Poznáte nervové zhroucení? Těchto 6 signálů vám napoví, ze jde skutečně o život
Nespíte, bolí vás břicho, pláčete, zapomínáte? Tělo vás možná varuje před nervovým zhroucením. Zapomeňte na to, že se nervové zhroucení týká jen psychicky labilních hysterických jedinců, jak si překvapivě mnoho lidí myslí. Může potkat každého z nás, stačí jen přecenit síly a nabrat si toho moc. Což se klidně může stát i nedobrovolně.
Pojem nervové zhroucení zná asi každý, ale co si pod tím vlastně představit? Je to stav, kdy člověka stres semele natolik, že nedokáže dělat běžné denní věci. V podstatě ho jeho starosti paralyzují. Na pohled nic dramatického, žádný viditelný záchvat, křik a sesunutí se k zemi. Přesto je to velký problém a děje se tak v důsledku extrémního stresu nebo emoční zátěže – ať už dlouhodobé nebo coby následek nějaké velmi zatěžující události.
Jak poznat, že potřebujete pomoc odborníka? Podívejte se na video:
1. Nespavost
Každého přitom může zasáhnout něco jiného, a to různou měrou. Může to být náhlá tragédie, nečekaná životní změna, ale nervové zhroucení může následovat také po setrvalém stresu a vypětí třeba v práci či po zneužívání ze strany někoho blízkého. Typickými spouštěči jsou také nedostatek spánku nebo finanční potíže. „Dlouhodobější porucha spánku následně často vede k poruchám koncentrace, zvládání stresových situací a je také významným spolufaktorem syndromu vyhoření,“ říká lékař Pavel Šnajdr, zdravotní ředitel pražské kliniky Health Plus.
Nervové zhroucení a syndrom vyhoření k sobě mají dost blízko, nicméně zatímco syndrom vyhoření je termín používaný i jako diagnóza a vztahuje se zejména ke stresu ze zaměstnání, nervové zhroucení diagnózou není.
2. Halucinace
Naštěstí nervové zhroucení nepřichází úplně zničehonic, bez varování – existuje docela dost tělesných projevů a změn v chování, která vás mohou včas upozornit na to, že s vámi nebo někým ve vašem okolí není všechno v pořádku. Díky nim je možné zařadit zpátečku a nervovému zhroucení předejít.
Stres předcházející nervovému vyčerpání se může projevit potížemi, jako jsou například extrémní únava bez ohledu na to, jak málo nebo hodně člověk spí, či dokonce sluchové nebo vizuální halucinace.
3. Zažívací potíže
Někteří lidé reagují na stres přejídáním, a jejich váha tak stoupá, jiní jedí jen minimálně a kvůli psychickému vyčerpání hubnou. Typickými projevy zažívacích problémů ze stresu jsou křeče, nadýmání, zácpa a průjem či zhoršení dlouhodobých potíží, jako je například syndrom dráždivého tračníku.
4. Psychické potíže
Varovné jsou úzkostné a depresivní stavy, přehnané obavy z běžných věcí, podrážděnost či vzteklost, vyhýbání se rodině nebo přátelům, ztráta zájmu o oblíbené činnosti, záchvaty pláče, pocit, že člověk nemůže chytit dech. Někdy se mohou objevit i myšlenky na sebepoškozování nebo sebevraždu.
5. Potíže se soustředěním a pamětí
Studie, jako je například tato, opakovaně prokázaly, že stres ovlivňuje jak naši psychiku, tak tělesné zdraví. Dlouhodobý stres může zapříčinit strukturální změny v mozku, což se může negativně projevit na výkonnosti naší paměti a vést k potížím se soustředěním.
V extrémních případech může příliš vysoká hladina stresového hormonu kortizolu vést k vážným výpadkům paměti. Mnoho kortizolu se tvoří například kvůli nevyspání, což je přitom typický důsledek nadměrného stresu. A zároveň spouštěč dalších obtíží, protože jak tělo, tak mozek potřebují spánek k regeneraci.
6. Nadměrná spavost
Pozor ale i na nadměrnou spavost, která je u některých lidí trochu nečekaným projevem toho, že se o ně pokouší nervové zhroucení – pokud člověk spí deset a více hodin denně, rovněž si koleduje o fyzické i psychické problémy. Navíc to zvyšuje riziko, že nebude například stíhat své povinnosti, což zase zvyšuje míru stresu.
Léčba nervového zhroucení
Pokud máte pocit, že vám hrozí nervové zhroucení, není od věci vyhledat pomoc psychoterapeuta nebo psychiatra. Problémem jsou velmi dlouhé objednací doby. Některé léky, které mohou přinést úlevu v případě depresivních nebo úzkostných stavů, mohou předepsat i praktici.
Stav se nicméně dá zvládnout i bez léků, pokud se vám například podaří zbavit se některých povinností a více odpočívat. "Klíčová je zde prevence. Kromě osvojení si zdravého životního stylu, který zahrnuje pravidelné cvičení, vyváženou stravu a dostatek spánku, je zásadní si vytvořit a udržovat svou vlastní zdravou rutinu, stanovit si hranice mezi pracovním a osobním časem a věnovat se volnočasovým aktivitám, které si člověk užívá," doporučuje prevenci před psychickými potížemi ze stresu psycholožka Martina Sebalo Vňuková.
Úlevu může samozřejmě přinést i vyřešení spouštěče stresu, jako je například tíživá finanční situace – zkuste ji probrat s někým, kdo vám pomůže vymyslet, jak se potíží postupně zbavit.
