GALERIE: Neštovice, ebola a další. Jak vypadají nejhorší virové nákazy a co dokážou s tělem? | Moje zdraví

GALERIE: Neštovice, ebola a další. Jak vypadají nejhorší virové nákazy a co dokážou s tělem?

2. března 2021 • 06:00

Celosvětová pandemie Covidu-19 nyní lidstvu denně připomíná, že existují nákazy, se kterými člověk dokáže jen velmi obtížně bojovat. V minulosti už se ostatně muselo poprat s velice vážnými epidemiemi, na které umíraly statisíce, někdy i miliony lidí. Patří mezi ně například mor, pravé neštovice nebo španělská chřipka. Podívejte se, jak vypadají viry, které tyto nemoci šíří, a jak se chovají v lidském těle. 

Španělská chřipka

Španělská chřipka udeřila v plné síle na konci 1. světové války. Nemoc se na lidi přenesla z ptáků, poprvé nejspíše v Asii, a kvůli válce se rozšířila do Ameriky. Informace o počátku pandemie zanikly ve válečné cenzuře, ale v neutrálním Španělsku bylo povědomí rozšířeno, což dalo onemocnění i název. Vojáci rozšířili nemoc po celém světě a podával se proti ní nanejvýš aspirin, léky proti bolesti, zábaly a čaje – žádný jiný lék neexistoval. Dodnes není jasné, kolik životů si pandemie Španělské chřipky vzala, mluví se ale o 50 až 100 milionech případů úmrtí. Zemřelo zhruba 20 % z těch, kteří se chřipkou nakazili. Pro porovnání, během 1. světové války zemřelo 15 milionů lidí.

Jak se projevovala španělská chřipka: Paradoxní na nemoci bylo, že nenapadala jako obvykle starší lidi a jedince s oslabenou imunitou, ale podléhali jí naopak zdraví a mladí lidé a často i těhotné ženy. Virus španělské chřipky se na rozdíl od běžné chřipky dokázal vlivem mutace množit i v plicích nakaženého člověka. Způsoboval tím těžké zápaly plic, které byly pro mnoho pacientů fatální. Pacienti se často udusili hleny a krví.

Pravé neštovice

Pravé neštovice se poprvé vyskytly zřejmě před více než 3000 lety v Indii a v Egyptě a po celá staletí patřily k největším metlám lidstva. Zní to téměř neuvěřitelně, ale tato nemoc zabila jen ve 20. století až 500 milionů lidí, což je více než čtyřnásobek počtu obětí 2. světové války. V českých zemích umíralo před objevením vakcíny 2 až 17 tisíc lidí ročně. Díky očkování byly pravé neštovice v roce 1980 prohlášeny Světovou zdravotnickou organizací za zcela vymýcené. 

Jak se projevovaly pravé neštovice: Přenos je kapénkový nebo přímý. Prvními příznaky byla únavahorečka, trávicí potíže a bolesti hlavy. Postupně se začala vytvářet kožní vyrážka, která se stala nejtypičtějším projevem infekce. Zpočátku má podobu zarudlých skvrnek, které se začnou měnit v puchýřky. Tekutina v puchýřcích je nejprve čirá, postupně může zhnisat. Pokožka je napadena prakticky na celém těle, vyrážka začíná na obličeji, odkud se rozšíří na trup a následně na končetiny. Některé formy pravých neštovic probíhaly velmi rychle a pod obrazem těžké infekce s multiorgánovým selháním, které končilo smrtí. Kdo pravé neštovice přežil, byl většinou již navždy poznamenán zjizvenou tváří nebo například slepotou.

Vše o planých neštovicích čtěte zde.

Morové rány

Jedním z nejhorších virových onemocnění byl bezesporu mor, zvaný také černá smrt. Mor je závažné infekční onemocnění, způsobené bakterií Yersinia pestis. Některé tzv. morové epidemie nebyly bakteriální podstaty, nýbrž virové. V Evropě se mor rozšířil v roce 1348 a s přestávkami se vracel po dobu dalších sto padesáti let. Historické prameny potvrzují, že od 13. do 16. století se morové epidemie opakovaly zhruba každé dva roky. Poslední evropská byla roku 1720 ve francouzské Marseille. Odhaduje se, že mor v tehdejší Evropě a severní Africe zabil téměř polovinu tehdejšího obyvatelstva a šířil se i kvůli katastrofálním hygienickým podmínkám, které v těch dobách panovaly. V dnešní době se mor vyskytuje už jen minimálně. V letech 2010 až 2015 se podle údajů Světové zdravotnické organizace nakazilo morem 3248 lidí a 584 z nich zemřelo, přičemž nejaktivnější ohniska choroby jsou na Madagaskaru, v Kongu a v Peru. Vědci potvrdili, že mor se přenášel lidskými blechami a vešmi a kapénkovou infekcí. V současné době se má za to, že za šíření nemoci mohou krysí blechy.

Jak se projevuje mor: Onemocnění začne náhlou horečkou se zimnicí a třesavkou, zchváceností a bolestmi hlavy. Během hodin dochází k bolestivému zduření mízních uzlin, nejčastěji v tříslu, podpaží nebo na krku. Zanícené uzliny získávají charakteristickou černou barvu. Jsou také velmi bolestivé, postupně prohnisají skrze kůži a přispívají k dalšímu šíření nemoci. Vdechnutím kapénkové infekce dochází ke vzniku plicní formy nemoci. Ta se projeví těžkým zápalem plic s rozpadem plicní tkáně. Závažná situace nastává v případě rozsevu bakterií krevním řečištěm, postižený umírá na selhání vnitřních orgánů.

Na další nebezpečné nákazy se podívejte v úvodní fotogalerii.

Autor: Marie Bezděková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.