Jak poznat krátkozrakost a jiné oční vady u dětí?

Zrak si musí pečlivě střežit nejen dospělí, ale také děti. Zodpovědnost za jejich zdraví však máme my. Co je důležité vědět?
Když se miminko konečně po pár týdnech při pohledu na mámin obličej usměje, je to jeden z nejkrásnějších okamžiků z životě. Bohužel i když se to stane, neznamená to, že zrak dítěte je v pořádku.
Problém je, že dítě vám nedokáže říct: "Já špatně vidím." Proto je to jen na vás, abyste skrytou oční vadu odhalili co nejdříve. Pokud možno před nástupem do školy.
Čeho si všímat u miminek? Všímejte si šilhání, ale hned nepanikařte, protože děti často šilhají, i když mají zrak v pořádku a časem, kolem jednoho roku, se to samo srovná. Zpozorněte, pokud pozorujete viditelné kmitání očí či přistihnete dítě, jak si vtláčí prstíky do oka nebo nepřirozeně natáčí hlavu, aby lépe vidělo.
Jak poznat oční vady u dětí čtěte také v článku na Maminka.cz.
Oční vady u dětí
"Nejčastější dioptrickou vadou v dětském věku je krátkozrakost. Vyskytuje se asi u 15–20 procent školních dětí. Krátkozraké dítě vidí hůře do dálky a dobře do blízka. Typicky se tato vada projeví při nástupu do školy a následný ‚skok‘ se někdy projeví až v pubertě.
Další dioptrickou vadou je dalekozrakost, kdy dítě vidí dobře do dálky, hůře na blízko, která často doprovází dětské šilhání. Mezi méně se vyskytující vady patří astigmatismus (pozn. nestejnoměrné zakřivení rohovky), někdy se setkáváme s tzv. anizometropií, tedy rozdílným počtem dioptrií na každém oku,“ uvádí primář oční kliniky FN v Motole MUDr. Milan Odehnal.
„Vrozené dispozice rozhodnou, že je naprogramována jak míra dioptrické vady, tak její další vývoj, a nezmění to oční cvičení, výživa, ale ani brýle či kontaktní čočky, které však na druhé straně v těchto případech prokazatelně pomáhají zrakovému vývoji,“ konstatuje MUDr. Odehnal.
Mohou za špatný zrak počítače?
Očních vad u dětí přibývá, logicky by se chtělo říct, že je to proto, že více koukají do počítačů a chytrých telefonů, nemusí to tak ale být jednoznačně. „Odpověď na tuto otázku je složitější. Dioptrické vady se dnes diagnostikují včasněji, než tomu bylo dřív, a vyšetřeno je také více dětí. Absolutní počet dětí s diagnostikovanými dioptrickými vadami je tedy vyšší,“ říká lékař.
„Jak se na četnosti těchto vad skutečně podílí tolik diskutovaný životní styl mnoha dětí, je otázkou. Tyto činnosti nejsou příčinou vzniku dioptrických vad a ani nevyprovokují nějaké oční onemocnění. Nicméně dlouhodobé, usilovné používání těchto přístrojů namáhá zaostřování očí a i ,menší‘ dioptrická vada, kterou dítě již má, se pak může projevit dříve,“ poznamenává dále.
Odkdy nosit brýle?
Mnozí rodiče se zamýšlejí nad tím, odkdy je pro děti vhodné až nezbytné začít nosit brýle. Mají obavy, zda si nezvyknou už odmala se spoléhat pouze na „náhradní oči“. „Málokteré dítě má lomivost očních médií takovou, že nemá žádné dioptrie. Neznamená to ale, že bychom všem dětem museli nutně předepisovat brýle,“ podotýká lékař. Podle jeho slov jsou brýle indikované u šilhajících dětí, kde se podílejí na korekci dalekozrakosti a redukci šilhání a omezují nadměrné zaostřování oka.
„U krátkozrakosti, zvláště menší nebo střední, či menšího astigmatismu nasazujeme brýle pouze v případě, kdy dítě prokazatelně špatně vidí do dálky a dioptrická vada podněcuje další potíže, například bolest hlavy, překrvení spojivek a podobně,“ doplňuje MUDr. Odehnal. Zrakové funkce se vyvíjejí od narození až do asi 6. roku věku. Dioptrické vady se však ustálí až tak kolem 22. roku. Proto např. laserové refrakční operace určené pro odstranění dioptrií by měly být prováděny až po tomto věkovém limitu.
Domácí test zraku
Jednoduchý test na zrakovou ostrost obou očí lze provést i doma. Dítěti, které již spolupracuje, ukazujeme z šestimetrové dálky obrázky a rukou zakrýváme jedno a pak druhé oko. Pokud se ratolest výrazně brání zakrytí jednoho oka, mohlo by to znamenat, že na odkryté oko špatně vidí (může jít o tupozrakost nebo dioptrickou vadu).
U větších dětí si všímáme, zda nemhouří oči při pohledu do dálky, zda je nemají překrvené (krátkozrakost nebo alergie) nebo zda si nestěžují na bolesti hlavy (astigmatismus, vyšetření očního pozadí). „Doporučuji rodičům, u kterých se vyskytly v dětství nějaké oční vady, např. šilhání, nebo mají velkou krátkozrakost či byli pro nějakou oční vadu operováni v dětství, aby nechali zrak svého potomka zkontrolovat u oftalmologa,“ radí lékař.
Pozor na úrazy očí
U úrazů očí, kterých je celá řada a mají dost vysokou četnost, je proto třeba být ve střehu. Nedopusťte, aby zvláště malé dítě manipulovalo s ostrými předměty (nůžky, dráty, kusy dřeva). Vždy buďte u toho, když si hraje i s vlastním psem (úrazy tohoto typu jsou dnes dost časté a vážné). U adolescentů usměrněte výrazný zájem o pyrotechniku, střelné zbraně, luky, praky nebo manipulaci s chemikáliemi apod.
„Jinými slovy, rodiče by měli vždy vědět, co jejich potomek dělá, a také ho při nepatřičných manipulacích s čímkoli poučit o nebezpečí úrazu oka. Pokud je dítě malé, je třeba mít jej pod stálým dozorem. To je nejlepší prevence úrazů,“ uzavírá primář Odehnal.
Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.