba dvacetkrát rychleji než vzduch. Proto je při tomto typu otužování zvlášť důležitá postupnost. Nováčci mohou začít omýváním mokrou žínkou, houbou či vlhkým ručníkem. Poté, co si tělo zvykne na omývání, lze přistoupit k vyšším fázím – k polévání nebo sprchování. „Nejúčinnější je studená koupel v potoce, řece, moři a podobně. Určitě však není vhodné si naplnit vanu studenou vodou a lehnout si do ní. Nedostatek místa ve vaně totiž neumožňuje intenzivnější pohyb a tělo bez pohybu by snadno nevhodně prochladlo. Omývání může probíhat 3 až 4 minuty, polévání nebo sprcha 1 až 2 minuty.“
„Doba koupele v přírodě je závislá na tom, jaká je teplota vody, vzduchu a jaké úrovně otužilosti už jsme dosáhli,“ vysvětluje Komárek s tím, že další možností je pak i otužování sluncem, které umožňuje adaptaci na biologické účinky slunečního záření, kdežto otužování vzduchem a vodou ovlivňují přizpůsobení se chladu a teplu. I u otužování sluncem je pak velmi důležitá postupnost a přiměřenost. Dalším otužovacím prostředkem může být i sauna. Lidé, kteří se neotužují jinak než v sauně, by ji kvůli zvýšení otužilosti měli navštěvovat aspoň jednou týdně.
Ráno si zacvičte venku a lehce se oblékejte
Podle lékařky Lucie Novákové bychom se pak měli otužovat několikrát denně. Komárek k tomu dodává, že vhodné je si ráno zacvičit venku, na balkóně či alespoň při otevřeném okně. Dále je vhodné pokračovat ranním mytím minimálně půlky těla nejlépe studenou sprchou. Starší osoby mohou začít třením mokrým a následně suchým froté ručníkem. „Otužit se můžeme i cestou do práce nebo školy, pokud se oblékneme lehce a jdeme rychle. Po práci může následovat další otužování v přírodě, při sportu nebo při tělesné práci. Pamatujte, že nadměrné oblékání a přetápění místností – zvlášť ložnic získanou otužilost snižují,“ zmiňuje Komárek.
Jak na to jako profík?
Předseda také upozorňuje, že špičkoví otužilci samozřejmě trénují mnohem více. Komárek i oslovená praktická lékařka se shodují i v tom, že prvním předpokladem je dobrý zdravotní stav, prověřený sportovním lékařem za pomoci zátěžových testů. „Ty ukazují, jak pracuje srdce při námaze. Srdce je totiž při plavání v zimní vodě hodně namáháno. Plavat je vhodné dvakrát týdně, nejlépe 5 až 20 minut, podle otužilosti a ambic plavce. Před plaváním je vhodné se prohřát během nebo rozcvičkou, po plavání je opět vhodné dodat tělu teplo pohybem, případně teplým nápojem. Nevhodné je pití alkoholu před plaváním i po něm. Životu nebezpečné je po plavání v zimní vodě vstoupit pod horkou sprchu, v takovém případě hrozí selhání oběhového systému,“ uzavírá Komárek s tím, že více informací najdou zájemci i na jeho webové stránce www.otuzilci.cz.