Zánět nosohltanu: Jak dlouho trvá a jak vyléčit zadní rýmu, která ho doprovází?
Co je to zánět nosohltanu. Ve skutečnosti obyčejná rýma a bolesti v krku. Většinou tomu říkáme nachlazení. Nepříjemným projevem bývá takzvaná zadní rýma. Jak příznaky léčit? Způsobují je většinou viry, někdy ale může jít i o bakteriální původ. Pak je třeba nasadit antibiotika.
Článek je garantovaný lékařem MUDr. Jan Paska, specialista ORL
Kde vlastně hledat nosohltan neboli nazofarynx? Jde o dutinu válcovitého tvaru v horní části hltanu (pokračování nosu až k měkkému patru), též odtud vede Eustachova trubice, přes kterou je vyrovnáván tlak ve středním uchu. Laicky načrtnuto, nosohltan je prostor za nosními průduchy směrem k ústům. Zánět nosohltanu (nazofaryngitida) patří mezi onemocnění horních cest dýchacích. „Průběh může být mírný, ale i život ohrožující, a to v závislosti na vyvolávajícím původci a celkovém stavu daného organismu,“ říká MUDr. Jan Paska, specialista ORL .
Proč zrovna nosohltan?
Důvodů může být více. „Především je třeba říci, že tato oblast má zřídkakdy své vlastní onemocnění, spíše se zde odrážejí zdravotní problémy, které vyplývají z aktuálního ‚nekalého‘ dění v organismu,“ podotýká lékař. Obecně lidé mají pocit, že onemocnění nosohltanu rovná se rýma, kterou nemohou vysmrkat ven a zůstává uvězněná někde vzadu nosu či krku – zpravidla laicky říkáme „zadní rýma“. Často si ani neuvědomujeme, že rýma není nemoc sama o sobě, pouze příznak toho, že se v našem těle „cosi“ odehrává. Ale skutečná příčina leží prvotně jinde – na vině bývají viry (nejčastěji) či bakterie.
Pokud máme ne zrovna odolnou imunitu, není pro nezvané vetřelce až takový problém „vetřít se do naší přízně“ a nachlazení je tu. Tedy rýma s nezbytným kýcháním (organismus se brání a snaží se dostat vše „špatné“ pryč zvýšenou sekrecí), kašlem, únavou, teplotou či horečkou. „Eustachovou trubicí se může zánětlivý proces z nosohltanu posunout též do středního ucha (= zánět středního ucha), pacienta kromě bolesti a nepříjemných pocitů mohou obtěžovat sluchové šelesty různé intenzity (tinnitus). Zánět může postihnout také vedlejší dutiny nosní nebo se přesunout do nižších ‚sfér‘, tedy do průdušek a plic, mohou se rozvinout závažné komplikace,“ doplňuje MUDr. Paska.
Viry, či bakterie?
Během chladného zimního období jsme nuceni sdílet prostor dopravních prostředků, kanceláří, kulturních akcí apod. s desítkami různě kýchajících, smrkajících osob, a tak se přenos virové infekce zpravidla nerušeně šíří dál a dál. Bakteriální infekce posléze často „nasedá“ na virovou, kdy je sliznice nosohltanu touto prvotní infekcí narušená a snáze podlehne dalším atakům. Onemocnění pak má podstatně těžší průběh a trvá většinou mnohem déle.
Ovšem to, zda jde o zánět virového, či bakteriálního původu, nelze odhadnout laickým okem, proto je vždy třeba odebrat se za odborníkem (praktickým lékařem nebo přímo ORL specialistou)! Příznaky totiž mohou být pro neznalé oko matoucí a podobné jak pro virovou, tak bakteriální infekci: začervenalé, prosáklé hrdlo, zduřené místní podčelistní uzliny, polykací obtíže, huhňavý hlas, kašel, rýma či zánět spojivek, zalehlé uši. Pokud máte horečku, špatně polykáte nebo se vám hůře dýchá, je nezbytné vypravit se k lékaři co nejdříve. Při prudkém průběhu onemocnění se provádí mimo jiné mikrobiologické vyšetření, které je důležité z hlediska správnosti výběru druhu antibiotik či dalších léků.
„Nicméně antibiotika jsou řešením pouze u zánětů bakteriálních. Viry se naopak likvidovat pomocí antibiotik nedají, přestože stále mnoho lékařů je bohužel předepisuje zcela automaticky a též mnoho pacientů je vyžaduje v domnění, že se tak rychleji uzdraví… Až 90 procent všech infekcí nosohltanu a nosních dutin je však právě virových! Navíc pokud již máte pátá antibiotika za sebou, obranný systém organismu je tím poněkud zdevastovaný – utlumený a dysfunkční, tedy špatně fungující,“ upozorňuje MUDr. Paska na problematiku nadužívání antibiotik v běžné praxi.
Jak léčit zánět nosohltanu (zadní rýmu)
V každém případě je třeba tělo v době nemoci nepřetěžovat! Ideální je zůstat doma, v teple, s dostatkem tekutin a případnými analgetiky či antipyretiky na snížení horečky (pokud se objeví – jinak tělo hned léky nezatěžujte, nechejte prostor pro přirozenou obranyschopnost). Nezbytný je dostatečný příjem tekutin (nejlépe teplých), lze využít Priessnitzovy obklady na krk, při neprůchodnosti nosu pak nosní kapky (ale bez dozoru lékaře ne déle než jeden týden!).
Co se rýmy týče, říká se, že neléčená trvá týden a s léčbou 7 dní… Co je na tom pravdy, těžko říci, každému funguje obranyschopnost trochu jinou rychlostí a razancí. Důležité je však dát tělu šanci „zapracovat“ a podpořit ho klidem, bez pohybových, či dokonce sportovních aktivit (i tací jsou…).
„Zpravidla opomíjíme dodržování základních pravidel pro zdraví svých sliznic. Předně je to správná hygiena nosu a ústní dutiny. Zas a znovu je nezbytné zdůraznit význam správného dýchání (nosem) a správného smrkání – tedy každou dírkou zvlášť, žádné popotahování nosem, jen abychom se nemuseli vysmrkat například na veřejnosti, kde je to mnohdy vnímáno jako neslušné,“ říká lékař.
Smrkejte proto kdekoli a v momentě, kdy je to třeba (samozřejmě co nejméně rušte své okolí – poodejděte do odlehlejší části místnosti či daného prostoru); je to mnohem lepší varianta než si přivodit ucpaný nos či zdravotní komplikace. Možná si s lehkým znechucením vzpomínáte na dědečka, který každodenně se strašlivým zvukovým efektem vychrchlával z nosu (a právě z nosohltanu) vše, co tam nepatří. Dnes to již z pochopitelných důvodů neděláme, nicméně není to tak zcela dobře.
Špatné věci pak zůstávají tam, kde by mělo být čisto. Učit se tuto praktiku „na stará kolena“ nemusíte, ale je dobré si osvojit jinou skvělou věc – čištění (proplachování) nosu slanou vodou. O správném postupu se informujte u lékárníka či lékaře. V každém případě pro zdraví (nejen nosohltanu) je namístě nejen správná hygiena, ale také správný přístup k životu ve smyslu eliminace stresu, schopnosti relaxovat, dělit práci a záliby přiměřeným dílem, zařadit do časového plánu vhodnou pohybovou aktivitu, nezapomenout na otužování a především nezanedbávat jemné náznaky organismu, že vše není, jak má být…
Důležitý je dostatečný přísun vitaminů, především vitaminu C – nejlépe z přírodních zdrojů (kysané zelí, brambory, citrusy…), příznivě působí vitaminy skupiny B, zinek či selen. Pozor na některé bylinky, které nadměrně vysušují sliznici, například heřmánek, potíže byste jen zhoršili. U lidí, kteří často trpí zánětem nosohltanu (nebo obecně na onemocnění horních cest dýchacích), pomáhá pobyt u moře či na horách (tzv. klimatická léčba), je vhodné vlhčit vzduch v místnostech, zejména v ložnici. Jako prevence onemocnění skvěle poslouží otužování, začít je však důležité v letních měsících a hezky krok za krokem, žádné vrhání se do ledových vod Vltavy, to si může dovolit jen skutečně otužilý a věci znalý jedinec.
Rizikové faktory pro onemocnění nosohltanu:
Oslabení organismu ať už rodovou predispozicí, věkem, nedostatečnou výživou, stresem nebo například přepracováním. Možný je i vliv onemocnění srdce, cukrovky či různých druhů alergií. Chronické formy zánětu nosohltanu často vznikají, pokud se dlouhodobě nacházíme v nepříznivém prostředí s nadmírou prachu a kouře, kde je suchý a horký vzduch.
Odborná spolupráce: MUDr. Jan Paska, lékař ORL Poliklinika Budějovická, Praha 4 (www.mediconas.cz), Středisko lékařské péče Hradčanská, Praha 6 (www.poliklinika-hradcanska.cz)
VIDEO: KDY JSOU POTŘEBA ANTIBIOTIKA, A KDY NAOPAK NE?
