Na podzim opět řádí žloutenka A. Víte, jak se před ní chránit?
„Nemoc špinavých rukou“ se u nás už tradičně šíří hlavně na podzim. Riziko epidemie je velké především u malých dětí, nakazit se ale můžou i dospělí. Poradíme vám, jak ho snížit a co dělat, když žloutenkou přece jen onemocníte. Mějte vždy na paměti, že nemocí je v takovém případě ohrožena celá rodina.
Žloutenka typu A je infekční virové onemocnění (zánět jater). Jde o nejčastěji se objevující a nejméně závažný typ ze všech žloutenek (virových hepatitid), je také ale nejvíce nakažlivá. V letech 2006 až 2015 se počet hlášených onemocnění pohyboval v České republice průměrně ve stovkách případů ročně.
Vstupní branou infekce je zažívací trakt. Virus žloutenky se vylučuje stolicí a nakažený člověk jej může snadno přenést na cokoli, čeho se dotkne nedostatečně umytýma rukama. Proto se také žloutence říká „nemoc špinavých rukou“. Onemocnění častěji postihuje tzv. rizikové skupiny. K nim patří děti předškolního a školního věku, mladí dospělí do 35 let, cestovatelé. Nemoc se objevuje a šíří také ve skupinách lidí s nízkou hygienickou úrovní (bezdomovci, narkomané).
Na podzim dochází ke zvýšenému výskytu hepatitidy A. Lékaři vysvětlují, že je to důsledek získané infekce v průběhu letních prázdnin.
Přenos
Je buď přímý, nebo nepřímý, a to kontaminovanou znečištěnou vodou, potravinami a předměty, ale například i v MHD, pokud se člověk dotkne nakaženého místa. Žloutenku můžou přenášet i mouchy z exkrementů. Onemocnění neprobíhá izolovaně, ale má většinou charakter epidemie. Osoby, které byly s nemocným v kontaktu, by měly být pod zvýšeným zdravotnickým dohledem a o případných potížích jsou povinny informovat svého ošetřující lékaře.
Inkubační doba
V průměru je to 16–50 dní.
Příznaky
Nejlépe se se žloutenkou typu A vyrovnávají děti. Onemocnění může na začátku připomínat chřipku – nemocný si stěžuje na rýmu, kašel, únavu, malátnost a má zvýšené teploty. Mohou se objevit i bolesti břicha v pravém podžebří, zvracení, průjem, bolesti kloubů, případně i drobné vyrážky a svědění kůže.
Po odeznění teplot (většinou zhruba po 7 dnech) se obvykle objeví žluté zabarvení očního bělma, sliznice dutiny ústní a posléze kůže. Moč je tmavá, stolice našedlá. Někdy se ale žluté zabarvení kůže nemusí objevit a teprve laboratorní vyšetření odhalí podstatu potíží.
Vyšetření
Někdy jsou příznaky nemoci nespecifické, a žloutenku tak odhalí až krevní testy (odhalí protilátky proti žloutence) a jaterní testy (hodnoty jsou zvýšené).
Léčba
Každý, komu lékař diagnostikuje akutní žloutenku typu A, musí být ze zákona přechodně umístěn do karantény na infekční oddělení v nemocnici. Léčba spočívá v podávání léků na ochranu jater (tzv.hepatoprotektiv), pacient musí dodržovat přísnou dietu, brát vitaminy skupiny B a bezpodmínečně odpočívat na lůžku.
Průměrně se dá říci, že hospitalizace u akutních stadií žloutenky trvá asi 2 až 4 týdny, následná rekonvalescence asi 1 až 2 měsíce. Dietu i omezení pohybové aktivity by měl pacient dodržovat, dokud nedojde k normalizaci jaterních biochemických ukazatelů.
Po prodělaném onemocnění má člověk již celoživotní imunitu.
Komplikace
Zhruba u 10 % pacientů může dojít ke komplikovanému průběhu onemocnění. Následná rekonvalescence může trvat i několik měsíců.
Očkování
Očkovat je možné několika druhy vakcín proti žloutence A, B nebo kombinovanou vakcínou proti oběma typům. Základní očkování proti hepatitidě A jsou 2 dávky v odstupu přibližně 1 roku, proti hepatitidě B a při kombinované vakcíně proti žloutence A a B jsou 3 dávky v odstupu 1 a 6 měsíců po první dávce. Po tomto základním očkování již není nutné další přeočkování, imunita proti nemoci přetrvává dlouhodobě.
Jak se žloutence typu A vyhnout?
Nejúčinnější prevencí je dodržovat přísnou osobní hygienu:
- před každým jídlem si umýt ruce mýdlem (venku použít alespoň antibakteriální gel)
- mytí rukou po každém použití toalety by mělo být samozřejmostí
- nesedat si přímo na toaletu na veřejných WC
- vyhnout se syrovým nebo tepelně nedostatečně zpracovaným potravinám, jídlu od pouličních prodejců a pití nebalené vody
- nechat se očkovat
