Stres – Tichý nepřítel: Jak nad ním vyzrát?
Stres je všudypřítomná veličina našeho života. Nejde si jednoduše říct, že se stresovat nebudeme, protože i to nás nakonec stresovat může. Jak s ním ale nakládat, aby nám neubližoval více, než je nutné?
Na stres bychom se měli dívat podobně jako na oheň. Je to dobrý sluha, ale zlý pán. Slouží nám, když je přiměřený, ale chronický a dlouhodobý stres nás může doslova spálit. Projeví se úplně všude. Na pleti, na kůži, očích, vlasech, na trávení (průjem nebo zácpa, pálení žáhy, za určitých podmínek vývoj žaludečních vředů), na kvalitě spánku i intimního života, na krevním tlaku, oslabené imunitě, přispívá k rozvoji diabetu 2. typu a souvisí i s výskytem rakoviny a psychosomatických onemocnění.
Co se děje s tělem, když jsme ve stresu?
Stres je mentální nebo fyzická reakce těla, jakási obrana, kterou reagujeme na situace, které nás ohrožují. Nutno podotknout, že pro každého je míra stresu v dané situaci rozdílná. Vždy ale potřebujeme „přežít“, abychom byli schopní fungovat normálně.
Když se dostaneme do situace, která nás stresuje, mechanismy těla fungují tak, že se do krevního oběhu začně uvolňovat adrenalin a kortizol. Hormony, které následně způsobí, že se napnou svaly v těle, zrychlí se dech i srdeční tep. Pokud je to situace, která trvá krátce, není to nic, čeho bychom se museli bát. Pokud se ale jedná o stres chronický, což znamená, že naše tělo je dlouhodobě zaplaveno stresovými hormony, svaly nemají čas na odpočinek, přestává nám sloužit.
Co tedy pomůže?
Doporučení nestresovat se je jistě rozumné, ne vždy však dokáže pomoci. Může to zajít dokonce tak daleko, že jen samotná rada na nás může mít neblahý vliv. Vzniká začarovaný kruh, kdy stres produkuje další stres ze stresu. A to vede k nemoci. V okamžiku, kdy stres již cítíme, před ním zkrátka nelze jen tak mávnutím kouzelného proutku utéci. Je třeba ho přijmout, uvědomit si, že to nyní tak je a zároveň neztrácet hlavu, že už lépe nikdy nebude. Zkusit můžete naše tipy:
- Dýchejte. Soustředěně, pomalu, do břicha. Vnímejte, jak vzduch proniká do těla a jak proudí ven. I pár minut vědomého dýchání přinese kýžené uvolnění.
- Pusťte si relaxační hudbu.
- Smějte se. Dejte smíchu šanci.
- Meditujte. Stačí zavřít oči a sedět v tichu. Pozorujte svou mysl a soustřeďte se na svůj dech.
Stres a imunita
Zatímco krátkodobý a náhlý stres stimuluje imunitní systém, dlouhodobý dopad stresových hormonů snižuje imunitu a odolnost vůči patogenům. „Proto jsou chronicky vystresovaní lidé náchylnější na virové a infekční, ale i další onemocnění,“ vysvětluje Ing. Adrián Doboly, odborník na imunitu z biotechnologické laboratoře Natures.
Stále více odborníků se přiklání k názoru, že i zdravotní problémy, jejichž příčinu nelze lékařsky určit, jsou výsledkem stresu. Možná to znáte z vlastní zkušenosti: ukrutně vás bolel žaludek, záda, něco jiného. Celé dny i noci. Šli jste k lékaři, ten vás poslal na vyšetření a testy. Výsledek? Zdraví jako ryba! Ale víte, že je něco špatně.
Psychosomatickou příčinu nemocí všichni známe a stres v nich hraje skutečně velkou roli. Mezi nejběžnější onemocnění, za jejichž vznikem stojí psychosomatika, patří astma či různá kožní onemocnění. Pro organismus je stresem jakýkoli úkon, který jde proti němu, například setrvání v nefunkčním vztahu, práce v nevyhovujícím kolektivu, špatné známky ve škole, rozvod či rozchod rodičů… Tělo se chce bránit, ale reaguje nemocí.
Dá se žít bez stresu?
Nalijme si čistého vína – život bez stresu není možný. Zároveň ale platí, že s dlouhodobým a chronickým stresem můžeme něco dělat. V první řadě je důležité si uvědomit, že jsme ve stresu. Připustit si, že žijeme nebo jednáme tak, jak ve skutečnosti nechceme, je dobrý začátek a vede k dalšímu kroku.
Pokud je to jen trochu možné, zkuste ze svého života odstranit vše, co stres způsobuje, nebo se alespoň snažte tento vliv eliminovat na možné minimum. Pomoci může terapie, meditace, rozhovor s blízkým člověkem, kdy postupně objevíme, co se za tím, co nás stresuje, skutečně skrývá. Situačně pomáhají zvládat stres dechová cvičení, zaměření se na tady a teď, dobrá psychohygiena, sportovní aktivita, dodržování spánkového režimu i vyvážená strava.
Doplňky stravy, které pomohou
Vitaminy a doplňky stravy jsou také tím, co v době zvýšené stresové aktivity může pomoci. Pokud právě intenzivně nesvítí slunce, je nutné dodávat tělu dostatečné množství vitaminu D v syntetické formě. Dále pak beta-glukany, složené cukry z hlívy ústřičné. Je prokázáno, že posilují některé buňky imunitního systému, podporují rychlejší rekonvalescenci a sehrávají klíčovou úlohu i při psychosomatických onemocněních kůže.
Ohroženy jsou i děti
Stres není pouze výsadou dospělých, trpí jím i děti. Je důležité pro ně vytvořit podmínky, ze kterých nebudou zbytečně vystresované, a učit je se stresem pracovat. Nesmíme zapomínat na to, že největším příkladem jsme jim my sami.