A, B: Dlouhé následky po setkání se žloutenkou

A, B: Dlouhé následky po setkání se žloutenkou
Každá žloutenka má vliv na játra. • Autor: istockphoto.com
29. července 2016 • 10:56

V 70. letech ještě medicína žloutenku „céčko“ ani neznala. Dnes už je všechno jinak a na světě jsou účinné léky. Fakt, že nejlepší ochranou proti hepatitidě jakéhokoli typu je prevence, však platí stále. 

Hepatitida typu A je všem dostatečně známá. Nakazíte se, když se dotknete něčeho kontaminovaného (držadla v dopravních prostředcích, madla nákupního vozíku, bankovky atd.), neumyjete si ruce a virus se vám dostane do úst. Onemocnět můžete, požijete-li nedostatečně očištěné kontaminované potraviny (salát, okurky, melouny na trhu v exotickém místě).

Nakazit se lze i z kostek ledu pocházejícího z kontaminované vody. Virus hepatitidy typu A (HAV) je převelice houževnatý; přežívá často i několik týdnů, aniž by ztratil jen kousíček ze své potence. V poslední velké české epidemii v 80. letech se nakazilo 33 tisíc obyvatel. „Viníkem“ byly kontaminované jahody použité k výrobě mražených nanuků. Je to důkaz toho, že mnohdy dodržování hygienických pravidel nestačí - virus přežije i při teplotách pod bodem mrazu.

Na druhou stranu jej lze zničit pětiminutovým varem nebo dezinfekcí pomocí přípravku s obsahem chloru či alkoholu. Jak poznáte, že si virus žloutenky typu A našel cestičku i do vašeho organismu? Během 2 až 6 týdnů od kontaktu s virem se obvykle objeví příznaky podobné chřipce. U dospělých může dojít ke žlutému zabarvení kůže a očního bělma - není to však pravidlem.

„U hepatitidy A je nejvíce takzvaných asymptomatických průběhů, kdy pacient nemá žádné příznaky, ale stává se zdrojem infekce pro ostatní vnímavé jedince,“ upozorňuje MUDr. Jiřina Hobstová, CSc., z Centra pro léčbu virových hepatitid Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. 

„V mém případě se hepatitida podobala začátku virózy: naměřil jsem si 38 °C, měl jsem zimnici, ale nic jiného - kromě pocení. Potil jsem se po celou dobu a opravdu hodně, od začátku ještě další tři týdny,“ vypráví třicetiletý Jakub. „Nemoc byla podchycena naštěstí hned v začátku, okamžitě mne hospitalizovali a nakonec jsem zůstal v nemocnici 17 dnů. Stejně není kam spěchat, protože jen ležíte, potíte se, aniž chcete, a hodně spíte,“ dodává Jakub. Léčba hepatitidy typu A se odvíjí od příznaků nemoci, hospitalizace na některém z infekčních oddělení nemocnice je povinná. Proti onemocnění neexistují žádné cílené léky, doporučena je jaterní dieta, trvání diety je individuální.

„Já jsem dostával vitaminy, na játra jsem užíval ostropestřec, část doby jsem trávil na kapačkách a hodně, opravdu hodně jsem odpočíval. Klid a tekutiny jsou jistě nejdůležitější,“ říká Jakub. K dalším obecně platným opatřením patří omezení fyzické námahy, žádný alkohol, ale i omezení nadměrného slunění nebo užívání hormonální antikoncepce. 

„Jestli je dieta přísná? Jak pro koho - kdo nepije alkohol a nesmaží se na slunci, jak je den dlouhý, ten to nemá tak zlé. Na začátku je dobré si vystačit jen s bílým pečivem z předchozího dne, vodou a čajem. Taková alternativa,vězeňské stravy‘,“ usmívá se Jakub. Z jídelníčku vyloučil smažené, tučné a nadýmavé pokrmy. „Kondice je po několika měsících,jakoby‘ zpět. Nepatřím mezi horlivé sportovce a snažím se šetřit se. V podstatě dnes nepoznám, že jsem byl nemocný - kdybych si ovšem dal pečenou kachnu, bylo by zle hned,“ říká.

Dietní a režimová opatření jsou individuální, dlouhodobé diety bez tuku nejsou zvlášť u dětí doporučovány. Po prodělaném onemocnění je člověk proti další infekci chráněn. 

Sdílení „béčka“ 

Při onemocnění žloutenkou typu B hrají roli jiné kontaminační kanály, třeba nakažená krev (uživatelé drog). Velké nebezpečí rovněž hrozí při tetování, piercingu, akupunktuře, návštěvách kosmetického salonu nebo při ošetření v zubařské ordinaci v místech s nízkou úrovní hygieny. Až v polovině případů hrozí přenos při nechráněném pohlavním styku s nakaženým jedincem -stačí pouhá kapička krve z trhlinek v oblasti pohlavního ústrojí.

„Béčko“ bývá často nechtěným „dárkem na rozloučenou“ z exotické cesty za dobrodružstvím. V ČR se podle odhadů v současnosti nachází asi 50 tisíc přenašečů „béčka“. Řada z nich však o své nemoci nemusí vůbec vědět. Nejvíce případů bývá hlášeno ve věkové skupině 25-35 let. Ročně u nás onemocní zhruba 120 lidí a výskyt stále klesá. Inkubační doba může být u HBV dlouhá: 4 týdny až 6 měsíců. Během ní se onemocnění neprojevuje, ale nakažený jej může šířit dál. 

Mezi hlavní příznaky onemocnění patří horečka, únava, nechutenství, tmavá moč a naopak světlá stolice a dále zežloutnutí pokožky. Akutní stadium trvá několik týdnů a léčba je především podpůrná (klid na lůžku, dieta, mírnění příznaků). Pro případ velmi těžkých akutních případů, kde hrozí selhání jater (1% případů), jsou k dispozici antivirotika. Zrada u „béčka“ tkví v tom, že může přejít do chronického stadia (4% případů) a způsobit vážné problémy v podobě cirhózy, či dokonce karcinomu jater.

V chronickém stadiu se tento typ žloutenky léčí antivirotiky, léčba je však velice nákladná a často nevede k eliminaci viru z organismu, pouze zbrzdí jeho množení, čímž se celý proces zánětu zpomalí. Po prodělaném onemocnění je organismus před další infekcí chráněný. 

„Sama bych se asi nejvíc bála právě hepatitidy B, které se člověk léčbou vlastně nikdy nezbaví, i když virus může,spát‘,“ říká lékařka. K preventivním opatřením patří kromě účinného očkování dodržování hygienických opatření, ale i nesdílení ručníků, žiletek či kartáčků na zuby s jinými lidmi a striktní dodržování zásad bezpečného sexu. 

Játra v centru pozornosti 

Vzhledem k tomu, že každý ze jmenovaných typů hepatitid má vliv na funkci jater, je dobré zaměřit pozornost na tento nepostradatelný orgán. Jak bychom si měli svá játra chránit? Jaterní buňky poškozuje například alkohol. Zdravá a pružná tkáň je během let se skleničkou postupně nahrazována tkání jizevnatou a nefunkční. K usazování tuků v játrech přispívá rovněž nadváha, zvláště je-li spojena s cukrovkou. Obrovský vliv na játra mají rovněž některé léky a chemikálie, například z cigaret. 

Podle serveru www.uLekare.cz může jedincům s HCV přitížit příjem lepku. V souvislosti s lidským zdravím se diskutuje především o účincích glyfosátu, využívaného jako herbicid na obilných polích. Část prostředku ulpívá i v klasech, čímž se dostává do naší potravy. Zdravý lidský organismus odstraní glyfosát játry. Problém nastává v případě jejich postižení virovou hepatitidou. Bezlepková dieta by mohla zatíženým játrům výrazně odlehčit. 

Odborná spolupráce: MUDr. Jiřina Hobstová, CSc., Centrum pro léčbu virových hepatitid Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.