Vzduch doma. Jak moc ovlivňuje naše zdraví?
Za poslední dva roky jsme strávili doma víc času než kdykoliv předtím. V zimě více, přes léto méně, ale i tak polovinu dne dýcháme vzduch, který máme doma. Jak moc má kvalita vzduchu vliv na to, jak se cítíme? Dokáže zhoršit onemocnění?
Mnoho lidí si neuvědomuje, jak je kvalita vnitřního ovzduší důležitá pro jejich zdraví a celkovou pohodu. Pokud člověk trpí sníženou imunitou, například po nemoci, je důležité dbát na to, aby se do interiéru nedostaly žádné škodliviny. To platí zejména pro skupiny osob s oslabeným imunitním systémem, ať už lidé trpící chronickou nemocí, seniory, či alergiky. Špatná kvalita ovzduší venku i uvnitř může mít negativní dopad na tělo a mysl. Jak si doma hlídat dobrou kvalitu vzduchu?
Příliš mnoho CO2
Vzduch uvnitř je až pětkrát více znečištěný než venkovní vzduch, což může ovlivňovat nejen naše zdraví, ale i soustředěnost. Například vysoká hladina CO2 ovlivňuje naše kognitivní funkce a může způsobit bolesti hlavy, pálení očí nebo nepříjemný pocit na hrudi. Proto je důležité často větrat, aby se hladina CO2 udržela v nízkých hodnotách.
Stačí málo a pravidelným několikaminutovým větráním docílíme kýžené výměny vzduchu v místnosti. Hodnota CO2 naměřená v místnosti napoví, kdy je to nutné. Je totiž dobrým ukazatelem kvality vzduchu v interiéru. Zatímco venkovní vzduch má průměrnou hodnotu 400 ppm, vnitřní vzduch je více znečištěný. Nejpozději při hodnotě 1000 ppm je čas otevřít okno. Příliš mnoho CO2 ve vzduchu může krátkodobě způsobit bolesti hlavy a závratě, dlouhodobě pak dokonce alergie a záněty dýchacích cest. Kromě toho se snižuje schopnost soustředění. Jestliže doma trávíte hodně času či se u vás či vašich blízkých opakují nemoci dýchacího ústrojí, rozhodně se vyplatí znát každý den kvalitu domácího vzduchu.
„Monitory vzduchu v místnostech a meteorologické stanice jsou cenným nástrojem pro zjištění hladiny CO2 a teploty v interiéru,“ uvedl Fred Potter, zakladatel společnosti Netatmo, a vysvětluje, jak funguje. „Inteligentní meteorologická stanice zašle uživateli upozornění ve chvíli, kdy hladina CO2 překročí 1000 ppm. Kromě toho přídavný interiérový modul měří teplotu, vlhkost a úroveň hluku. Členové rodiny navíc mohou přistupovat k údajům prostřednictvím aplikace Netatmo a na dálku připomenout rodičům nebo prarodičům, aby větrali nebo chránili okna před slunečním zářením.“
Důležitou hodnotou je vlhkost
Vysoká vlhkost může ovlivnit naše pohodlí, zdraví i produktivitu. Lidé mohou v prostředí s vysokou hladinou vlhkosti cítit únavu a letargii. Sledování vlhkosti je proto důležitý krok pro udržení ideálního prostředí pro práci z domova. K zabránění vzniku nadměrné či nedostatečné vlhkost si lze osvojit a zavést několik jednoduchých návyků.
V příliš suchém prostředí (na jaře do této kategorie spadá až 38,5 % českých domácností) se doporučuje snížit nastavenou teplotu radiátorů, alespoň dvakrát denně větrat a rozmístit rostliny čistící vzduch. Během zimních měsíců, kdy jsou naše prostory zavřené a vytápěné, může vlhkost klesnout na extrémně nízkou úroveň (až 20 procent). Bohužel se ukázalo, že místa s nízkou vlhkostí viru COVID-19 prospívají a zůstává v nich životaschopný po delší dobu.
Problém je velmi vysoká vlhkost
V České republice je každá třetí domácnost postižena nadměrnou vlhkostí. V létě je jich dokonce více než polovina.
Odborníci se obecně shodují na tom, že ideální vnitřní vlhkost pro pohodlí a pro zamezení zdravotním účinkům je mezi 35 a 60 procenty. Když trávíte čas doma nebo na pracovišti s vlhkostí vyšší než 60 procent, je pravděpodobnější, že budete mít určité zdravotní problémy. V příliš vlhkém prostředí se daří plísním a ty pro zdraví člověka v této podobě nepřinášejí nic dobrého. „Mnoho lidí si myslí, že černá plíseň je ta, které se je třeba obávat, ale ukázalo se, že existuje mnoho různých druhů plísní, které mohou růst právě doma. Bílá plíseň, Aspergillus, může být ve skutečnosti toxičtější v závislosti na tom, o jaký druh se jedná. Zatímco černá plíseň vyžaduje ke svému růstu asi 90 procent vlhkosti (proto ji obvykle uvidíte na věčně vlhkých místech, jako je sprchový kout nebo parapet), bílá plíseň (abychom ji viděli, potřebujeme mikroskop) dokáže přežít asi 60 až 70 procent vlhkosti vzduchu,“ poukazuje na různé varianty plísní kanadský lékař Aviad Elgez zabývající se environmentální medicínou.
Čas strávený v prostředí s příliš vysokou vlhkostí vám může způsobit nevolnost, zejména infekce dýchacích cest. Bakterie a viry, které způsobují onemocnění, prosperují a rostou ve vzduchu s relativní vlhkostí vyšší než 60 procent. A co víc, vlhký vzduch také způsobuje, že tyto nečistoty zůstávají ve vzduchu po delší dobu, než se usadí na povrchu. Takže když jste ve vlhké kanceláři a všude kolem vás lidé kýchají a kašlou, tyto špatné bacily se tu drží a množí. A je pravděpodobnější, že je vdechnete.
Alergici a astmatici pozor
Podle zprávy v Environmental Health Perspectives, kterou zveřejnil National Institute of Health, příliš vysoká vlhkost vede k vyššímu výskytu roztočů a plísní, což jsou dva z nejhorších viníků pro alergiky v interiéru.
Plísně a houby jsou známé tím, že zhoršují dýchací potíže, jako je astma. Dokonce i lidé, kteří normálně netrpí alergiemi nebo astmatem, mohou zaznamenat hypersenzitivní reakce z plísní, které rostou v podmínkách s příliš vysokou vlhkostí. Většina těchto mikroorganismů masivně roste při relativní vlhkosti přesahující 75 %.
Chemikálie ve vzduchu
Stavební materiály, které jsou použité v domácnostech, jako jsou koberce a dřevěné podlahy či nábytek, uvolňují do vzduchu chemikálie, jako je formaldehyd. Když je ve vzduchu příliš mnoho vlhkosti, koncentrace těchto škodlivých chemikálií stoupá v důsledku reakce chemikálií s vodní párou. I nízký výskyt těchto chemikálií může u lidí způsobit podráždění kůže, očí a krku a také respirační potíže.
Teplota v bytě rozhoduje
Dalším faktorem ovlivňujícím fyzickou pohodu je teplota v místnosti, měla by se pohybovat v rozmezí mezi 19–23 stupni Celsia. Například v ložnici by měla být vždy o 3 až 4 stupně nižší než v dalších místnostech.
Sledování filmu v obýváku z pod tepla přikrývky nevyžaduje stejnou pokojovou teplotu jako sezení u stolu dvě hodiny v kuse. Zatímco je známo, že teplota ovlivňuje naše pohodlí, už ne všichni si uvědomují, že má značný dopad i na produktivitu. Studie ukazují, že pokud teplota přesáhne 25 °C, s každým dalším stoupajícím stupněm produktivita klesá o 2 %. Proto je kontrola teploty klíčem k vysoké produktivitě i celkové pohodě. Zdržení se zbytečného přetápění či používání chytrého termostatu můžete vytvořit zdravé domácí prostředí.
